Osvěta, nebo lov klientů na středních a základních školách?
Banky, ale i ostatní finanční instituce vyrážejí mezi stále mladší a mladší studenty. Důvod? Prý osvěta v oblasti finančního světa. Přednášky a školení na téma investice nejnověji odstartovala na vybraných základních školách investiční společnost Pioneer Investments. GE Money Bank zase pro žáky základních škol nachystala vzdělávací akci s názvem Rozumíme penězům. Loni s ním objela šest základních škol. Tento měsíc navíc končí projekt Třída ČSOB, který zahrnoval šest seminářů o bankovní problematice pro středoškoláky a také studenty vyšších odborných škol. Formou sponzorských darů bankovní domy podporují dokonce už i mateřské školy. Některým odborníkům se jednání bank nelíbí, přestože připouštějí nezbytnost finančního vzdělávaní. Jenže způsob, jakým banky a finanční skupiny tuto osvětu dělají, se mnohdy podobá spíše náborovým akcím na nové klienty a reklamě na jejich produkty, tvrdí experti.
Nikomu nic nevnucujeme
Banky a nebankovní instituce se hájí a tvrdí, že rozhodně nejde o hon na nové klienty. Přednášky a prezentace jsou prý stoprocentně objektivní. „Děti se zábavnou formou dozví, proč je důležité investovat, jak získat prostřednictvím investování prostředky například na financování studia či bydlení, co jsou to akcie, obligace nebo podílové fondy, jaký úrok lze u kterého instrumentu očekávat a podobně,“ popsala přednášku s názvem Děti a investice pořádanou Pioneer Investments na základních školách šéfka marketingu Pioneer Investments Dana Řezníčková. Podle ní je hlavním důvodem projektu této společnosti to, že i dnešní deváťáci už jsou často vlastníky platebních karet, mají založeny bankovní účty a znají základní problematiku bankovnictví a rodinných rozpočtů. „Myslíme si, že nastal vhodný čas rozšířit jejich znalosti také o investice,“ míní Řezníčková.
Někteří ředitelé škol jsou ale proti. Například ředitel Obchodní akademie na Praze 2 Milan Macek říká, že nabídek spolupráce ze strany těchto institucí je celá řada, ale většinu jich škola odmítá. „Ve většině případů si totiž chtějí dělat reklamu pro své produkty, než že by jim šlo o vzdělání našich studentů,“ prohlásil Macek.
S takovou reakcí se setkala i ČSOB, když žádala o spolupráci v oblasti vzdělávání několik středních škol. „To byl důvod, proč některé školy spolupráci odmítly, ale my rozhodně nikomu nechceme vnucovat naše produkty. Cílem je poskytnout studentům obecné informace o bankovnictví a také najít kvalitní studenty se zájmem o práci v ČSOB,“ tvrdí Martin Vejplacha, specialista na získávání zaměstnanců pro ČSOB, který má program vzdělávání studentů na starosti. Jedna z přednášek této banky se přitom jmenuje Produkty ČSOB a Vejplacha zdůrazňuje, že v žádném případě nejde o nabízení produktů. „Přednášku o produktech ČSOB řešíme modelovým příkladem rodiny, které mají studenti vybrat nejvhodnější produkt ČSOB,“ popisuje.
Podobné námitky jako ředitelé ale mají i někteří nezávislí ekonomové. Například šéf výzkumu firmy Atlantik FT Milan Vaníček týdeníku Euro řekl, že záleží na tom, jak je daná iniciativa prováděna. „Kdyby se jednalo o společný projekt bank, pak bych se domníval, že je to v pořádku, a bral bych to jako osvětu, kterou vnímám jako pozitivní věc,“ tvrdí Vaníček. A dodává: „Bohužel ale tato iniciativa nese i jistá negativa, a sice že banky takto vlastně propagují vlastní činnost. Může i nemusí to mít vliv na budoucí klientelu banky. Navíc zmíněné skupiny, tedy studenti základních a středních škol, jsou determinovány při výběru banky jinými faktory - třeba rodiči.“
Vaníček zároveň upozorňuje, že informovanost Čechů o bankovnictví nebo finančních trzích například ve srovnání se západním světem je zatím velmi malá.
Podobný názor má také šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Podle ní je problém v tom, že děti nemají dostatečnou rozlišovací schopnost, co je a co není reklama. „Snadno tedy mohou podlehnout dojmu, že 'správné investování' je zosobněno pouze spojením s jednou konkrétní institucí. Kdyby se však toto 'minus' podařilo odstranit, potom říkám, že by to bylo pro budoucnost spotřebitelů i celého finančního trhu vítané šíření informací. Těch je totiž mezi českými klienty finančních institucí stále zoufale málo,“ tvrdí Šichtařová.
Děti, řekněte „účet“
Některé banky si ale citlivost takových akcí dobře uvědomují. Zřejmě proto se drží celkem logické spolupráce s vysokými školami nebo studentskými organizacemi. Příkladem je mimo jiné Česká spořitelna, která však ještě před třemi lety vzdělávací akce na středních školách pořádala. Výhradně na dospělé studenty se soustředí také Komerční banka. „Pomocí této spolupráce nabízíme třeba praxi během studia, finanční podporu nebo přednáškovou činnost,“ uvedla za Komerční banku mluvčí Monika Klucová. Další z bankovních hráčů na tuzemském trhu - Raiffeisenbank - se drží spíše sponzoringu. Za to ale podporuje všechny věkové skupiny dětí, tedy i ty v mateřských školkách. „Pracujeme především v oblasti sponzoringu, nemáme žádný přímý studijní program. Podporujeme tak celou řadu škol od mateřských až po vysoké, podílíme se například na vzdělávacím programu Junior Achievement,“ uvedl mluvčí banky Tomáš Kofroň.
Tak trochu začarovaný kruh
Smutnou pravdou je, že úroveň finančního vzdělání v České republice je u některých občanů tristní. Lidé neumějí zacházet s penězi a často se dostávají do problémů. Ostatně statistická data to dokazují. Jeden příklad za všechny: počet exekucí se v loňském roce vyšplhal k hranici čtyř set tisíc.
Ministerstvo financí tvrdí, že opravdu objektivní vzdělávání v oblasti financí není jednoduchá záležitost. Stát dokonce vypracoval takzvanou Strategii finančního vzdělávání. Na tomto projektu ministerstvo financí spolupracuje s resortem průmyslu a obchodu a s ministerstvem školství. „Dle této strategie se daný projekt nesmí týkat propagace konkrétních produktů a služeb či konkrétního poskytovatele. Musí se tedy jednat pouze o obecnou informaci o principu daného produktu,“ vysvětlil už v minulosti týdeníku EURO náměstek ministra financí Milan Šimáček.
Jenže se jedná tak trochu o začarovaný kruh. Ministerstvo financí sice souhlasí s tím, že vzdělávání musí být objektivní, aby nedocházelo k tomu, že banky vnucují produkty a lanaří nové klienty. Ale úplnou objektivitu může zajistit jedině stát tím, že tyto projekty, přednášky a semináře bude pořádat třeba samo ministerstvo. Na to ovšem resort nemá peníze ani kvalitní lidí. Ti totiž pracují ve finančních institucích a ne na ministerstvu. A tak chce–li stát vzdělávat, musí spolupracovat právě s bankami. Rodiče dětí ze základních a středních škol se s tím holt budou muset smířit a občas vydržet nějakou tu „nalejvárnu“.
praporek: Finanční instituce tvrdí, že rozhodně dětem nenutí své finanční produkty, jde jim prý o jejich vzdělávání
