Nájmy a ceny energií:
Ceny elektřiny ani zemního plynu se zatím zvyšovat nebudou. Od července podraží jen nájmy, a to o 9,3 procenta. O letošní porci deregulací, nad nimiž předchozí kabinety vedly několikaměsíční spory, se tentokrát rozhodovalo výhradně na mini sterstvu financí.
Ministr financí Ivo Svoboda letos žádné diskuse nepřipustil. O nájmech jeho úřad rozhodl už v březnu, aniž by bral v potaz protesty ministerstva pro místní rozvoj. K cenám energií se sice mohlo příslušné resortní ministerstvo (průmyslu a obchodu) vyjádřit, jeho návrhy však přes Svobodův úřad neprošly.
O nutnosti dalšího pokračování deregulací nepochybuje ani sociálnědemokratická vláda. Už ve svém předvolebním programu však občany ujistila, že nechce pokračovat v razantních krocích předchozích let a předchozích vlád. „Budeme pokračovat v postupné nápravě deformovaných cen, ale odmítáme dosavadní sociálně necitlivé zdražování nájmů a energií, uvádělo se v předvolebním programu a později i v programovém prohlášení nové vlády. Jak ministr průmyslu Miroslav Grégr, zodpovědný za energetickou politiku, tak i ministr pro místn í rozvoj Jaromír Císař (odpovědný za politiku bydlení) po svém nástupu do funkce tvrdili, že budou pro letošní rok prosazovat únosné zvýšení cen, zhruba jedno až dvě procenta nad úroveň inflace. Už v době, kdy o tom mluvili, to bylo pro deregulace těchto pokřivených a dosud státem určovaných cen velké zpomalení. Vloni se nájmy od 1. července zvedly v průměru o 27 procent, ceny elektřiny a plynu se pro domácnosti zvýšily o 24 procent.
Podle připraveného scénáře se letos od 1. července zvýší jen nájemné, a to v celé zemi maximálně o 9,3 procenta. Toto zvýšení odpovídá podle ministerstva financí růstu cen stavebních prací za uplynulý rok. Vývoj čistého nájemného (bez služeb) v nájemních bytech (průměr Kč/ měsíc) Cena elektřiny a plynu pro domácnosti (v korunách bez stálých poplatků)
Ultimátum pro Císaře
Ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař, který po svém nástupu do funkce kritizoval dřívější růst nájmů hlavně kvůli jeho plošnému charakteru, dostal letošním rozhodnutím ministerstva financí ránu pod pás. Jeho vládní kolega Ivo Svoboda totiž metodu ploš ného růstu ještě zdokonalil. Zrušil totiž růstové koeficienty dané velikostí měst a obcí. Zatímco dosud se tak nájemné zvyšovalo různě (města byla rozdělena do šesti skupin podle počtu obyvatel) a velký prostor pro rozhodování měly i místn í radnice, podle nové vyhlášky ministerstva financí se budou od nynějška zvyšovat nájmy v celé zemi stejně.
Svobodův úřad zavedl i další změny. Radnice například nesmějí jít nad vyhlášených 9,3 procenta, mohou však zvolit nižší nebo nulové zvýšení. Pokud by ovšem takto rozhodly, musejí se jejich verdiktem řídit všichni, tedy i soukromí majitelé domů . Podle interpretace odborníků na bydlení se tím zcela znehodnotily kroky, které byly dosud v diferenciaci nájmů přijaty. Vláda navíc měla dát radnicím volnou ruku i proto, že mohly letos rozhodovat poměrně svobodně. „Teď, půl roku po komunální ch volbách, by měly pro úpravu nájemného nejlepší podmínky, řekl jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva pro místní rozvoj.
Tento úřad podle informací týdeníku EURO proti navrhovaným změnám protestoval, ve vyhlášce ministerstva financí se však objevily, aniž by se o nich diskutovalo. Na rozdíl od minulých let, kdy se postup zvýšení nájmů široce probíral i na vládní úrovni, se jím tentokrát kabinet vůb ec nezabýval.
Klídek a teploučko
Jestliže vloni a předloni se kolem deregulačního zvyšování cen vedla horečnatá jednání a zasedání kabinetu či koaličních partnerů se před konečným rozhodnutím protahovala až do pozdních nočních hodin, letos vše proběhlo potichu a bez infor mací pro veřejnost. Předseda bytové komise Svazu měst a obcí Milan Černocký se například ještě v polovině května domníval, že místní radnice budou moci stejně jako v minulých letech rozhodnout, jak využijí možnosti zdražení dané koeficient em velikosti obce.
Informace chybí i představitelům energetických firem, které stále počítají s obvyklým červencovým zvyšováním cen pro domácnosti. K letošní nulové variantě se ještě koncem května většina z nich odmítla vyjádřit s tím, že vláda do sud oficiálně nic takového neoznámila.
