Devět životů prezidenta Baseska

Rumuni zažívají tak trochu jinou olympiádu. Parlamentem odvolaný rumunský prezident Traian Băsescu poslal po zemi pochodeň demokracie, aby ho uchránila od odvolání v referendu. A zvítězil. Referendum je neplatné. Jeho soupeř premiér Victor Ponta se však rozhodně ještě nevzdal.

Traian Basescu získal v posledních dnech přátele zvučných jmen. Skrytě či otevřeně ho podpořili německá kancléřka, předseda Evropské komise, reprezentanti Evropského parlamentu či Spojených států. Nebylo to ani tak kvůli jeho osobě, nýbrž proto, že se dlouholetá šedá eminence rumunské politiky sama stala obětí intrik v podání premiéra Victora Ponty. A ty už natolik ohrožují právní stát, že se evropské elity musely ozvat.

Přestože Baseska poslala v neplatném referendu drtivá většina voličů z prezidentského paláce pryč, prezident, zocelený mnoha těsnými výhrami v rumunské politice, mluví o vítězství: „Jsem silnější než kdy jindy. Ponta zapomněl, že když jsem byl v roce 2009 zvolen prezidentem, 5,2 milionu voličů bylo proti mně. Po třech letech krize jsem ochoten akceptovat milion navíc,“ prohlásil v euforii Basescu.

Komunista, socialista, pravičák

I kdyby byl Basescu v referendu odvolán, nikdo by mu nemohl upřít, že se z porevolučních politiků v postkomunistické Evropě udržel na špici snad nejdéle ze všech. Mimo jiné proto, že jeho metody boje mnoho jiných politiků ve střední a východní Evropě odmítalo přijmout.

Z jeho obživy za komunismu pochází jeho přezdívka Pepek námořník. Mladý absolvent námořní akademie se totiž plavil s tankery po mezinárodních vodách. Jako komunista mohl řídit i největší nákladní lodě komunistické flotily. Sám nepopíral ani kontakty s tajnou policií.

Po pádu Ceauseskova režimu se však brzo zorientoval a stal se ministrem dopravy v prvních demokratických vládách.
Z těchto dob táhne za sebou svou snad největší korupční kauzu. Obchodní flotilu, která mu kdysi za komunismu poskytovala obživu, prodal jako ministr podle kritiků za podezřele nízkou cenu. V roce 1996 byl dokonce kvůli tomu zbaven poslanecké imunity, ale policie ho nakonec nechala být.

Od roku 2000 začal svou kariéru „těsných výher“. Toho roku se překvapivě stal primátorem Bukurešti, přestože po prvním kole voleb hluboce zaostával za socialistou. Nakonec zvítězil o jedno procento hlasů. Ještě v témž roce získal pochybný věhlas po celé zemi, ale i za hranicemi. Během několika měsíců nechal pochytat a zabít desetitisíce toulavých psů. Jestliže se ulicemi na počátku jeho mandátu potulovalo odhadem 200 tisíc psů, do roka přecházel z úřadu primátora do úřadu prezidenta městem s asi jen 25 tisíci potulnými psy.

V roce 2001 se stal šéfem jedné z hlavních stran – Demokratické strany, nyní Demokratické liberální strany. Je zajímavé, že nynější jasně pravicová strana byla původně vlastně sociální demokracií. Sám Basescu ještě žádal o přijetí do mezinárodní Socialistické internacionály.

To je však minulost. Později vyhlásil tvrdě pravicový program, rovnou šestnáctiprocentní daň, válku korupčníkům, a ač sám bývalý komunista, stal se paradoxně zapřisáhlým antikomunistou. Na svou minulost komunisty a sociálního demokrata jako by zapomněl. Ale možná jen na oko. Když poprvé kandidoval na prezidenta, stala se slavnou jeho poznámka o tom, že výběr z dvou exkomunistů je pro Rumunsko největším prokletím.

Od maléru k maléru

Nad jeho cestou k prezidentskému úřadu v roce 2004 se dosud tají dech. Nejprve údajně ze zdravotních důvodů odstoupil jeho hlavní rival na pravici. Basescu se tak mohl jako kandidát pravice postavit socialistovi Adrianu Năstasovi.

V prvním kole zaostal o sedm procent, ale pak zázračně vyhrál. Baseskova kampaň se stala známou i proto, že budoucí prezident dal v televizní debatě soupeři list papíru s tím, ať si ho přečte až venku. Năstase nikdy neprozradil, co mu Basescu vzkázal. O Baseskově kartotéce kompromitujících materiálů se však v Rumunsku vyprávějí legendy (a Năstase je koneckonců nyní ve vězení).

