Světový veletrh v Cannes ovládli Rusové a Arabové
Luxusní sídliště v anglické zahradě, které bude obývat 55 tisíc lidí. Tak si představuje rezidenční komplex Palisades v Dubaji tamní šejk Issa Bin Zayed Al Nahayan. Sami Arabové označují Palisades jako jeden z nejodvážnějších realitních projektů, které připravují Spojené arabské emiráty. Šejkovu vizi bydlení budoucnosti ovlivnila Velká Británie v období vlád královny Viktorie, krále Jiřího a Eduarda. Obyvatelé komplexu proto budou žít v atmosféře starého Londýna.
S růžovými brýlemi.
Palisades jsou jedním z projektů, které byly představeny na mezinárodním veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM, jenž se letos již poosmnácté konal v polovině března ve francouzském přímořském letovisku Cannes. Prezentaci Palisades pojali Arabové ve velkolepém stylu. Nad rozměrnou maketou postavili stan, před jehož vchodem každý z návštěvníků dostal speciální růžové brýle, které umožňovaly 3D vidění. Zástupci realitních společností, developerů a investorů z arabského světa měli letos v Cannes značnou početní převahu. Co do počtu účastníků i projektů s nimi dokázali držet krok pouze Rusové. „Jedinou skupinu podnikatelů v realitách na světě, kterou nezajímá ziskovost připravovaných projektů, tvoří Rusové a Arabové,“ konstatoval v Cannes jeden z českých manažerů. Velkolepé návrhy mrakodrapů popírajících jakékoliv zákony gravitace, stovky umělých ostrovů nebo projekty kosmicky vypadající dopravní infrastruktury toho byly důkazem. S trochou nadsázky je možné dodat, že kdyby se Rusům a Arabům podařilo postavit jen polovinu z toho, co představili v Cannes, nezbylo by jim téměř žádné volné území. Do Cannes přijelo na MIPIM na 25 tisíc lidí, což byl rekordní počet návštěvníků, kteří proudili do Festivalového paláce po rudém koberci. Identickém s tím, na němž se nechávají fotografovat filmové hvězdy, které Cannes proslavily. Realitní projekty představili zástupci 74 zemí včetně těch exotických, jakými jsou například Bahrajn, Vietnam nebo Omán. Největší nárůst zaregistrovaných subjektů zaznamenalo Rusko, počet tamních firem se meziročně zvýšil o 77 procent. Téměř o třetinu více společností než v loňském roce přijelo z arabských zemí.
Zastavili i dopravu.
Manažeři realitních společností se kvůli značnému zájmu o prestižní událost museli často smířit nejen s tím, že budou ubytováni několik desítek kilometrů od Cannes, ale také se zdlouhavým dojížděním a překonáváním dopravních špiček. Radost naopak měli provozovatelé restaurací a barů. „Realitáři“ v tmavých oblecích postávali před přeplněnými podniky a často zablokovali i dopravu, neboť s pivem v ruce postávali v hloučcích uprostřed vozovky. Movitější společnosti si pronajaly luxusní jachty v přístavu za Festivalovým palácem a pořádaly akce na nich. Čtyřdenní pronájem lodě je v průměru přišel kolem jednoho milionu korun. Prestižní akci v Cannes si nenechala ujít řada politiků, významných podnikatelů a proslavených architektů. Celou akci zahajoval architekt Daniel Libeskind. Mezi VIP hosty figuroval například Henri Giscard d’Estaing, šéf Club Méditerranée, Ken Livingstone, primátor Londýna, nebo Stelios (podnikatel používá jen své křestní jméno – pozn. red.), ředitel společnosti Easygroup a zakladatel letecké společnosti Easyjet. Ve většině případů se vystavovatelé nespoléhali jen na exkluzivitu předváděných realitních projektů. Například zástupci města Liverpoolu uspořádali před palácem koncert ve stylu Beatles, Mnichov lákal na pivo a bílé klobásy, z ruských stánků byl zase cítit hlavně tvrdý alkohol. V ruské skupině byli nejen realitní odborníci, ale početné bylo také zastoupení regionálních