Vyjednávání vlády s ČSOB
SEDMASEDMDESÁT STRAN obsahuje materiál ministerstva financí o postupu naplnění smlouvy o záruce poskytnuté státem při prodeji Investiční a Poštovní banky (IPB) Československé obchodní bance (ČSOB). Politické a finanční kruhy, které postup státu od začátku považují za špatný, tvrdí, že i nové smlouvy, které mají ministři projednat, jsou velice nevýhodné pro stát a pro daňové poplatníky a jednoznačně zvýhodňují soukromou ČSOB. K některým bodům však má výhrady i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Odbor tisku a informací tohoto úřadu týdeníku EURO minulý týden sdělil, že „verdikt ve věci IPB lze očekávat v první polovině září . Znamená to, že před tímto termínem by vláda neměla o celé transakci rozhodnout, což způsobí v převádění aktiv do Konsolidační banky další výrazné zpoždění. Hlavní výhrady lze shrnout do deseti bodů.
- *1. Nerespektování závěrů parlamentní komise. Ministerstvo financí se nesnažilo o změnu smluv, což vyvolá kritiku části ČSSD, celé ODS, ale i dalších opozičních politiků, například Miroslava Kalouska. 2. Protiprávní vydání další státní garance pro KBC. Materiál pro ministry obsahuje Letter of Comfort ministra financí Jiřího Rusnoka z června letošního roku adresovaný vedení centrály KBC Bank. Belgická KBC totiž požádala ministerstvo financí o vydání garance ve prospěch KBC, která dosud nebyla smluvní stranou transakce, ve které ministerstvo financí garantuje plnění závazků Konsolidační banky vůči KBC vyplývajících z plánu restrukturalizace a smlouvy o refinancování. V předkládací zprávě se uvádí, že Rusnokův úřad „nepovažoval za potřebné dopis vypracovat, avšak ČSOB zdůvodňovala jeho potřebnost požadavkem vedení KBC, která jím chce prezentovat svým akcionářům úspěšnost postupu realizace projektu nákupu IPB. Ministerstvo požadavku KBC/ČSOB vyhovělo. Ačkoli Rusnokův úřad tvrdí, že dopis má jen „proklamativní charakter , někteří odborníci ministrův dopis považují za státní garanci (podle mezinárodních standardů) – a pak by ztěžoval pozici státu při vyjednávání. 3. Úkol pro novou vládu. Stát a ČSOB přesouvají datum ocenění čisté hodnoty aktiv (ČHA) IPB na 19. září 2002, tedy do období krátce po nástupu příští vlády s následujícími dopady: - ČSSD přesouvá dořešení celého problému na příští vládu; - Ve smlouvě jsou uvedeny krátké termíny pro odpověď státu při konečném dojednávání ČHA. Skutečnost, že jednání budou probíhat těsně po jmenování nové vlády, sníží schopnost reagovat a poskytne vyjednávací výhodu ČSOB; - Poté, co se ČSOB a stát dohodnou na výši ztráty Konsolidační banky vyplývající z dohody o ČHA, tato ztráta bude mít přímý dopad na státní rozpočet. 4. Další exkluzivní transakce s ČSOB. Stát opakuje chyby bývalého ministra financí Pavla Mertlíka. Zavazuje se v Restrukturalizačním plánu uzavřít další exkluzivní smlouvy o správě ostatních aktiv (127 miliard korun) v budoucnosti. Nejsou uvedeny podmínky těchto smluv, přičemž stát ztrácí prostor jednat s někým jiným a ČSOB si bude opět diktovat podmínky. 5. Smlouva s ČSOB o financování bez výběrového řízení. Podle Smlouvy o refinancování si Konsolidační banka půjčuje 100 miliard korun od ČSOB bez výběrového řízení na toto financování. Soutěž by ovšem měla proběhnout mezi bankami včetně zahraničních. Proč by transakci měla financovat ČSOB (za úrok PRIBOR plus 0,27 procenta)? Kdyby byla vypsána soutěž mezi bankami, určitě by nabídly státu levnější financování. Takto ČSOB získává další superbyznys s nulovým rizikem, který nemusí započítat do rizikově vážených aktiv. 