Podle opakovaného sdělení mluvčí ministerstva financí Hany Burdové se však letos v žádném případě od července ceny zemního plynu ani ceny elektřiny nezvýší.
Grégr tiše doufá
Ministerstvo průmyslu původně požadovalo pro letošek pro domácnosti zhruba desetiprocentní zdražení energií. Svobodův úřad však tento návrh vrátil koncem dubna k přepracování. Tímto tahem získal čas, protože kvůli odkladu už nelze červencový termín stihnout. O úpravě regulovaných cen nájmů a energií sice nemusí rozhodovat vláda a stačí pokyn ministerstva financí, i tento úřad však o tom musí ve svém zpravodaji (Cenový věstník MF) informovat nejméně měsíc před účinností toho to kroku. Nic takového však zatím neudělal.
Podle dřívějšího sdělení ministerstva financí se letos ceny energií neměly zvyšovat vůbec, nejnovější sdělení je vyhýbavější. Na otázku, zda se už do konce roku vůbec ceny nezvýší, Burdová 26. května odpověděla: „K tomu zatím nemůžeme nic říci, protože je to stále v jednání.
Desetiprocentní posun v cenách, který se tak Grégrův úřad bude snažit prosadit ještě do konce roku, nemá podle mnohých odborníků velký význam. Podle opozičních politiků by jím však sociálnědemokratická vláda dala najevo, že to s liberalizací e nergetického trhu myslí vážně. „Pokud vláda letos vůbec ceny nezvýší, svědčí to o naprostém nepochopení ekonomických procesů, říká například bývalý ministr průmyslu a poslanec za Unii svobody Karel Kühnl.
Miroslav Zajíček z Liberálního institutu naopak nepovažuje letošní zmrazení energetických deregulací za žádnou tragédii. Spor mezi Grégrem a Svobodou je sporem o nákladových cenách a tady jsou podle něj pochybnosti ministerstva fina ncí oprávněné. „Problém není v tom, jestli nynějším rozhodnutím úřady stanoví tu novou cenu lépe nebo hůře, problém je v tom, že ji vůbec určují, říká Zajíček.
Podzim rozhodne
Další termín, ke kterému se nyní energetici upínají, je zřejmě letošní říjen. Kromě odstranění křížových dotací totiž čeká českou energetiku ještě další úkol, úprava tarifního systému. A právě v rámci těchto úprav by mělo dojít ke zvýšení cen z ejména u malých odběrů. „Pokud by letos skutečně vůbec ceny nezvýšili, musel bych říci, že se tato vláda chová zločinně, uvedl Kühnl. Minulý kabinet podle něj podstoupil u narovnání cen energií velký boj, bolestné kroky však přijal i prot o, aby se postupně připravil na vstup do Evropské unie. „Místo, aby tento připravený polštář využili, dokonale ho prošustrují, říká znechuceně Kühnl. Liberalizace trhu se podle něj při přetrvávajících křížových dotacích odkládá na neurčito.
O nutné nápravě pokřivených cen spojených s bydlením rozhodla Klausova vláda už na začátku devadesátých let. Důvod byl zřejmý, například u nájmů nestačily platby ani na nutnou údržbu domů. Rovněž u energií byly ceny pro domácnosti konstru ovány jako sociální dávky s tím, že tyto dotace pobírají všechny rodiny včetně těch s vysokými příjmy. Na elektřinu tak všem domácnostem dosud doplácejí velkoodběratelé, na uměle nízké ceny plynu jim přispívají zisky z tranzitu této suroviny přes území české republiky.
Zpočátku bylo narovnávání cen poměrně pomalé. Energie i nájmy se sice nařízením ministerstva financí každoročně zdražovaly, až do roku 1995 to však byl růst, který prakticky nepřevyšoval tehdejší míru inflace. První razantnější krok přišel až v roce 1996, nájmy se tehdy zvedly v průměru o 26 procent, energie o patnáct. Podle tehdejšího scénáře se tak měly ceny postupně (každoročním zdražováním) dostat na nákladovou úroveň do roku 2000. Podle scén áře nynější vlády by to mělo být do roku 2002.
Zejména ve velkých městech, kde se nájemné zvyšovalo v posledních dvou letech poměrně razantně, už příjmy z nájemného na nutné opravy stačí. Na obnovu bytového fondu by se však při nynějších cenách nových bytů muselo zvýšit na dvoj až trojnáso bek.
Za elektřinu by měly domácnosti podle nákladových studií platit nejméně o polovinu více než nyní. U zemního plynu lze o narovnání při nynějších dovozních cenách a nynějším kursu koruny hovořit při ještě zhruba třetinovém zdražení.
