V minulých letech se pozornost po vydání výročních zpráv většinou stočila na čínské a ruské aktivity, proto ředitel BIS Zdeněk Koudelka hned v letošní předmluvě upozorňuje, že v Česku působí i jiné zpravodajské služby a i nim podle Koudelky BIS věnuje svoji pozornost. „Také proto můžeme jednoznačně konstatovat, že ruské a čínské zpravodajské služby jsou u nás nejaktivnější,“ vysvětluje Koudelka, který se letos ani při pátém pokusu nedočkal povýšení do generálské hodnosti.
Světová kolbiště, kde se utkávají státy se pomalu mění, a proto se i BIS více věnuje tzv. hybridním hrozbám. „BIS se ve zvýšené míře zaměřovala mimo jiné na rizikové aktivity týkající se strategických projektů z oblasti energetiky a informačních a komunikačních technologií,“ stojí ve zprávě. Podle zpravodajců představuje závislost na dodavatelích pocházející z rizikových zemí, které aktivně působí proti zájmům Česka nebo spojenců v NATO a EU znatelnou hrozbu.
BIS tak navazuje na starší doporučení Národního úřadu pro
kybernetickou a informační bezpečnost, který státní aparát odrazuje od záměrů
svěřit zakázky kritické infrastruktury do rukou čínských společností Huawei
nebo ZTE.
Podobně by podle české kontrarozvědky mělo být přistupováno
i k dalším důležitým projektům, jako může být dostavba nového reaktoru v jaderné
elektrárně Dukovany. „V některých odvětvích, zejména v energetice,
zdravotnictví nebo telekomunikacích, BIS sledovala intenzivní snahu významných
účastníků trhu nelegitimními metodami ovlivnit ve svůj prospěch legislativní
proces a personální obsazení či fungování regulatorních orgánů,“ stojí ve
zprávě BIS.
Výroční zpráva kontrarozvědky nevaruje pouze před zapojením čínských firem, ale obecně před spoluprací s nedemokratickými režimy, kde veškerou moc drží státní aparát a neodděluje politické a ekonomické zájmy. „Za problematické lze ve smyslu popsaných rizik považovat především subjekty pocházející ze zemí, kde má státní administrativa možnost prosazovat své zahraničně-politické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy tamních společností, a to i soukromých,“ vysvětluje BIS.
Rusko a Čína
Už tradičně nejaktivnějšími zpravodajci jsou Rusové a Číňané. Podle kontrarozvědky se aktivity obou států liší, ruské zpravodajské služby stojí o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, Čína naopak chce uznání a respekt.
Již poněkolikáté bezpečnostní složky upozorňují na fakt, že
počet pracovníků na ruském velvyslanectví v Praze je nestandardně vysoký. „Účinné
omezení jejich činnosti bylo ale nadále mimořádně obtížné z důvodu dlouhodobé
disproporce ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska,“ uvádí BIS.
Kontrarozvědka upozorňuje, že aktivity Moskvy se v čase proměnily. Ruský státní aparát má i nadále touhu ovládnout ruskojazyčnou komunitu v České republice, nicméně způsob mobilizace jejích členů už je rozdílný. „Představitel ruské státní moci dá najevo, co si přeje (což může být posíleno souběžnými manipulativními akcemi v informačním prostoru) a proxy aktéři mimo struktury ruské státní moci následně z vlastní iniciativy vykonají aktivity v souladu s předpokládanou vůlí či přáním ruské státní moci,“ popisuje BIS.
Naopak čínští zpravodajci se zaměřili na šíření propagandy a zlepšování veřejného mínění o Čínské lidové republice. Ovšem pronikání do médií mělo svým způsobem i vnitřní efekt, jak upozorňuje česká kontrarozvědka. „Šíření pozitivních článků o ČLR mělo za cíl nejen budovat čínským aktivitám nakloněné prostředí a otevírat dveře pro čínskou expanzi, současně ale mělo působit i na čínské čtenáře, jelikož texty bývaly otiskovány v čínských periodikách a prezentovány jako názor českých zavedených médií, potažmo jako stanovisko celé ČR,“ stojí ve zprávě.
Působení čínských zpravodajských služeb je tak širší a dlouhodobějšího rázu, podle BIS se Čína snaží dostat k akademickým kapacitám. „Vzhledem k politickému uspořádání ČLR a čínským zákonům je hranice svobodného akademického prostředí a státních zájmů značně rozostřená. Odhalit příslušníka ZS ČLR či osoby jednající ve prospěch ZS ČLR pod akademickým krytím je proto velmi obtížné,“ uvádí zpráva.
Samostatná kapitola je podle kontrarozvědky kybernetická sféra. BIS uvádí, že česká kritická infrastruktura, jako jsou například IT systémy zastupitelských misí, čelila v uplynulém roce několika útokům. Zahraniční zpravodajské služby, pravděpodobně čínské, v minulém roce dokonce v kyberprostoru úspěšně zaútočily na antivirovou společnost Avast. BIS s vyřešením případu asistovala a pomohla Avastu přijmout přísnější bezpečnostní opatření.
Pátý bojovník Islámského státu
„Tradiční pravicově i levicově extremistická scéna se již několik let nachází v krizi,“ shrnuje BIS situaci české extremistické scény. Jelikož jsou podle výroční zprávy tuzemští extrémisté bez nosných témat a tím nepředstavují významnou hrozbu pro českou společnost, důležitější pasáží textu je část věnována islamistickému terorismu. Ve stínu tragédií, které se odehrály v posledních týdnech ve Francii a sousedním Rakousku, BIS konstatuje, že pod záštitou samozvaného Islámského státu byl zabit během roku 2019 už pátý člověk, který do služeb extremistické a islamistické organizace odešel z českého území.
BIS také sledovala potenciálně problémové zástupce muslimské komunity na českém území. Jako příklad těchto extrémistů zmiňuje BIS bývalého předsedu pražské muslimské obce. „Leonid Kushnarenko vyzval muslimy k ozbrojování. V důsledku negativní pozornosti, kterou na sebe a na české muslimy upoutal, byl ale Kushnarenko pod tlakem ze strany vedení muslimských organizací donucen svou pozici opustit,“ stojí ve zprávě.
Kontrarozvědka konstatuje, že mimo jiné i úspěšná integrace do české společnosti je předpoklad pro eliminaci potenciálně rizikových jedinců. V tomto kontextu je zajímavá zmínka na konci letošní zprávy. „BIS pokračovala v monitorování dění v kazašské sektě tzv. čistého islámu, jejíž členové se nadále izolovali od většinové společnosti a vytvářeli uzavřené komunity odmítající integraci. Tuto specifickou lokální formu islamismu v ČR vyznává několik desítek rodin s různými formami pobytového statusu a s vazbami na podobné komunity v zahraničí,“ informuje BIS.