politiků, pohledných hostesek, které návštěvníkům rozdávaly nejrůznější dárky od oranžových růží až po miniaturní baterky. Nepřehlédnutelní byli i ruští bohatýři s dlouhými vousy a v krojích, kteří nepohrdli propiskami a dalšími reklamními předměty, jež dostali u konkurenčních stánků. Na MIPIM se Rusové nechlubili jen projekty z velkých měst - Moskvy či Petrohradu - nebo architektonickými návrhy z turisticky vyhledávaných oblastí, jakou je třeba Soči. Velkolepé stavby by měly vyrůst také v autonomní oblasti Udmurt nebo v Lipetsku. To, že Rusové MIPIM letos ovládnou, bylo zřejmé již před vchodem do Festivalového paláce. Logo města Kazaň měli na bundách dokonce všichni členové ochranky a oblast Krasnodar byla sponzorem zahajovací party v luxusním hotelu Martinez. První projekty, které mohl návštěvník MIPIM zhlédnout, představovaly Singapur a Bahrajn. Vizi zástavby Singapuru na ploše přes dvě stě metrů čtverečních, na níž se má podílet veřejný i soukromý sektor, si přišel prohlédnout také architekt Daniel Libeskind. Bahrajn chce po vzoru Dubaje vybudovat dvanáct umělých ostrovů, projekt za tři miliardy dolarů by měl být dokončen během roku 2009. Na dvaceti kilometrech čtverečních se počítá s rezidencemi, s administrativními a zábavními plochami. Umělé ostrovy budou největším developerským projektem v arabské monarchii.
Zahajoval Libeskind.
Osmnáctý ročník realitního veletrhu zahajoval proslulý architekt Daniel Libeskind, který v roce 2003 zvítězil v tendru na zástavbu Ground Zero v New Yorku. Libeskind tvrdí, že architektura není jen vytvoření budovy, ale je zároveň kulturním a historickým vyjádřením. „Podobně jako mistrovská díla z literatury, poezie nebo hudby mají krásné stavby za cíl vyprávět příběh o lidské duši,“ konstatoval Libeskind v Cannes, kde mezi prezentovanými architektonickými návrhy jednoznačně převažovaly projekty výškových budov. Mezi nimi bylo pět, které sami pořadatelé označili za nejgrandióznější. Jsou prý symbolem technologické a ekonomické síly a zároveň překonávají dosud platné výškové rekordy.
Prvním z těchto návrhů je Libeskindův Freedom Tower, což je nejvyšší budova, která bude stát na newyorském Ground Zero. Developeři slibují, že objekt bude splňovat nejpřísnější protiteroristická opatření, přestože bude dosahovat do výše 541 metrů, neboli 1776 stop. Tento údaj má poukazovat na rok, kdy Spojené státy získaly nezávislost. V nejbližším sousedství Freedom Tower nebude stát žádná další budova. Architektonický návrh předpokládá, že vždy 11. září přesně v době teroristického útoku se bude mrakodrap „koupat ve slunečním svitu“.
Přestože Američané začali stavět mrakodrapy již na konci 19. století, o prvenství co do výšky je v posledních letech překonali Arabové. Spojené arabské emiráty započaly s výstavbou sedmisetmetrové Burj Dubai, která se po dokončení stane nejvyšší budovou světa. Architektura budovy vychází z arabské kultury, zvláště spodní část mrakodrapu, která má připomínat okvětní lístky pouštních květin.
Ani evropské země se v Cannes nenechaly zahanbit a představily své návrhy mrakodrapů. A to přesto, že v Evropě tento typ architektury nikdy nezakořenil a dosud nejvyšší budova starého kontinentu měří „pouhých“ 260 metrů. Ruská společnost Midas zveřejnila projekt Federation Business Complex, což bude nová moskevská administrativní čtvrť. Její nejvyšší stavba, Federation Tower, by měla dosahovat výšky 448 metrů. Developer si vybíral ze čtyřiceti různých projektů, které zpracovali přední světoví architekti. Ve výškové budově budou soustředěny kanceláře, luxusní apartmány, mezinárodní hotel, konferenční prostory, obchody, restaurace a služby.
