Na rozdíl od finanční krize v letech 2007 až 2009, kdy se zásahy vlád a institucí soustředily na velké banky a podniky, přiměla nynější situace světové organizace a vlády, aby se zaměřily také na oblasti, jako je státní podpora zaměstnanosti.
Růst nezaměstnanosti má snížit například kurzarbeit, ke kterému již sáhla řada vlád. Kurzarbeit je termín, který se používá pro dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát. Firmy tak nemusejí propouštět. I tak jsou ale další výhledy neveselé.
Mezinárodní organizace práce (ILO) už v polovině března varovala, že epidemie a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést k zániku až 25 milionů pracovních míst. Pro srovnání - globální finanční krize z let 2008 až 2009 zvýšila počet nezaměstnaných zhruba o 22 milionů.
Po skvělých únorových údajích, kdy kupříkladu eurozóna
hlásila bez práce 7,3 procenta lidí, nejméně od května 2008, jsou nové údaje a
odhady nepříznivé. Zatímco v 27 zemích unie bylo v únoru bez práce téměř 13,98
milionu lidí, z toho 12,05 milionu v eurozóně, podle údajů Evropské odborové
konfederace (ETUC) jen během prvních dvou březnových týdnů přišlo v Evropě o
práci přes milion lidí. Podle prognózy společnosti Capital Economics se v
eurozóně do konce června zvýší nezaměstnanost až na 12 procent.
Ve Spojených státech, které nyní evidují nejvíce nakažených na světě, by šíření koronaviru mohlo podle odhadů expertů americké centrální banky k zániku až 47 milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by tak mohla překročit 32 procent. Ještě v únoru přitom bylo ve Spojených státech bez práce jen 3,5 procenta lidí.
Je Čína zodpovědná za globální pandemii koronaviru?
Nabízí se srovnání těchto odhadů s obdobím velké hospodářské
krize, kdy mezi lety 1929 až 1933 vzrostla ve Spojených státech nezaměstnanost na
25 procent.
„Z historického hlediska jde o velmi vysoká čísla, toto je
však naprostý šok, jenž se liší od všech ostatních, které ekonomika USA v
posledních 100 letech zažila," uvedl ekonom centrální banky spojených
států (FED) v St. Louis Miguel Faria-e-Castro. Podle odhadů Fedu má téměř 67
milionů Američanů zaměstnání, ve kterém kvůli koronaviru hrozí vysoké riziko
propuštění.
Americké ministerstvo práce už dříve uvedlo, že počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v zemi v týdnu do 21. března vystoupal na téměř 3,3 milionu. To byl rekord, který navíc zhruba čtyřnásobně přesáhl dosavadní maximum staré téměř 40 let.
Rekordní růst nezaměstnanosti v březnu oznámilo také Španělsko, kde je dlouhodobě nezaměstnanost dvojnásobná proti evropskému průměru. V zemi, která je jednou z nejvíce postižených zemí novým typem koronaviru na světě, přibylo za březen více než 300 tisíc nových nezaměstnaných. Celkový počet lidí bez práce se vyšplhal na 3,5 milionu.
Růst nezaměstnanosti očekávají i další země. Podle Marca
Schattenberga z německé Deutsche Bank by se v případě, že koronavirová krize v
květnu z větší části skončí, průměrná míra nezaměstnanosti v Německu mohla
zvýšit jen o půl procentního bodu a to na 5,6 procenta. V případě déletrvající
krize nicméně analytici předpovídají až tři miliony nezaměstnaných Němců proti
2,26 milionu v únoru. Nejvíce zasaženým sektorem v Německu by mohl být podle
prognóz automobilový průmysl, kterému kvůli koronavirové krizi hrozí zánik více
než 100 tisíc pracovních míst. Výroba automobilů a automobilových součástek v
Německu teď zaměstnává zhruba 830 tisíc lidí.
Podle slovenské centrální banky (NBS) povede předpokládaný
pokles výkonu slovenské ekonomiky ke ztrátě 75 tisíc až 130 tisíc pracovních
míst, což by znamenalo zvýšení míry nezaměstnanosti na 7,5 až deset procent z
nynějších šesti procentních bodů.
České ministerstvo práce ve středu uvedlo, že kvůli
koronaviru vzroste nezaměstnanost až o pět procentních bodů. Při půlročním
trvání takového zvýšení by stát přišel asi o 44 miliard korun.
