Obchodní vztahy s Ruskem
Přestože se návštěva ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra v Moskvě uskutečnila pár dnů po zahájení bombardování Jugoslávie silami NATO, tato událost průběh jednání s Rusy nijak neovlivnila. Výsledkem je vágní a frázemi přeplněný osmnáctistránkový protokol, který má týdeník EURO k dispozici.
Grégr do Moskvy cestoval s hlavním a utajovaným cílem. Chtěl získat souhlas vedoucího úřadu vlády Ruské federace J. A. Zubakova k tomu, aby Česká republika za část dodávek ruského plynu mohla zaplatit jinde neprodejným českým zbožím.
Ministr Grégr se často a rád stylizuje do role záchrance českého průmyslu. V Moskvě však narazil na realitu. Chtěl totiž, aby byla zbožím splacena zhruba čtvrtina dodávek ruského plynu do ČR. Rusové jsou však ochotni hovořit maximálně o d esetině, ale spíše o dvacetině z Grégrovy čtvrtiny (EURO 12/1999).
Transakce by měla být uskutečněna prostřednictvím rusko-české akciové společnosti (takzvaný Obchodní dům), kterou by založil český státní plynárenský monopol Transgas se společností Gas-Invest, která je českou dcerou ruského Gazexportu a jejímž spoluvlastníkem byl donedávna nynější generální ředitel podniku ČEZ Milan Černý.
V protokolu se nicméně píše: „Mezivládní komise doporučuje ruské společnosti Gazexport a českému podniku Transgas, aby prověřily možnost dodatkových dodávek ruského zemního plynu do ČR s úhradou části jeho hodnoty protidodávkami českého zboží a služeb a dohodly formy realizace tohoto záměru s účastí a. s. Gasinvest. Mimochodem, jméno této firmy je v protokolu uvedeno nepřesně.
O podpoře mezivládní rusko-české komise při založení Obchodního domu se v protokolu mluví i v pasáži „o spolupráci v zemědělství . Zde je třeba připomenout, že vedle Grégra se o splácení plynu českými produkty nejvíce zasazoval minis tr zemědělství Jan Fencl.
Všechny české vlády však zatím odmítaly Obchodní dům založit. Grégrův plán nebyl ochoten splnit ani bývalý generální ředitel Transgasu Miroslav Grec, a proto jej ministr letos v lednu donutil k rezignaci. Grec podle informací týdeníku EUR O proti samotné zbožové výměně nic neměl, avšak nechápal, proč je k tomu třeba založit společný podnik s Rusy. Gazprom by přece mohl nakupovat české zboží přímo - za peníze z konta u ČSOB v Praze, kam Transgas platby za plyn posí lá.
Rusové však trvají na tom, že polovinu akcií Obchodního domu má koupit státní Transgas. Logika Moskvy je jasná: prostřednictvím Obchodního domu založeného dvěma státními monopoly (Gazprom a Transgas) se snadněji uskutečňují nové strategické projekty v (blízkém) zahraničí. S využitím tohoto podniku by se mohl ruský kapitál úspěšně podílet i na budování plynových elektráren.
Na stole ministra Grégra leží od března 1999 analýza problémů a kladů, které se mohou vyskytnout kolem Obchodního domu (OD). Možné problémy jsou následující:
- Neexistuje garance, že potřeba dodávek plynu nad rámec dlouhodobého kontraktu přes OD vůbec vznikne. Pro „plyn navíc nelze v nejbližších pěti letech nalézt na trhu ČR uplatnění.
- Pokud nedojde k dohodě o snížení hranice povinného odběru (takzvaný take or pay kontrakt) v základní smlouvě, nebude Transgas moci využít zvýhodněné ceny plynu, čímž se zhorší cenové podmínky základního kontraktu.
- Dá se předpokládat, že Gas-Invest bude usilovat alespoň o minimální přirážku k ceně plynu dodávaného Obchodním domem. Bude tedy i obtížné vyčíslit ekonomický přínos z dodávek českého zboží.
- Společný podnik by české straně měl sloužit především pro zprostředkování dodávek zboží, dodávky plynu musí být jen prostředkem financování.
- Objeví se problém spolehlivosti ruského partnera. Bude zapotřebí prověřit činnost a. s. Gas-Invest z hlediska ochrany státních strategických zájmů.
- Na českém trhu s plynem se objeví další subjekt dovážející ruský zemní plyn. Bude narušen legislativně potvrzený dovozní monopol Transgasu. Vzniká riziko ztráty části trhu, pro kterou však již jsou zajištěny dodávky plynu od Transgasu. z Další subjekt na našem trhu se zemním plynem může již předem hledat a atakovat budoucí takzvané oprávněné zákazníky podle legislativy EU. z Zhoršení celkových podmínek dovozu ruského plynu do ČR jak v oblasti cenové, tak pružnosti kontraktu.
Jediným kladem, který analýza MPO uvádí, je „možnost úhrady maximálně čtyřiceti procent plynu dovezeného společným podnikem zbožím nebo službami české strany, které budou ruskou stranou odsouhlaseny . Přepočteno na peníze to - v ideálním případě - představuje vývoz v hodnotě kolem pěti milionů dolarů ročně, což českému průmyslu a zemědělství nijak nepomůže.
Podobné společné plynárenské supermarkety, které jsou pravicovými politiky jednoznačně považovány za trojského koně Ruska, vznikly i na Slovensku (Slovrusgas) za vlády Mečiara a v Maďarsku (Panruszgáz) za vlády socialisty Horna.