Varšavské mrakodrapy.
Z východní Evropy se chce mezi mrakodrapové velmoci zařadit Varšava. Projekt věže Zlota 44 tower s více než 250 luxusními byty patří společnosti Orco, která na něm spolupracuje s Danielem Libeskindem. Budova má měřit 192 metrů a stane se nejvyšší budovou v Polsku. Pro Libeskinda je navíc mrakodrap prvním projektem v zemi, odkud pochází. Další výškové budovy vyrostou také ve Francii. Přestože v centru Paříže platí nařízení, na jehož základě nesmějí domy přesáhnout výšku 37 metrů, developerská společnost Unibail zahajuje výstavbu Tour Phare ve čtvrti La Défense na západním okraji metropole. Budova s třemi sty metry převýší všechny stavby ve svém okolí. Autorem návrhu, který vzešel z mezinárodního tendru, se stal americký architekt Tom Mayne. Přestože organizátoři MIPIM nezařadili projekt společnosti Sama Dubai mezi pětici těch nej, její návrh se těm ostatním zcela vymyká. Náklady na vybudování The Lagoons se mají pohybovat kolem osmnácti miliard dolarů. Lesklé zprohýbané věže se budou nacházet v dubajské čtvrti Central Business District a budou dokončeny v polovině roku 2010.
Soči 2014.
Zřejmě nejvíce pozornosti přitáhla v Cannes prezentace projektu zimních olympijských her, které by v roce 2014 chtělo uspořádat ruské přímořské letovisko Soči. Příprava her představuje vůbec největší developerský projekt, který je podporován ruskou vládou včetně prezidenta Putina. Celkové náklady by se měly vyšplhat ke dvanácti miliardám dolarů. Veřejný sektor se na této sumě bude podílet ze šedesáti procent, zbytek připadne na soukromé investory. Pořádání her v Soči podpořili v Cannes i zástupci mezinárodní realitní společnosti Jones Lang LaSalle. „Rozvoj nové infrastruktury v Soči včetně hotelů, soukromých ubytovacích zařízení a veškerého komfortu představuje ohromný projekt, který spojí ruskou a mezinárodní byznysovou komunitu,“ konstatoval Michael Lange, šéf ruské pobočky Jones Lang LaSalle. Přípravný výbor her počítá s tím, že bude nově vybudována dopravní infrastruktura, ubytovací zařízení a sportoviště. Soukromý sektor se již nyní podílí na výstavbě areálů pro alpské disciplíny, které by se měly konat v kavkazském středisku Krasnaja Poljana. Kapacita letiště se do roku 2014 zdvojnásobí, takže bude schopno odbavit 2500 cestujících za hodinu. Přípravný výbor slibuje, že v Soči vytvoří světové středisko a zaručí bezproblémovou dopravní dostupnost.
Jen pivo nestačí Pražský primátor na akci, nad kterou měl záštitu, vůbec nedorazil
Češi jako již tradičně i letos spoléhali na to, že zájem zahraničních investorů a návštěvníků veletrhu MIPIM zajistí alkohol. Ve stánku Prahy se točil Staropramen, Brňané zvali na ochutnávku jihomoravských vín a Ostravané nabízeli pivo Ostravar. Nápoje však přitáhly hlavně české návštěvníky veletrhu. Přestože prezentace měst byla připravena společně s komerčními partnery a jejich projekty ve srovnání s těmi východo a středoevropskými obstojí, za zahraničím stále v umění prezentace zaostáváme. Hlavně Praha svou účast na veletrhu, který navštívily tisíce lidí, dostatečně nevyužila. Nejde jen o to, že strohý a nenápaditý stánek příliš zahraničních investorů neoslovil. Zástupci metropole navíc propásli šanci přilákat do města turisty, jejichž počet rok od roku klesá.
Koktejl a dost.
