Peníze z Bruselu na chod systému zřejmě hned tak nepřitečou
Zájem detektivů z protikorupční policie o monitorovací systém evropských dotací je to poslední, co si na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) mohli přát. Jako by nestačilo, že žehlení dlouholetých právních háčků kolem systému neprobíhá tak hladce, jak ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda (KDU-ČSL) sliboval. Za průtahy prý mohou také články jako Nesmrtelný státní kšeft (EURO 13/2009), rozčiluje se Josef Tesařík, majitel olomoucké firmy Tesco SW. Na ní dnes přitom stojí a s ní i padá chod celého systému, nepostradatelného pro přítok eur ze strukturálních fondů.
Úřad v šachu
Není divu, že doktora Tesaříka, bratra sociálnědemokratického poslance a hejtmana Olomouckého kraje Martina Tesaříka, zveřejňované informace nadzvedávají. Nehrají mu do not, ze kterých má vyznít finanční vyrovnání v desítkách milionů korun. A také prodloužení státní zakázky přidělené v rozporu se zákonem. Ministerstvu, které dlouhá léta nechávala nezákonnost kontraktu v klidu, dnes ani nic jiného nezbývá, než se dohodnout na přechodnou dobu se současnými nevysoutěženými provozovateli systému. To ale neznamená do roku 2013, což jako možný konečný termín pro nový smluvní vztah připustil ministr Svoboda. „Jasně jsme řekli, že může jít o řešení na nezbytně nutnou dobu. Co nejdříve musí proběhnout nová soutěž,“ upozorňuje šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. Jenže k tomu se zatím neschyluje. MMR minulý týden potvrdilo, že ještě ani neví, na které části monitorovacího systému tendr vlastně vypíše. Má-li být ovšem systém konečně právně čistý, musí projít soutěží celý. „Dokud tady bude vládnout byznys, bude tu nezákonnost,“ prohlašuje Svobodův předchůdce a šéf lidovců Jiří Čunek. Nové dodavatele systému chtěl hledat ve veřejné soutěži a zmíněným firmám vypověděl smlouvu. Tím však Česko vystavil riziku, že nepřiteče ani jediné euro.
Neschopnost či snad záměr úředníků mohou za to, že MMR a vlastně celé čerpání eurodotací ze strukturálních fondů drží v šachu poskytovatelé monitorovacího systému. To ještě neznamená, že toho nutně zneužijí. Josef Tesařík ujišťuje, že mu jde o Českou republiku a vlastně zachraňuje čerpání evropských peněz. „Náš systém je v Evropě jedinečný už jen proto, že nikde nemají 24 operačních programů jako v Česku,“ přesvědčuje o nenahraditelnosti práce dodávané svou firmou. Z toho, že je bratrem vlivného sociálního demokrata, má prý jen neustálé kontroly, žádné protežování ze strany ČSSD. Ale kdyby přece jen, přechodná vláda slepená z úředníků by nemusela vadit, zamíří-li na MMR Rostislav Vondruška, ředitel CzechTourism.
Protikorupční arbitr
Zda dlouhodobá státní zakázka na monitorovací systém nezavání některým z hospodářských nebo majetkových trestných činů, prověřují od začátku března detektivové protikorupční policie. Zabývají se podezřením, že u veřejné zakázky ohledně monitorovacího systému mohlo dojít k neoprávněnému odčerpání peněz z rozpočtu MMR. „Nebyly zahájeny žádné úkony trestního řízení. Situaci sledujeme a vyhodnocujeme průběžně na základě informací z veřejných zdrojů,“ sdělil mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Roman Skřepek.
Policie ovšem svým neobratným dotazováním na MMR úřadu jen nahrála a o to se náměstku ministra Jiřímu Kolibovi odpovídalo snadněji. Přesto poněkud předběhl dění, když policii tvrdil, že „bylo vytvořeno autorské dílo v podobě softwaru, které MMR převzalo a zaplatilo“. Nic takového se dosud nestalo. Licenci, díky níž ministerstvo získá oprávnění centrální systém užívat, dosud neodkoupilo. Mělo by za ni dát asi 105 milionů korun, upřesnil ministr Svoboda. S firmami Tesco SW a S & T dosud jeho úřad neuzavřel ani dohodu o narovnání, za niž má stát zaplatit patnáct milionů korun. Šéf Tesco SW ji chápe jako vyrovnání s minulostí, tedy za práci v uplynulých měsících. Prozatím MMR podepsalo smlouvu na nezbytný rozvoj, servis a údržbu centrálního systému do letošního 31. srpna, bratru za 19 milionů korun. Pozornost protikorupční policie věnovaná zakázce nemá na ministerstvu ovlivnit uzavírání smluv se zmíněnými firmami. „Zájem policie se dá spíše vnímat jako dohled nestranného arbitra, protože není co skrývat,“ odpověděl mluvčí MMR Hynek Jordán. Zdůraznil, že ministerstvo musí v každém případě jednat tak, aby se neohrozilo čerpání evropských peněz.
O český monitorovací systém se totiž zajímá také Evropská komise. A její názor by měl zase zajímat české daňové poplatníky. Kvůli právním přehmatům v zadávání zakázky jsou to oni, kdo chod systému financují. Doposud na něj přispěli téměř 200 miliony korun, které by jinak uhradila Evropská unie. Co její experti zjistili předminulý týden v Praze, zatím na ministerstvu nevědí. „Mise ještě nedospěla k žádnému závěru a není zřejmé, kdy k němu dojde. Pouze vzala naše informace na vědomí,“ uvedl Jordán. O žádných dalších výhradách Bruselu prý na MMR už nevědí a předpokládají, že systém projde úspěšně auditem, nezbytným pro otevření eurokohoutku na finanční pokrytí monitoringu. Důvěryhodný zdroj přímo z Evropské komise optimismem tolik nehýří: „Pokud systém funguje, komise ho nebude rozporovat. Rozhodně ho ale nebude platit.“
SOUVISLOSTI:
Prapůvod současných právních problémů monitorovacího systému je ve smlouvě z června 2001 uzavřené mezi ministerstvem pro místní rozvoj pod vedením Petra Lachnita (ČSSD) a firmou ICL ČR (později S & T, jejímž subdodavatelem je Tesco SW).
Nejvyšší kontrolní úřad v červnu 2003 prohlásil, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
O rok později nezákonnost potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Šéf lidovců a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek začal po letech přehlížení protiprávnosti zakázky řešit problém tím, že vypsal tendr na poskytovatele systému a vypověděl smlouvu s dosavadním dodavatelem.
Jeho nástupce Cyril Svoboda, který si po příchodu na ministerstvo zadal monitorovací systém jako nejvyšší prioritu, soutěž zrušil a chod systému se snaží zajistit dohodami s Tesco SW a S & T. Úřad také připravuje jako definitivní řešení právních problémů veřejnou soutěž na pořízení systému, stále ale neví, kdy a na co ji vlastně vyhlásí.
Na nezákonnost zakázky doplácejí čeští daňoví poplatníci, prozatím je obejití zákona vyšlo na téměř 200 milionů korun. Náklady spojené s monitorovacím systémem by jinak hradil Brusel.
