Myslíte si, že propopulační politika může snížit naléhavost důchodové reformy, jak tvrdí premiér Paroubek?
- Ano 9,2%
- Ne 81,6%
- Nevím, nemám názor 9,2 %
Dlouhodobě neřešená česká důchodová reforma věru nenechává české politiky v klidu. Čas od času se vynoří nápad, jak tuto otázku řešit. K zástupu autorů zajímavých námětů jak na to se koncem července přidal i premiér Paroubek. Uveřejnil v Lidových novinách zamyšlení na dané téma. Konstatuje, že pro udržitelnost a zkvalitnění důchodové reformy budou muset být přijata komplementární opatření, a to především v oblasti propopulační. V úvahu dle premiérových slov přicházejí návrhy například na zvýšení rodičovského příspěvku ze současných 3635 korun na úroveň minimální mzdy. Ve článku se dále uvádí, že ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje Koncepci rodinné politiky, v níž se kromě jiného navrhuje zohlednění péče o rodinné příslušníky v systému důchodového pojištění. Otázka Manažerského barometru byla věnována zmíněné propopulační politice. Proti názoru premiéra Paroubka se ppstavilo více než 81 procent dotazovaných.
První odpovídající považuje důchodový systém za nesprávný: „Je to z principu nespravedlivé, protože náklady příští spotřeby se přesouvají na generaci, která to v době rozhodnutí (teď) nemůže ovlivnit.“
Hodnotící stanovisko tohoto manažera je k premiérovým postojům kritické: „Nelze předpokládat, že nárůst porodnosti podpoří propopulační politika tak, aby se porodnost zvýšila o desítky procent. Paroubkův postoj je konzistentní, cokoli by mu mohlo ubrat popularitu založenou na populismu, to ruší nebo odkládá, a naopak cokoli mu ji může zvýšit, to bez velkého rozmýšlení udělá. Tato pragmatická politika je sice hezká na pohled asi pro řadu voličů, ale obávám se poněkud vražedná pro fungování státu a jeho ekonomiky v dlouhodobějším horizontu.“
Ani takzvané letadlové financování dané otázce neprospěje: „Propopulační (respektive populistické) změny povedou ke zvětšování letadlového systému, ve kterém stále více lidí musí živit rostoucí masu stárnoucích obyvatel. Toto řešení nemá definovaný konec (ten však pravděpodobně leží za horizontem života většiny současných poslanců).“
Je zapotřebí se obávat toho, jak konkrétně budou parametry propopulační politiky nastaveny: „Obecně ano, ale byl bych hodně skeptický k tomu, jakou populační politiku může s ohledem na své ideologické bariéry ČSSD nabídnout. Výsledkem spíš bude další nehospodárné vynakládání finančních prostředků. Navíc, a nejsem si jist, zda by si to tvůrci této „propopulační politiky“ uvědomili, je populační vývoj spíše následkem důchodové politiky, a ne naopak, oni si pánové i dámy v současném vedení státu vůbec dost často nevědomky či účelově zaměňují příčiny s následky.“
Pokud lidé nemohou rozhodovat o penězích, kterými do společné důchodové kasy přispěli, jakýkoli nápad deficit nevyřeší: „Současný důchodový systém trpí klasickým socialistickým neduhem: Nebere dostatečně v úvahu, kolik do systému přispívám. Proč by ti, kteří dokážou vydělat více, neměli mít dovoleno alespoň o části svého důchodového pojištění rozhodovat samostatně? Doposud stát bere vše a milostivě občanům dovolí, aby si nad rámec vysokých odvodů do státní pokladny ukládal další prostředky samostatně. Daňová úleva je zanedbatelná. Toť opravdu vrcholná benevolence. Žádná propopulační politika státu tuto základní nespravedlnost neodstraňuje.“
Nikdo by podle názoru tohoto respondenta pravidelné ankety neměl spoléhat na to, že ho ve stáří budou živit děti: „Je to nesmysl, ani jsem nevěděl, že s tím „pan premiér“ přišel. Přece si proboha nemůže myslet, že když budeme vyrábět více dětí, tak nás budou v důchodu živit! Je logické, že každý se musí postarat o to, aby mu něco na stáří zbylo, to znamená šetřit pravidelně celý život. A pokud nám pomohou vlastní děti, fajn, ale musel bych se stydět za vlastní neschopnost nechat se na stará kolena vyživovat dětmi.“
Spojovat populační explozi s vyřešením nedostatku prostředků na důchody je nerozumné: „Současné zvýšení počtu narozených dětí je dočasné (rodí silné ročníky, odložená těhotenství a tak dále). Navíc myslím, že propopulační opatření vlády jsou natolik bezvýznamná pro rozhodování mladých lidí, a zejména časově nespolehlivá (silné názorové výkyvy v politice vládní ČSSD), že jejich pozitivní vliv na důchodový systém a jeho stabilitu, kde dlouhodobost je jedním ze základních faktorů, je imaginární. S počtem narozených dětí lze snad provázat některé dílčí veličiny systému, jako je výše starobního důchodu jednotlivců nebo výše příspěvku jednotlivců do systému, ale ne celý systém důchodového zabezpečení. Myslím, že premiér přesně v duchu populismu, který vévodí všem jeho dosavadním krokům, přesune veškerá nutná, ale nepopulární řešení na jiné vlády, aby si u jednoduše uvažující části české populace vytvořil základ pro pozdější kritiku a návrat do vrcholové politiky v případě, že ČSSD prohraje volby a on bude muset odejít do opozice.“
Odpovídalo 98 manažerů