Spolu s Prahou se na výstavní ploše prezentovaly také společnosti Hochtief Development, Orco Property Group, Rodamco Europe/ECE Projektmanagement a Trade Centre Praha. Jak vyplývá z informací týdeníku EURO, za výstavní plochu během celé akce, která trvala čtyři dny, zaplatili všichni vystavovatelé dohromady kolem tří milionů korun. K tomu, kolik samo město za prezentaci ve Francii zaplatilo, se magistrát do uzávěrky týdeníku EURO nevyjádřil. Vzhled stánku ale nebyl jediným, v čem jsme například za Polskem nebo Slovenskem zaostávali. Česká reprezentace, na rozdíl od Polska či Rumunska, neuspořádala ani žádnou oficiální konferenci o investičních příležitostech. Jedinou českou společenskou akcí, které se mohl účastnit kdokoliv z návštěvníků veletrhu, byla krátká prezentace spojená s koktejlem. Tato akce se konala pod záštitou pražského primátora Pavla Béma. Byť se však před stánkem metropole sešlo početné publikum, v drtivé většině české, primátora se nedočkalo. Kolovaly zprávy, že Bém do Cannes dorazil, ale je po cestě unaven a na veletrh nezavítá. Jak se později ukázalo, šlo o pouhou fámu. Magistrát počet lidí, které na MIPIM vyslal, nezveřejnil, pravdou ale je, že pouhých několik hodin před vypuknutím akce nebylo jasné, kdo bude za Prahu hovořit. Nakonec byla vybrána náměstkyně primátora Markéta Reedová. Česká metropole na letošním MIPIM představila projekt urbanistického rozvoje území Rohanského ostrova v Praze 8. Potenciálním investorům město nabízí zhruba dvacet hektarů volného území, které navazuje na pražské čtvrti Karlín a Libeň. Další novinkou, o které se před publikem hovořilo, byla internetová aplikace pro přístup k územnímu plánu. Budoucí investoři a vlastníci pozemků mohou pohodlně získávat data v digitální podobě sedmnácti závazných výkresů územního plánu. Program, který měl být zaměřen na projekty města Prahy, pokračoval soukromým záměrem podnikatele Antonína Charouze Sport and Car Centrum. Mezi posluchači se rozšířila informace, že projekt byl do programu zařazen na přímluvu pražského primátora. Ani k tomu se ale magistrát nevyjádřil.
Bém tleská.
Sport and Car Centrum by mělo vyrůst do konce roku 2009 v desátém pražském obvodu. V areálu by měl být vedle hotelu také autosalon, tréninková dráha a školicí středisko pro řidiče, multifunkční aréna na hokej, koncerty či výstavy, městský závodní okruh, restaurace, kancelářské prostory a tři tisíce parkovacích míst. Své nadšení z tohoto projektu vyjádřil Pavel Bém již na konci loňského roku, kdy byl poprvé zveřejněn: „Nenašli byste na světě primátora, který by takovou věc nepodpořil,“ řekl tehdy. „Kromě parádního nápadu mě zaujalo i to, že vše zaplatí soukromí investoři. Město nemusí dát ani korunu, já tleskám. Navíc využijeme část Prahy, kde ještě nedávno byla měsíční krajina,“ dodal Bém.
Zařazení Charouzova projektu do společenské akce Prahy ale netleskaly společnosti, které se podílely na výstavních prostorách města. Ty totiž možnost hovořit o svých projektech před početným publikem nedostaly. Na druhou stranu je ale pravděpodobné, že velký efekt by tato propagace nepřinesla. Drtivou většinu publika totiž tvořili Češi a prezentace v angličtině proto představovala jen jazykové cvičení pro české posluchače.
