Dokonale propracované tvary, překvapivé linie a vytříbené detaily jsou na automobilech současnosti jednou z hlavních podmínek jejich úspěšnosti na trhu (viz strana 56). Italská Alfa Romeo z této premisy vychází již dávno a v současné době demonstruje svůj designérský potenciál nejen prostřednictvím studií, jako je 8c Competizione, ale ještě výrazněji novým stylingem sériových vozů. Na řadu přišel sedan střední třídy s číslem 156.
Exkluzivita vzhledu stojí na maličkostech. Výrazná přední maska je jedna věc, ale co třeba kliky dveří. Ty přední kovové odkazují do minulosti, vzadu jsou zase téměř neviditelné zapuštěny v černém plastu. V interiéru se s podobnými jemnostmi řidič setká ještě ve větší míře. Kulaté budíky otáčkoměru a tachometru zapuštěné hluboko do palubní desky, kterou tvoří na dotek příjemný černý strukturovaný plast, nebo emblém značky na pedálech – takové prostředí si řidič prostě musí užít. Středová konzole by si nicméně místo šedostříbrné umělé hmoty zasloužila nějaký kov.
Devatenáctistovka se čtyřmi ventily na válec, kterou testoval týdeník EURO, je prostředním z turbodieselů v nabídce Alfy Romeo 156. Její silnou stránkou je kromě výkonného 140koňového motoru zarputilost, s níž se drží řidičem zvolené trasy. Špatně klopené zatáčky, které mají tendenci vůz vynášet k vnějšímu okraji vozovky, jako by pro ni neexistovaly. Pneumatiky jsou přilepené k silnici a řidič cítí, jak ho pevně svírá výrazné boční vedení sedadel. Sportovní charakter je patrný zvláště v první polovině zrychlování na stokilometrovou rychlost (to vůz zvládá za 9,7 sekundy), kdy alfa vtlačí posádku hluboko do sedadel.
Jízda se stopadesátšestkou řidiče baví hlavně na okresních silnicích s kvalitním povrchem, plných ostrých zatáček a překvapujících horizontů. Na nerovné dálnici trpí každou mizernou spárou a hrbolem, protože podvozek je relativně tvrdý. O deset centimetrů hlubokých dírách ve městech ani nemluvě. Řízení je víceméně přesné až na občasné okamžiky, kdy se posilovač s proměnlivým účinkem rozhodne přidat více síly, než by se slušelo. Jeho jedinou skutečnou nevýhodu představuje příliš velký poloměr otáčení. Tu a tam komplikuje parkování a na úzké cestě je skoro lepší otáčet se smykem s ruční brzdou.
Pomineme-li nejsilnější pětiválcovou verzi s motorem o obsahu 2,4 litru, je šestnáctiventilová devatenáctistovka v porovnání se svou levnější sestřičkou lepší volbou. Za pětačtyřicet tisíc navíc dostane řidič auto, které má k dispozici dalších osmnáct kilowattů výkonu. Kombinovaná spotřeba je přitom hodnotou 6,1 litru pouze o tři desetiny vyšší. I když ta v téhle alfě na silnici zajímá málokoho.
Alfa Romeo 156 1,9 JTD 16V
Motor vznětový čtyřválec
Objem 1910 cm3
Max. výkon 103 kW
Převodovka 6stupňová, manuální
Nejvyšší rychlost 209 km/h
Průměrná spotřeba 6,1 litru na 100 km
Základní cena 759 000 Kč
Klady
- design
- silný motor
- tvrdý podvozek
Zápory
- malý poloměr otáčení
- posilovač řízení
- při plném obsazení méně místa na zadních sedadlech
ČLÁNKY DO MAILU