USA chtějí, aby se spojenci více podíleli na budování protiraketové obrany
Americký program protiraketové obrany známý spíše pod přezdívkou Hvězdné války by měl být napříště více „sexy“. USA totiž chtějí některé spřátelené vlády účinněji motivovat, aby překonaly odpor veřejného mínění a kritiku svých politických odpůrců a do programu - který je stále ještě ve vývoji - investovaly buď přímo peníze, nebo původní technologie či alespoň poskytly část svého území pro nejrůznější radary a čidla, případně odpalovací rampy. Za odměnu prý získají nejenom informace o supertajných technologiích, ale dokonce i možnost bezprostředně ovlivnit budoucí podobu celého systému. Účast na projektu může údajně vést i ke společnému vývoji a výrobě jeho komponentů přímo na území cizích států. Tato velkorysá nabídka přitom platí podle slov náměstka ministra zahraničí USA Stephena Rademakera pro osmnáct států světa včetně České republiky.
Vlády chápou, veřejnost nikoli.
Novou fázi Star Wars ohlásil Stephen Rademaker na nedávné washingtonské konferenci „Raketová obrana a americká bezpečnost“. Svůj projev pojal jako vzkaz vládám zemí, které se do programu již zapojily nebo by se do něj zapojit mohly. Většina z nich totiž čelí kritice veřejnosti a politické opozice - v Česku jde zejména o komunisty a některé sociální demokraty - která účast na programu odmítá. A už vůbec nechce slyšet o umístění americké techniky či vojáků na svém území.
„Skutečně, když jednáme se zástupci zahraničních vlád, málokdy se stane, že by někdo z nich nepochopil nutnost mít funkční protiraketovou obranu,“ řekl Rademaker. „Ovšem zahraniční veřejnost, to už je něco jiného… Stále trvá na názoru, že je možné buď udržovat strategickou stabilitu a program kontroly obchodu se zbraněmi, nebo budovat protiraketovou obranu. Ale ne obojí… To je falešné dilema. Většina zahraničních vlád to chápe a chce s námi spolupracovat. Musí ale postupovat velice opatrně, protože veřejnost ještě nevstřebala strategickou realitu a ony chtějí minimalizovat kritiku.“
Spojené státy se proto rozhodly napříště poskytnout spojeneckým vládám větší motivaci než dosud. Amerika ale nenabízí nic zadarmo. Její zástupci se budou striktně řídit pravidlem „každý dostane tolik, kolik do programu vloží“. „Přirozeně, úroveň vlivu na program bude přímo úměrná podílu toho kterého státu…,“ pravil Rademaker.
Závody v doletu.
Původní Strategická obranná iniciativa prezidenta Ronalda Reagana - přezdívaná právě Hvězdné války - si kladla ambiciózní cíl zlikvidovat všechny letící řízené strategické rakety odpálené ze Sovětského svazu. V její modernizované verzi, o níž se nyní jedná, jde spíše o zachycení několika málo raket (čtyř až patnácti) odpálených některým ze států takzvané Osy zla.
Na světě je momentálně více než dvacet zemí, které vlastní strategické řízené rakety. Některé z nich přitom usilovně pracují na prodloužení jejich doletu. Jiné vyvíjejí jaderné, biologické a chemické hlavice. Podle amerických expertů mají balistické rakety schopné zasáhnout území spojenců Ameriky v Evropě i v Asii. Severní Korea navíc pokračuje ve vývoji zařízení, které jí umožní do deseti let zasáhnout raketou s jadernou hlavicí i území Spojených států.
USA se proto nyní při budování protiraketového deštníku spoléhají hlavně na Japonsko, které je přímo ohroženo severokorejskými raketami Taepo Dong.
Pevným evropským spojencem Ameriky je zejména Velká Británie. Její vláda Spojeným státům již v prosinci 2003 dovolila rozmístit součásti protiraketového systému přímo na svém území. Přidali se i Dánové, kteří Hvězdné války původně tvrdě odmítali, loni v květnu však Američanům povolili modernizaci radaru včasné výstrahy na letecké základně Thule v Grónsku.
Kde bude třetí silo?
Experti Pentagonu nyní hledají další vhodné místo pro monitorování letících raket a odpalování „proti-raket“. Američané už dvě takové základny vybudovali: první na Aljašce ve Fort Greely, druhou v Kalifornii na letecké základně Vandenburg. Třetí bude možná umístěna na starém kontinentně. V úvahu připadá střední Evropa včetně České republiky. Američtí emisaři už vyrazili na obhlídku.
„Musím ale zdůraznit, že i přes probíhající konzultace s celou řadou zemí, které vyjádřily zájem přijmout na svém území takové zařízení, jsou naše debaty zatím jen předběžné. O umístění třetího odpalovacího zařízení raket systému protiraketové obrany nebylo rozhodnuto. Ani o tom, zda to bude v Evropě nebo v Americe,“ uvedl nyní náměstek Rademaker.
Česká vláda je připravena. Alespoň na papíře. Platný text Bezpečnostní strategie České republiky schválený ještě Špidlovou vládou konstatuje, že „vzhledem k pokračujícímu šíření zbraní hromadného ničení spolu s raketovými technologiemi a vzhledem k existenci zemí, jež odmítají respektovat relevantní mezinárodní závazky, bude vláda vytvářet podmínky pro připojení se k projektům či systémům, které budou schopny poskytnout ochranu území České republiky“.
Ani Špidlova ani Grossova vláda se ale neodvážila naplno říct, že se chce k americkému programu skutečně připojit.
