Výstavba na brownfieldech, tedy nevyužitých plochách například po bývalých továrnách, zdraží projekt v průměru o 17 procent. Vyplývá to z průzkumu CEEC Research a KPMG ČR, ve kterém oslovily zhruba 40 tuzemských developerských firem. K největším nevýhodám podle nich patří ekologická zátěž, větší vzdálenost od dálnic a časté umístění v zastavěné části obce.
Nedostatek volných ploch určených k výstavbě přiměl developery využívat brownfieldy. Na přesunu výstavby na tyto plochy se shodli všichni ředitelé oslovených společností navzdory tomu, že náklady jsou v těchto podmínkách vyšší. Dvě třetiny firem chtějí nevyužité budovy na brownfieldech zbourat a vybudovat kompletně nové stavby. Třetina se přiklonila k přestavbě a rekonstrukci.
„V Praze již na brownfieldech řada povedených staveb vznikla a další velká území tohoto typu již začínají pomalu ožívat zajímavými projekty. Hodnota těchto ploch je zřetelná. Velký potenciál mají i v dalších velkých městech a příhraničních regionech,“ uvedl partner KPMG ČR Pavel Kliment. Příkladem brownfieldu, na kterém už je z velké části nová výstavba, je areál bývalého závodu Waltrovka v pražských Jinonicích. Mezi nejznámější plochy, které na revitalizaci teprve čekají, v Praze patří třeba Bubny-Zátory nebo nákladová nádraží na Žižkově či na Smíchově.
Výhoda? Výborná lokalita
„Bude se samozřejmě nadále stavět obojí. Nicméně oproti minulým rokům se mírně navýší podíl brownfieldů. Stane se tak na základě několika faktorů. Jednak dostat povolení na zelené louce bude těžší a těžší. A lokality na zelené louce budou dále a dále od hlavních lokalit,“ řekl Ondřej Špalek z firmy Panattoni Czech Republic Development. Brownfieldy jsou podle něj naopak často na výborných místech. „A za ně si zákazník ochotně připlatí, což umožní krýt vyšší náklady brownfieldu,“ dodal.
Na výstavbu v brownfieldech se orientuje také společnost Crestyl. Příkladem je nově vznikající pražská čtvrť Dock, kterou staví na místě bývalých libeňských doků kolem dvou slepých ramen Vltavy. „Paradoxně jsou brownfieldy často i tam, kde by to nikoho nenapadlo. Třeba přímo na pražském Václavském náměstí, kde v rámci projektu Savarin revitalizujeme i objekty bývalé tiskárny,“ uvedl generální ředitel Crestylu Omar Koleilat.