Podobný dárek předal v přímém přenosu ještě jednou, obdarovaný politik opět zesinal a odmítl obsah sdělit veřejnosti. Svůj první mandát začal slibně. Spolu s premiérem, kterého sám jmenoval, se snažil vymýtit korupci a připravit Rumunsko na vstup do Evropské unie.

Jakmile se to však v roce 2007 splnilo, Basescu kráčí od maléru k maléru. Pro Baseska nebylo nynější referendum o jeho odvolání první. Už v roce 2007 ho parlament odvolal z postu prezidenta, jeho příznivci ho však v následném referendu do funkce vrátili. Jeho oblíbenou kratochvílí se pak stalo rozkládat vlády, které mu nevyhovovaly, a navrhovat premiéry, kteří nemají šanci na schválení parlamentem.

Kdo zaclání, dostane facku

V roce 2009 to při jeho obhajobě prezidentského mandátu vypadalo na rychlé loučení. Vše nasvědčovalo výhře jeho sociálnědemokratického rivala Mircea Geoany. Ten nad dosavadním prezidentem s přehledem vedl v průzkumech a mělo to své důvody – jednak Basescu zakončoval svůj mandát tragickým výkonem, za druhé opozice nenechala nic náhodě a vypustila před druhým kolem voleb 18 sekund videa, které měly o všem rozhodnout.

Na pět let starých záběrech udeří tehdejší primátor Bukurešti Basescu dlaní do obličeje desetiletého hocha, který mu zaclání. Basescu tvrdil, že jde o montáž, což experti vyvrátili. Vše nakonec skončilo na mlčení mladíka, protože ten se začal obávat o svůj život. Přesto Basescu nakonec druhé kolo o necelé procento, asi 78 tisíc hlasů, vyhrál. Opoziční kandidát hned obvinil Baseska ze zfalšování voleb a obrátil se na Ústavní soud, ale marně.

Druhý mandát Baseska vypadá vlastně jako ten první. Prezident je opět mimořádně nepopulární. Opět ho parlament odvolal z funkce. A opět ho referendum do funkce vrátilo.

Ale protivník je nyní o poznání schopnější. Hlavní prezidentův politický protivník socialista Victor Ponta se do premiérského křesla vyhoupl teprve v květnu, když se Baseskovi blízká vláda rozpadla kvůli tvrdým rozpočtovým škrtům. Ponta posbíral odpadlíky z pravice a od té doby čistí od Baseskových lidí veškeré instituce.

S Pontou zatím remíza

Nyní mělo dojít na samotného Baseska. Ponta osobně v předvečer referenda napadl Baseska, že si nechal pro sebe vybavit luxusní vilu za více jak milion eur: „Je to nejhonosnější vila, jakou jsem kdy viděl.“ A následně vyzval Rumuny, aby Baseska definitivně zbavili funkce. Jako odvolaný prezident by totiž ztratil nárok vybrat si po konci mandátu svou postprezidentskou rezidenci z eráru.

Čtěte také:

Băsescu se zachránil, napětí ale zůstává

Rumunský expremiér se po vyhlášení rozsudku pokusil zabít

Băsescu zřejmě zůstane rumunským prezidentem

Basescu však znovu předvedl, že má v rumunské politice devět životů. Nemohl ani náhodou doufat, že by ho v referendu většina Rumunů podpořila. Proto vyzval své řídnoucí příznivce, aby k referendu nechodili. A vyplatilo se. Účast zůstala těsně pod požadovanou polovinou oprávněných voličů.

„Rumuni odmítli státní převrat,“ slavil Basescu. A jistě se těší, až po listopadových parlamentních volbách bude moci využít své právo vybrat premiéra. Či přesněji – udělat vše pro to, aby nejmenoval předsedou vlády Pontu.

Traian Basescu

» narodil se 4. listopadu 1951 v Murfatlaru blízko Černého moře do rodiny vojáka

» v blízké Constantě vychodil námořní akademii a plavil se s obchodními loděmi

» vstoupil do komunistické strany a měl kontakty s tajnou policií

» po pádu komunismu šéfoval jako odborník ministerstvu dopravy; v té době podezřele levně prodal rumunskou obchodní flotilu

» v roce 2000 se stal bukurešťským primátorem

» o rok později se ujal předsednictví Demokratické strany, kterou z levicové partaje změnil na lídra pravice

» v roce 2004 těsně zvítězil v prezidentských volbách; v roce 2009 byl úspěch ještě těsnější. Během obou mandátů byl parlamentem odvolán, ale vždy se po referendu vrátil do funkce

» s manželkou Marií má dvě dcery, Elena je europoslankyní za otcovu stranu