DESET MILIARD NA REFORMU

1. 8. 2001

Jedině se zahraniční pomocí může Ankara odvrátit finanční kolaps

Mezinárodní měnový fond minulý týden velice překvapil finanční trhy rychlostí, s níž poskytl mimořádnou půjčku ve výši 7,5 miliardy dolarů Turecku. Jeho finanční sektor přestal být v uplynulých zhruba dvou týdnech likvidní, neboť ze země začali hromadně prchat zahraniční investoři. Přestali věřit, že vláda v Ankaře je schopna vypořádat se s problémy zejména v bankovnictví a vůbec prosadit tolikrát slibovanou hospodářskou reformu. Ta by mu měla jednou otevřít dveře do Evropské unie. Na počátku prosince, kdy v tureckém finančním sektoru krize likvidity vrcholila, se jednodenní úrokové sazby na mezibankovním trhu vyšplhaly na závratných 1950 procent (pondělí 4. prosince), poté klesly a po zprávě o dohodě s měnovým fondem se dostaly na zhruba sto procent. Zase ty banky. Turecko, členská země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, v posledních letech postrádalo vládu schopnou energicky prosadit hospodářskou reformu. Otálelo s privatizací, připustilo nepřehledné financování z mimorozpočtových fondů, neřešilo problémy v bankách, způsobené hlavně špatným managementem, účinně nezasáhlo proti rozsáhlé korupci. To jsou podle západních analytiků hlavní důvody, proč se ocitlo na prahu finančního kolapsu. Koaliční vláda v Ankaře, složená ze tří stran, přece jen přitvrdila, když v posledních dvou letech zavedla nucenou správu v desítce peněžních ústavů, jejichž úhrnná ztráta přesahuje sedm miliard dolarů. A právě rozsáhlé vyšetřování trestné činnosti v těchto bankách označují západní hodnocení za podnět k hromadnému úprku investorů. Obviněny jsou desítky osob včetně několika bývalých politiků. Naposledy (minulou středu) byla uvalena nucená správa na soukromou banku Demirbank, která se soustavně potýkala s nedostatkem likvidity. „Tento krok naznačuje, že vláda je připravena pustit se i do velice obtížných řešení, komentoval pro agenturu Bloomberg Kasper Bartholdy z londýnské Credit Suisse First Boston. Fond bude přísný. Mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) spěšně přicestovala do Ankary v neděli 3. listopadu a už během dvou dnů se s vládou dohodla, že fond uvolní peníze potřebné hlavně k doplnění devizových rezerv turecké centrální banky. „Rychlost, s níž měnový fond přispěchal na pomoc, nemá v jeho dějinách obdoby, komentovala pro agenturu Bloomberg Ceyla Pazarbasiogluová, hlavní ekonomka londýnské ABN Amro pro rozvíjející se trhy. Považuje to za jasný příznak, že tříletý hospodářský program Turecka, schválený na počátku letošního roku, má velkou podporu zahraničních finančních kruhů. Koaliční vládě v Ankaře i burzám se po dohodě s MMF viditelně ulevilo, ale jak upozorňuje britský list Financial Times, první tranše ve výši kolem 2,2 miliardy dolarů fakticky přiteče až po 21. prosinci, kdy se schází sbor výkonných ředitelů MMF. Šéf fondu Horst Köhler se nechal slyšet, že na zasedání doporučí poskytnout Turecku celkem deset miliard dolarů (včetně dříve schválených půjček), aby mohlo pokračovat v reformách. Za „modelové příklady se považuje prodej 33,5 procenta akcií společnosti Türk Telekom a 51 procent letecké společnosti Turkish Airlines. „Vše je na dobré cestě, pochvaluje si pětasedmdesátiletý premiér Bülent Ecevit. Věří, že parlament ještě letos schválí zákony umožňující privatizaci elektroenergetiky. Měnový fond také naléhá, aby vláda v Ankaře zřídila zvláštní úřad k potírání korupce, kterou je postižen zejména finanční sektor. Jeho reformu hodlá pěti miliardami dolarů podpořit také Světová banka, jak oznámila agentura Bloomberg. Program se neplní. Analytikům sledujícím tureckou ekonomiku nezbývá než konstatovat, že záměry tříletého reformního programu (do roku 2002) bude velice obtížné splnit, nejen pokud jde o restrukturalizaci ekonomiky, ale i makroekonomická čísla. Hospodářský růst je sice velmi slušný (letos kolem sedmi procent), ale hlavně díky nadměrné vnitřní spotřebě, která tlačí na dovozy. V důsledku toho (i drahé ropy a slabého eura vůči dolaru) se schodek na běžném účtu platební bilance za letošní leden až srpen zvýšil na 6,8 miliardy dolarů a za celý rok bude podle západních předpovědí odpovídat pěti procentům hrubého domácího produktu. Citelně se na tomto špatném ukazateli podepisuje slabý turecký export zboží a služeb, dosahující jen 43 miliard dolarů ročně, zatímco exportní výkonnost mnohem menší České republiky statistiky OECD za loňský rok vyjadřují číslem 33,8 miliardy dolarů. Turecku se nedaří ani boj proti inflaci, jež je v rámci Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj dlouhodobě na nejvyšší úrovni (loni přes šedesát procent). Stlačit ji na meziroční míru dvaceti procent koncem tohoto roku je iluzorní. Vládní ekonomové v Ankaře udávají, že se bude pohybovat mezi 29 až 34 procenty.