Útulné místo k zastavení, alternativa uspěchaného života a možnost propojit se s přírodou bez nutnosti vystoupit ze své komfortní zóny – tak se dá popsat projekt Ark-shelter ze stejnojmenného architektonického studia. Za nápadem na modulární domek na kuřích nožkách stojí slovensko-belgická dvojice Martin Mikovčák a Michiel de Backer. První shelter vyrostl v roce 2018 v Kysucích na Slovensku a další se brzy rozšířily do Belgie, Nizozemí, Itálie a Francie. Aktuálně mají architekti na kontě okolo 200 osazených kabin.
V zimě vyrostla skupina jedenácti shelterů nedaleko hotelu Bjornson ve ski resortu Jasná v Demänovské dolině. Soběstačné domky slouží jako malé lyžařské apartmány a každý z nich se skládá ze dvou modulů, které tvoří ložnice, dětské pokoje a vlastní koupelny. Obě ubytované rodiny se mohou potkávat uprostřed a navzájem si zhodnotit, že mají opravdu identické pokoje, jen zrcadlově otočené. Chatky stojí stranou od samotného hotelu v lese, protože spojení s přírodou je hlavním záměrem obou architektů. Jsou to klidná místa, která mají místo televize šumící stromy za okny.
Sheltery se přímo nedotýkají země, aby stavitelé nemuseli zdevastovat okolní přírodu. „Objekty stojící na nožičkách nechávají krajinu pod sebou plynout. Neuzavíráme biotopy betonovou deskou, aby země mohla dýchat i pod chatou. Při použití zelené střechy se plocha biotopu dokonce zdvojnásobí,“ říká autor návrhu Martin Mikovčák.
Chatu přivezou v náklaďáku
Hotel architekty oslovil sám s konkrétními požadavky. Zadání znělo jasně, na okraji lesa vedle sjezdovky měly vzniknout apartmány se širokými okny a výhledem do lesa nebo na svah. Modulární chatky se pro takové místo přímo nabízí. „Ark-sheltery jsou primárně určené pro zasazení do volné přírody. Dnešní uspěchaná doba stresu a nezdravého způsobu života nás vede k tomu, abychom se zamysleli, co je naší prapodstatou bytí a jak různé prostory působí na naše duševní zdraví,“ vysvětluje Mikovčák.
Modulární domy mají i jiné výhody. Třeba flexibilitu. Všechny kontejnery určitého typu jsou stejné, vznikají v suché výrobní hale a na místo určení se dovezou v kamionu, takže odpadají běžné starosti se stavbou. Díky standardizovaným rozměrům a jednotnému tvaru se dají přizpůsobit jakémukoliv účelu, pokud se věnuje dostatečná pozornost správnému navržení. „Pracujeme s otevřeným modelovým rozpětím ready-made boxů. Systém umožňuje neustálou prostorovou variabilitu a transformaci objektu i v době jeho finálního užívání,“ říká Mikovčák. V „továrním nastavení“ jsou moduly ihned zařízené, ale po instalaci s nimi lze dál pracovat mnoha způsoby. Rodinné chaty se rozrůstají o další připojené ložnice a kanceláře se zvětšují s vývojem firmy. „Právě tenhle nekončící příběh stavby nás obzvlášť baví,“ směje se Mikovčák.
Kromě toho jsou sheltery soběstačné. Konstrukce modulů v sobě mají zabudované přístroje, které vyrábí elektřinu ze slunečního záření a dále ji uchovávají v bateriích. Modulární domek nepotřebuje ani vodovod, pokud dostatečně prší. Dešťová voda se sbírá do rezervoárů na střeše a pomocí filtrů se mění na užitkovou. Kontejnery mohou díky skoro neomezené přizpůsobivosti a energetické neutralitě stát téměř kdekoliv. „V průběhu posledních dvou let jsme vytvořili několik těžkých a technicky vyspělejších shelterů. Od luk či lesů mimo obydlené oblasti jsme se dostali přes vodní plochy až do center měst, kde jsme si našli místo i na střechách,“ popisuje Mikovčák.