Podobně jako Češi se na alkohol a hlavně pivo spolehli i další vystavovatelé, například Mnichov. V jejich případě ale bylo na stánku přeplněno, a to nejen díky německým návštěvníkům. Je sice pravda, že Praha byla znevýhodněna polohou svého stánku, který se nacházel v suterénu, se stejným hendikepem se ale museli vyrovnat také Poláci nebo Slováci. Hodnocení jejich účasti se přesto nachází o patro výš. Účinná prezentace není jen věcí peněz, ale také nápadu a zájmu představitelů města. Otázkou zůstává, zda když zaujmout neumíme či nechceme, na takovýchto akcích vůbec Prahu představovat. Zamíří v příštím roce do Cannes jen podnikatelé?
České firmy na MIPIM Remon Vos Nespěcháme na burzu, říká šéf společnosti CTP Invest
Firma CTP Invest, kterou v roce 1996 založili nizozemští developeři a investoři, byla v Cannes partnerem moravských měst Brna a Ostravy. Mimo jiné prezentovala administrativní komplexy Axis Office Park budované po celé České republice, brněnský multifunkční projekt Spielberk Office Centre či výstavbu komplexu dvou budov na náměstí Republiky v centru Ostravy. EURO: Společnost CTP Invest se doposud zaměřovala převážně na projekty mimo hlavní město. Plánujete také nějaké aktivity v Praze? VOS: V Praze máme několik objektů, kancelářských i obchodních. Soustřeďujeme se však hlavně na vybudování sítě takzvaných CTParků, což jsou business parky, které se nacházejí po celé republice mimo Prahu. Věříme, že pro obchodní parky, kam přitáhneme české a zahraniční subjekty, najdeme v Česku lepší místa, než je Praha. Například Plzeň, Hradec Králové, Pardubice, Brno nebo Ostrava. V těchto lokalitách je levnější pracovní síla, nachází se tam hodně univerzit, hlavně technických, a existuje tam dlouholetá průmyslová tradice. Investoři tam mají k dispozici dostatek lidí, které potřebují do výroby. Dalším plusem regionů je, když se podíváme na Brno, Hranice nebo Ostravu, že tvoří velmi důležitý koridor směrem na Vídeň, Bratislavu a Polsko. Jsou to zajímavé destinace například z pohledu logistiky.
EURO: Přemýšlíte také o nějaké zahraniční expanzi? Často je v této souvislosti zmiňováno Rumunsko. VOS: Naše zahraniční aktivity zatím končí na Slovensku, v současné době tam máme dva projekty, a to v Prešově a v Žilině. Otevřeli jsme ale kancelář v Bukurešti. Doposud pracujeme hlavně pro své současné klienty. Naši zákazníci z České republiky potřebují služby také v ostatních středoevropských a východoevropských zemích, proto jim chceme nabídnout podnikatelské prostory i v dalších státech. Nechceme být hráčem jen v České republice, ale máme v úmyslu být silným subjektem v regionu střední a východní Evropy. Náš podnikatelský model můžeme rozšířit i do dalších zemí. Nicméně hlavní byznys budeme mít v České republice.
EURO: Nedávno společnost CTP Invest koupila hranickou továrnu LG. Philips. Budou následovat další podobné akvizice? VOS: Když se podíváte na naše portfolio, rozšiřujeme ho ročně o 600 tisíc metrů čtverečních. Deset procent z toho připadá na akvizici již dokončených budov. V Hranicích jsme koupili podnik ve velmi zajímavé lokalitě a navíc je zde moderní infrastruktura. V areálu budeme přistavovat další objekty, postavíme nové prostory pro další investory. Výroba v továrně je zaměřena na klasické CRT televizory, produkce sice není nejmodernější, ale je to velmi kvalitní technologie. Továrna v Hranicích je nejmodernější svého druhu ve střední Evropě. V tomto regionu jsou jen tři, kde se tyto televize vyrábějí, a to v Polsku, v Maďarsku a v Hranicích. Věříme, že továrna v Hranicích má budoucnost. CRT televize stojí do dvou set eur, což je mnohem méně, než kolik zaplatíte za ploché obrazovky. Máme v plánu pokračovat v produkci a investovat, abychom zlepšili technologii.
