Vláda se k podnikatelům chová jako k červům, kteří jí překážejí na její cestě ke spořádanému státu blahobytu. Jenomže to je chybný úsudek. Jediným důsledkem úklidu, který kabinet provádí na českém ekonomickém dvorku, bude bída a nezaměstnanost.
Čísla o úbytku lidí živících se vlastním úsilím, nikoli jako zaměstnanci, usvědčují vládu přinejmenším z omylu, pokud ne přímo ze lži. Říkala nám, že její daňová, sociální a administrativní opatření nepovedou k žádnému drastickému úbytku podnikatelů. Jenomže rychlost zavírání živností nabrala oproti loňsku téměř čtyřnásobné tempo. To lze stěží označit jako náhodu. Špidla dál trvá na svém - vláda nejde podnikatelům po krku, „jen“ jim chce vytvořit civilizované podmínky odpovídající jednadvacátému, nikoli devatenáctému století. Jistě, jako socialistovi se mu nijak nezamlouvá, že předminulý věk byl zlatou érou kapitalizmu. Dobou, kdy míra globalizace ekonomiky přesahovala dnešní úroveň. Je snadné vysvětlit proč. Ačkoli byl tehdejší svět chudší, překážky svobodnému podnikání a obchodu byly oproti Špidlou vzývané moderní době minimální. Premiér přesně vystihl, v čem je Achillova pata socialistické politiky. Nutnost vytvářet zisk, kterou celá staletí považovalo lidstvo za klíčovou pro své přežití, nahradili apoštolové modernosti pseudohumánními ohledy. Hromada byrokratických překážek a vysoké daně mají sloužit k tomu, aby stát mohl chránit slabé. Společnost však může být jen tak lidská, nakolik je bohatá. Stoprocentní socializmus přinesl stoprocentní zotročení a stoprocentní bídu. Špidlův ředěný padesátiprocentní růžový odvar znamená poloviční otroctví a poloviční žebrotu. Pravdivost toho, co levičáci považují za pouhé liberální floskule, kabinet už brzy pocítí na vlastní kůži. Desetitisíce podnikatelů, kteří pověsili živnost na hřebík, přispějí k růstu nezaměstnanosti. Pokud se nepůjdou na úřad práce přihlásit sami, půjde tam ten, koho schopnější bývalý živnostník předběhl ve frontě uchazečů o zaměstnání. Samozřejmě vláda doufá, že to tak nebude, protože díky jistému snížení daně z příjmu právnických osob vznikne více míst ve velkých společnostech. To však za prvé nemusí být pravda, protože giganti se naopak mohou začít stěhovat do výhodnějších daňových rájů, například na Slovensko. Za druhé právě sektor drobného a středního podnikání je nejpružnější ve vytváření nových pracovních příležitostí. Takže si to shrňme. Kabinet „čistí“ podnikatelské prostředí, snad v domnění, že si tím zvýší daňové příjmy a uvolní cestu firmám, se kterými díky jejich velikosti umí státní administrativa lépe komunikovat. Ve skutečnosti je na nejlepší cestě zlikvidovat třídu, která je základem národního bohatství. Jen tak dál: ještě těch červů zbývá nějakých devět set tisíc.