Na začátku byl domácí úkol
V modulárním domě bude Martin Mikovčák sám brzy žít. Právě teď se dokončuje jeho přírodní obydlí sestavené z několika shelterů. „Bydlet obklopen přírodou s výhledem na zapadající slunce je velmi jednoduché,“ říká. V těsném spojení s krajinou vidí Mikovčák přirozenost. „Na architektuře shelterů se odráží, jak člověk vnímá přírodu a chod denního cyklu. Klademe důraz na kvalitu spánku, proto často navrhujeme světlík nad postelí. Spánek pod širým nebem má svoje kouzlo a ráno se probouzíme s přirozeným rozedněním, což má pozitivní vliv na jemnou obnovu našich biorytmů,“ popisuje výhody bydlení v shelteru.
Celý koncept přitom architekti vymysleli už při projektu na vysoké škole. Martin Mikovčák se během studia architektury na STU a VŠVU vydal na Erasmus do Belgie, kde se seznámil se svým parťákem Michielem de Backerem. Spolupracovali na školním projektu, ve kterém se zamýšleli nad bydlením na pilířích těsně nad řekou. Přišli s konceptem modulárního domu, který pak dále rozvíjeli. První Ark-shelter prezentovali na výstavě v Antverpách, kde mohli svou myšlenku představit světu. A zájem na sebe nenechal dlouho čekat.
Další premiéru měl obytný kontejner na severu Slovenska. První zkouška ohněm proběhla v Kysucích, kde se Ark-shelter použil v praxi. Modul je téměř průhledný, má prosklenou stěnu, na kterou za rohem navazuje okno. Další otvor se nachází ve střeše, zatímco zbytek zdí je obložený dřevem. Dům slouží jako místo pro oddech a úkryt před spěchem a městským životem. Autoři chtějí jeho obyvatele vtáhnout do okolí, přičemž ale mohou zůstat v teple uvnitř. V modulu najdeme vířivku nebo postel, která se v rámci úspory místa na noc spouští ze stropu.
Mikovčák si oblíbil shelter nad přehradou. „Projekt Into the Wild v panenské přírodě s výhledem na přehradu Stará Bystrica vypovídá o tom, jak se dá bydlet v přírodě a výrazně ji nenarušovat,“ popisuje. Ale Ark-shelter umí splnit různé požadavky. „Klienti nás vedou k větší pestrosti a zasazování modulárních domů i do center měst. Naši zákazníci jsou různorodí, takže každý projekt má svůj originální nádech,“ vypráví architekt.
Rodinný dům ze stavebnice
Navzdory slovenskému úspěchu v současnosti 90 procent vyrobených shelterů stojí v Belgii, kde má ateliér i většinu kontaktů. Mikovčák považuje spolupráci s Michielem de Backerem za velmi kreativní a příjemnou. „Rozdílnost tradicí a zázemí v architektonické tvorbě našich zemí je výrazná. Když skloubíme oba pohledy, často vznikají nové myšlenky,“ říká.
Kouzlo modulárního domu spočívá právě ve variabilitě. Může stát kdekoli, od polí a luk po střechu paneláku, a dá se složit z hotových dílů jako stavebnice. „Baví nás navrhovat detaily způsobem, že se klíčové momenty objektu postupně odhalují. Stavba vás tak nezačne ani po čase nudit,“ říkají autoři. Boxy se dají spojit a zákazník si určuje jejich počet i umístění. Může se z nich sestavit tradiční rodinný dům nebo jakékoliv originální obydlí podle představ a stylu klienta. Architekti se z omezeného prostoru snaží vytěžit maximum a opticky prostor zvětšují velkými okny.
Ark-shelter dokážou domek nechat postavit velmi rychle a klient ho může využívat ihned, buď krátkodobě nebo trvale. Z krajiny se dá modul odstranit stejně rychle, jako do ní přišel. Oba autoři se dlouhodobě snaží za pomoci kvalitních materiálů a inovací vytvořit místa pro nerušený odpočinek v přírodě nebo třeba na zahradě. „Každý projekt je šitý na míru, ale souhrnně hledáme jakousi harmonii mezi navrhovaným objektem a jeho exteriérem.“