EURO: Jak velkou částku jste dosud v Česku vynaložili? VOS: Utratili jsme zde zatím kolem jedné miliardy eur. Koupě hranického areálu představuje jen zlomek této částky. Značnou sumu investujeme v Ostravě, v Brně nebo v Plzni.
EURO: Můžete potvrdit zprávy, že společnost CTP Invest se chystá na burzu? VOS: Jestli se k tomu rozhodneme, založíme novou společnost, která bude držet nemovitosti. Bude to portfolio tvořené našimi nejlukrativnějšími objekty. Vytvoříme určitý mix nemovitostí, všech typů, které jsou rozmístěny po celé České republice. Možnost investovat do této nové firmy nabídneme veřejnosti. Skutečně o tomto kroku přemýšlíme. Jsou zde samozřejmě i jiné varianty, které zvažujeme. Ještě jsme se definitivně nerozhodli.
EURO: Kdy by mělo být jasno? VOS: Nemusíme to udělat, nejsme pod žádným tlakem. Ze vstupu na burzu ale plyne řada předností pro nás a také pro investory. Rozhodnout se chceme během šesti měsíců. Pro investory by to byla unikátní příležitost, myslím, že investovat do českých nemovitostí je každopádně dobrým rozhodnutím. My jsme zatím v soukromých rukou, nespěcháme se změnou. Ale jak jsem již řekl, vstup na burzu by nebyl v rozporu s naším byznysovým modelem.
Jean-Francois Ott Na akvizice máme miliardu eur, tvrdí prezident společnosti Orco Společnost Orco byla na MIPIM jedním z partnerů a spoluvystavovatelů Prahy. V Cannes prezentovala firma projekt Benice. V obci vzdálené patnáct kilometrů od Prahy chce Orco na ploše přes 66 hektarů vystavět moderní rezidenční komplex. Společnost propagovala také již dokončenou multifunkční budovu Luxemburg Plaza, rezidenci Pachtův Palác či komplex pro Rádio Svobodná Evropa, který by měla být dokončen v příštím roce.
EURO: Které nové projekty připravujete? OTT: Na nových projektech pracujeme ve všech zemích, v nichž působíme. Získali jsme stavební povolení v Düsseldorfu pro administrativní budovu Sky Office, oznámili jsme zahájení stavby luxusních loftů v Berlíně. Podepsali jsme smlouvu na výstavbu Zlota 44 tower ve Varšavě, kde podobně jako v Záhřebu spolupracujeme s architektem Danielem Libeskindem. V Rusku pracujeme na dvou projektech. Dokončujeme moskevský hotel Pokrovka a připravujeme velkou akvizici logistických center na okraji Moskvy. V tomto okamžiku se v Rusku soustřeďujeme pouze na moskevský trh, nevylučuji ale, že se za několik let podíváme i mimo Moskvu.
EURO: A co v České republice? OTT: V Česku nás nyní nejvíce zaměstnávají Bubny. Rozhodujeme o nejlepším mixu ploch, to znamená, jakou část prostor zastavíme byty, zda tam bude univerzita, obchody…Je to velmi rozsáhlý projekt a myslím, že Bubny mohou změnit Prahu. Když to uděláme dobře, může se stát jedním z nejúspěšnějších měst ve střední Evropě.
EURO: V loňském roce jste akvizicí získali německou developerskou společnost Vitera. Plánujete nějaké podobné transakce? OTT: Přemýšlíme o nových akvizicích. Velmi slibně vypadá jeden deal v Česku a jeden v Polsku. Jednáme ale také v Maďarsku a zvažujeme ještě jednu transakci v Německu. Máme nyní kapitál na akvizice v hodnotě miliardy eur, takže můžeme zvládnout hodně věcí.
EURO: Neobáváte se přehřátí společnosti? OTT: Nikoliv. Rosteme rychle, protože trh se rychle rozvíjí. Jsou to klienti a trh, kdo rozhodují, jak rychle se musíme pohybovat.