6. Smlouvy se uzavírají před odsouhlasením státní pomoci ÚOHS. S uzavřením smluv by se mělo počkat do odsouhlasení státní pomoci antimonopolním úřadem. 7. Dodatek ke smlouvě o státní záruce znevýhodňuje stát. Významně se mění oceňovací principy, opět ve prospěch ČSOB. Například v původní smlouvě se oceňovalo podle principů IPB. V dodatku se oceňuje podle principů ČSOB. V původní smlouvě se oceňovalo podle účetní hodnoty aktiv. ČSOB má právo tam, kde to sama uzná za vhodné (souhlas protistrany není nutný), použít metodu fair value aktiv. Stát by měl ovšem prosadit, aby platilo stejné ocenění na všechna aktiva, jinak ČSOB určí pravidla tak, aby výhodu měla ona. 8. Proč není poradce vybrán hned? Ministerstvo financí navrhuje najmout zahraniční renomovanou investiční banku do role poradce Konsolidační banky a do tří měsíců vypsat výběrové řízení, což je v tomto případě velmi dlouhá doba. Stát by měl poradce jmenovat ihned a požádat ho o analýzu všech předložených smluv a asistenci při dojednání těchto dodatků co nejdříve. Šlo by o nejefektivnější způsob, jak snížit ztráty státu. Jinak budoucí poradce nebude mít proces šanci ovlivnit, jelikož smlouva o plánu restrukturalizace předem definuje mantinely, které mu umožní do procesu zasáhnout. Je s podivem, že vláda používá § 50 zákona 199 o zadávání veřejných zakázek v případech privatizace, ale v případě, kdy po–užití tohoto paragrafu by bylo skutečně na místě, vypisuje časově náročné výběrové řízení. Zmíněný paragraf umožňuje vládě zadat veřejnou zakázku „v případě naléhavé potřeby, jde–li o ohrožení života nebo zdraví lidí, havárii, přírodní katastrofu nebo hrozí–li nebezpečí škody velkého rozsahu nebo rozhodne–li tak vláda České republiky. Vláda by mohla v případě kauzy IPB po–užít argument „naléhavé potřeby či „hrozí nebezpečí škody velkého rozsahu . 9.ČSOB zaplatí nejvýše 3,2 miliardy korun za garanci. Tedy ne kolem osmi miliard, jak ČSOB a ministerstvo financí zhruba před měsícem společně oznámily. Vyplývá to z dokumentu Prohlášení o kompenzaci záruk. Tato platba navíc bude na splátky. Generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek v polovině července dokonce tvrdil, že jeho banka zaplatí státu zhruba deset miliard korun. 10. Netransparentní informování členů vlády.** Stejně jako bývalý ministr financí Mertlík, ani jeho nástupce Rusnok ve svém materiálu neinformuje plně členy vlády, o čem vlastně hlasují. Ministři dostanou nekvalitní a neúplný materiál až hodinu před jeho projednáním. Za těchto okolností by tento materiál neměl být schválen.
- V průvodním materiálu není popsáno, co vlastně celý návrh ekonomicky znamená pro stát, není uveden dopad na státní rozpočet.
- V průvodním materiálu není uvedeno, co se bude dělat s ostatními aktivy (127 miliard korun).
- Původní smlouvy ministr Mertlík podepsal bez právních posudků. Ani zde nejsou posudky přiloženy, ani není uvedeno, zda byly vůbec vypracovány. Předložený materiál přímo zmiňuje, že materiály neprošly řádným meziresortním řízením. Výjimku z požadavku připomínkového řízení překvapivě povolil místopředseda vlády pro hospodářskou politiku Miroslav Grégr.
- Dodatek ke smlouvě o státní záruce se zabývá oceněním čisté hodnoty aktiv (ČHA), zavádějí se nové oceňovací principy a není uvedeno, zda si stát vyžádal posudek účetních poradců.
Pramen: názory kritiků postupu vlády ve věci IPB/ČSOB
