Povolení pro vstup do Česka se budou vydávat jen s biometrickými údaji
Přijít na ambasádu, společně s fotografií předat vyplněnou žádost o vízum, poskytnout otisky prstů a pak už jen čekat, zda konzulát vízum přidělí, nebo ne. Podobnou proceduru donedávna absolvoval každý Čech, který chtěl vycestovat do USA. Nejpozději od léta 2011 budou takovým způsobem žádat o povolení vstupu do České republiky občané všech zemí, s nimiž má naše republika zavedený vízový systém. „První konzulární úřady – v severní části Afriky – vybavíme potřebným zařízením včetně čteček otisků prstů již letos v červnu. Další zastupitelské úřady budou průběžně vybavovány v následujících dvou letech, podobně jak to učiní i další země sdružené v Schengenském prostoru,“ vysvětluje Vít Lidinský, vrchní ředitel sekce zpracování informací na ministerstvu zahraničních věcí (MZV).
NECHTĚNÝ NEPROKLOUZNE
Cílem je stav, aby občan státu, který má se zeměmi Schengenské dohody zavedený vízový systém (buď oboustranný, nebo jednostranný směrem do zemí Schengenu), žádal o vízum stejným způsobem, ať přijde na zastupitelský úřad Česka, Německa či Španělska. Tedy s naskenovanou fotografií a poskytnutím biometrických dat prostřednictvím otisku prstů. „Je to jedno z opatření, jež se Česká republika zavázala zavést při vstupu do Evropské unie. Má zajistit zákaz vstupu nežádoucích osob do celého Schengenského prostoru a tím zvýšit bezpečnost občanů. Zamezí se například tomu, aby žadatel, kterému bylo vízum zamítnuto na slovenské ambasádě nebo kterémkoliv jiném zastupitelském úřadě země Schengenu, mohl požádat o vízum na české ambasádě. Díky chytrému softwaru totiž budeme vědět, jestli jedinec v posledních letech již někde o vízum žádal a s jakým výsledkem,“ popisuje Lidinský.
Základem celé struktury je vízový informační systém (VIS), který za tímto účelem vzniká v jednotlivých členských státech Schengenu. Český VIS se skládá ze dvou částí – národního a zahraničního. Ta první shromažďuje informace o vydaných vízech, vyměňuje si se Schengenským informačním systémem, který je jakýmsi bruselským centrálním vízovým systémem, informace o zamítnutých či vydaných vízech a slouží cizinecké policii při kontrole osob. Pro ministerstvo vnitra, pod nějž systém spadá, ho vybudovala společnost IBM. Zahraniční VIS spravuje ministerstvo zahraničí a jeho hlavním úkolem je přijímat žádosti o víza na zastupitelských úřadech a následně zajistit jejich vydání. Výběrové řízení MZV na dodavatele zahraniční části VIS vyhrála vloni na podzim společnost Asseco Czech Republic (někdejší PVT) s nabídkovou cenou 130 milionů korun.
RUSKO NA ZÁVĚR
V praxi by měl systém fungovat zhruba tak, že žadatel o vízum do České republiky přijde na zastupitelský úřad, kde s ním konzul vyplní elektronickou žádost, naskenuje fotografii a sejme otisky všech deseti prstů. Celá žádost se zašifruje a přes zabezpečené datové sítě odešle do Prahy, do zahraniční části VIS. Zde se budou jednotlivé žádosti o víza kumulovat a systém je bude automaticky předávat do národní části VIS, kde bude každé vízum porovnáno s „bruselskou databází víz“, takže se ihned vyloučí žadatelé, kterým byla zamítnuta žádost o vízum do jiné země Schengenu. Každou žádost následně posoudí cizinecká policie ministerstva vnitra. „Výsledky všech žádostí pak poputují do zahraniční části VIS, odkud budou automaticky rozeslány na příslušné zastupitelské úřady. Zde konzulové vytisknou schválená víza na speciální štítky, jež pak nalepí do pasů úspěšných žadatelů, podobně jako to známe z víz do Ruska či dříve do USA,“ vysvětluje Jan Hobza, obchodní ředitel Asseka, jenž za dodávku zahraničního VIS zodpovídá.
Systém by měl od léta 2011 fungovat na 212 pracovištích 110 zastupitelských úřadů České republiky po celém světě, přičemž v první vlně bude letos v červnu systém spuštěn v severoafrických zemích. „Následovat bude Blízký východ a zbytek Afriky. V příštím roce by měly být čtečkami a dalším potřebným vybavením osazeny zastupitelské úřady v Asii, v roce 2011 dojde na Severní Ameriku, Austrálii a Rusko,“ uzavírá Lidinský.
*
SOUVISLOSTI**
- O vízum do České republiky ročně požádá zhruba 750 tisíc lidí, přičemž zamítnuto je asi 30 tisíc žádostí.
- Za každou žádost o vízum se platí 35 eur, částka je příjmem státního rozpočtu.
- Největší počet žádostí o vízum přichází každoročně z Ruska (například zastupitelský úřad v Moskvě v prosinci přijímal přes tisíc žádostí denně).
- Dle počtu žádostí následuje Ukrajina, Srbsko a Tchaj-wan.