Sekyra Group Dohodla se s Rusy
Jedinou českou společností, která vystavovala na veletrhu MIPIM samostatně, byla Sekyra Group. Firma oficiálně oznámila, že hodlá založit joint venture s největším ruským developerem – společností CMI. I když šéf Sekyra Group Luděk Sekyra pro týdeník EURO uvedl, že smlouva by měla být podepsána během tří měsíců, ruští zástupci již po Cannes chodili s visačkami ještě nezaložené společnosti CMI Sekyra. Ruský developer, firma CMI, otevřel před dvěma lety v Moskvě Krylatsky Hills International Business Park, což byl první moderní administrativní park v ruské metropoli. Nabízí 60 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. Joint venture Sekyra Group a společnosti CMI se bude zaměřovat převážně na komerční projekty v Moskvě.
Czech and Slovak Investment Advisors Utratili peníze, naplnili fond Veletrhu v Cannes se zúčastnili i zástupci jednoho z prvních českých nemovitostních fondů, který se soustřeďuje na středoevropské a východoevropské reality, Czech and Slovak Property Fund (CSPF). Fond, založený v roce 2004, vyčerpal z větší části své prostředky a bude letos naplněn. Exkluzivním poradcem a správcem aktiv fondu je společnost Czech and Slovak Investment Advisors (CSIA). Celková hodnota investic převyšuje 400 milionů eur. Fond celkem uzavřel již šestnáct transakcí. Poslední byla nedávná koupě moderního administrativního komplexu Office Park Nové Butovice, za který fond zaplatil 89,5 milionu eur (více o projektu na straně 24). „Zaměřili jsme se na nemovitostní projekty nad deset milionů eur,“ říká Sebastien Dejanovski, výkonný ředitel společnosti Czech and Slovak Investment Advisors (CSIA). V portfoliu fondu převládají kancelářské projekty, druhou příčku zaujímá rezidenční výstavba a třetí obchodní plochy. Mezi obchodní komplexy, které jsou v majetku fondu, patří například Interspar Jablonec nad Nisou. „V tomto případě jsme se rozhodli pro takzvanou forward funding investici,“ dodává Dejanovski. To znamená, že prostředky byly vloženy ještě před dokončením obchodního centra. Otevřeno bude na konci příštího roku. CSPF se podílel na některých projektech i jako developer. Se společností Satpo Development staví Residenci Jeseniova v Praze 3, která bude zahrnovat 180 bytů a bude hotova v příštím roce. Se stejným partnerem pracuje fond také na Rezidenci Sacre Coeur v Praze 5, která nabídne více než sto bytů. Nyní, rok před dostavbou, je již polovina bytů rezervována. V Praze na Zbraslavi staví CSPF s firmou Wadia Zahradní čtvrť. Zde vyroste v pěti fázích více než sedm set bytů. Již tři části jsou dokončeny, stavební práce na poslední skončí v prosinci 2008. Nejvýznamnějším projektem CSPF na Slovensku je výstavba nákupního centra Laugaricio v Trenčíně. „S naším partnerem, společností CBE, vybudujeme ve dvou etapách komplex s šedesáti tisíci metry čtverečními komerčních ploch,“ upřesňuje Dejanovski. Jak dodává, na Slovensko přivedli také developerskou firmu FINEP. Spolu s ní se podílí na projektu Jégého alej v bratislavské čtvrti Ružinov. Projekt, který bude dokončen v roce 2009, bude zahrnovat téměř osm set bytů. „Již nyní je zarezervováno šedesát procent bytů z první fáze,“ říká Dejanovski. Založení fondu CSPF bylo sponzorováno Českou spořitelnou, která je také jedním z jeho investorů. CSIA je společným podnikem mezi Quinlan Private Golub a společností CEC Capital Management. Správci fondu přiznávají, že se soustředili na nákup většího počtu objektů, což bylo náročné, na druhou stranu se jim tím podařilo lepe rozložit riziko. „Fondy, které mají sídlo například v Londýně a vysílají do Česka lidi pouze na jednání, si takovouto strategii zvolit nemohou. Náš tým, který čítá šestnáct lidí, ale sídlí v Praze a Bratislavě,“ vysvětluje Dejanovski.
