Architekti ze středu Evropy projektovali šanghajskou čtvrt
Největší čínské město Šanghaj prochází mimořádným stavebním boomem. Na další expanzi šestnáctimilionové aglomerace se - pro někoho možná trochu překvapivě - podílejí i Češi. Příští rok má na ploše větší než sto tisíc metrů čtverečních vyrůst obytná a obchodní čtvrť, která bude svým stylem a atmosférou připomínat české ulice. Čeští autoři projektu se tak přiřadí k architektům z Německa, Nizozemska, Kanady, kteří již v Čínské lidové republice působí.
Rozkvět vesnice.
Šanghaj, známá též jako Paříž Orientu nebo děvka Asie, byla až do začátku 19. století nevýznamnou rybářskou vesnicí. Vše se ale změnilo poté, co bylo město jako jedno z pěti smluvních přístavů otevřeno pro zahraniční obchodníky. To je také důvod, proč není Šanghaj typickým čínským městem, ale má výrazný evropský charakter.
Dodnes v ní byly zachovány německé, francouzské, britské a ruské obchodní enklávy. Staré domy ale postupně ustupují moderním mrakodrapům. Stavitelské nadšení tak zničilo stovky domovních bloků ve starých čtvrtích protkaných bludišti úzkých uliček. Obyvatelé města ale přesto mají zájem o evropskou architekturu. Lze říci, že vše, co má evropský styl, je v Šanghaji in. Proto představitelé velkoměsta hledali inspiraci pro novou reprezentativní obytnou čtvrť ve středoevropských metropolích, jako je Berlín, Budapešť, Varšava a Praha.
Do Čech zavítala skupina čínských politiků a podnikatelů loni v létě. Mezi těmi, kterým se velmi zalíbila pražská architektura, byl i realitní magnát Tu Haiming, jenž je nejen vlivným podnikatelem, ale zastává i několik politických funkcí. Je například poslancem šanghajského parlamentu, výčet všech institucí, kterých je členem, představuje ale seznam podstatně delší. I proto je jeho vizitka trojdílná.
Milunič, Franta i další.
Společnost pana Tu Haiminga, Shanghai Hodoor Real Estate Development, která je investorem projektu české čtvrti, dosahuje ročně obratu 40 až 50 milionů amerických dolarů. Není divu, že se Tu Haimingovým obchodům daří. Realitní trh v Šanghaji zažívá v posledních letech rozkvět a zisky nejbohatších Číňanů plynou právě z oboru nemovitostí. Po návratu z loňské návštěvy Prahy se Tu Haiming obrátil na českého generálního konzula v Šanghaji Václava Jílka. Ten pomohl zprostředkovat kontakt na významné české architekty. Osloveno bylo kolem stovky architektů, účastníků loňského ročníku soutěže Grand Prix Obce architektů. V říjnu loňského roku přicestoval čínský magnát znovu do Prahy. Od šestnácti architektů získal portfolio a pro českou čtvrt v Šanghaji vybral osm architektonických kanceláří. Po interwiev zúžil počet na šest. Na konečném návrhu pracovalo pět kanceláří. Tým architekta Ladislava Kuby z Brna neměl čas, ostatní odletěli v listopadu do Šanghaje. Autoři master planu jsou Vlado Milunič, který proslul jako spoluautor Tančícího domu, a Petr Franta, z jehož dílny pochází projekt dostavby pražského letiště. Oba jsou zároveň spolu s Karlem Doubnerem, jenž se podílel mimo jiné na rekonstrukci Národního divadla, autory návrhů apartmánů. Plán vil vypracovali Martin Chválek z Ostravy a Petr Fuchs. „Je dobře, že se na konečném návrhu podílelo více architektů. Mohou se alespoň uplatnit odlišné přístupy,“ říká Vlado Milunič. Původní představy byly ještě rozmanitější, každý z architektů navrhl šestnáct typů bytů, nakonec si jich Tu Haiming vybral osm.
Kopie Prahy v Šanghaji.
Původní idea Tu Haiminga byla přenést příklady historických domů Prahy do Šanghaje a ukázat na nich různé stavební slohy. Mohla tak vzniknout obdoba floridského Disneylandu, který se mimo jiné honosí například přesnou napodobeninu části Benátek. Od této myšlenky ale čínská strana částečně ustoupila.
Část české čtvrti, jejíž autorem je Karel Doubner, odpovídá požadavkům investora, aby v ní byly zastoupeny různé stavební slohy, a přitom šlo o typicky české domy. „Bylo to těžké zadání. Jednotlivé styly se k nám dostávaly ze zahraničí. Například románský sloh pochází z Itálie, gotika přišla z Francie, baroko z Itálie, renesance je italská, secese má původ ve Vídni a Paříži. Kladl jsem si otázku, co je typicky české,“ říká Doubner. Výsledkem jeho práce je návrh nábřeží, na němž se střídají obytné domy a parky. Budovy jsou volnými variacemi kubismu, gotiky, renesance a moderny. Žádný z domů však není přesnou kopií konkrétní stavby, která stojí v Čechách. Tato část areálu bude svým charakterem připomínat pražskou Kampu. Typicky českou atmosféru by měly dokreslit detaily, jako jsou plynové lampy nebo mozaikové dláždění s kočičími hlavami.
Vlado Milunič a Petr Franta se vydali odlišnou cestou. „Nechtěli jsme navrhnout doslovné citace historických budov. Naším cílem bylo přenést pouze duch a principy města, nikoliv doslovné citace. Není to nepodobné s Tančícím domem. I když jde o moderní stavbu, najdeme na ní odkazy na principy baroka, secese a kubismu,“ říká Milunič.
V české čtvrti bude stát 400 bytů a 40 vil, hotel, obchodní centrum, kanceláře, sídlo sportovního klubu s tenisovými kurty a restaurací s typickou českou kuchyní a točeným pivem. Území areálu se rozkládá mezi dvěma řekami, které budou propojeny potokem, na němž vznikne i typický český rybník. Nábřeží řek bude lemovat stromořadí platanů. Čtvrť se nachází zhruba 20 minut od centra města a přibližně šest kilometrů od letiště.
Za pražské ceny.
Podstatná část prostor v české čtvrti je určena k bydlení. Jednotlivé obytné domy, ve kterých vzniknou apartmány, budou mít různou výšku a šířku. Lišit se budou i barvami. Vilová čtvrť bude situována kolem potoka a rybníka. „Část vil jsme umístili na kopeček, který vznikne navršením zeminy z vyhloubeného koryta potoka a rybníka,“ říká Vlado Milunič. Byty v české čtvrti budou patřit do střední a vyšší kategorie. Sloužit by měly nejen místním čínským obyvatelům, ale i cizincům, jejichž počet se v Šanghaji stále zvyšuje. Ceny nemovitostí budou přibližně odpovídat pražským. Dům v „českém stylu“ přijde zájemce na 200 tisíc amerických dolarů. Za nejdražší z apartmánů zaplatí kupec až 50 tisíc dolarů.
Výstavba české čtvrti má začít již letos v září. Náklady se odhadují v přepočtu na jeden a čtvrt miliardy korun. Úkolem českých architektů bylo připravit projekt do fáze stavebního povolení. Dál v práci pokračují čínské firmy za dozoru české strany. Již v současné době pracuje v Šanghaji na uskutečnění projektu kolem tří tisíc lidí a dalších sedm set architektů. „Číňané mají schopnost pracovat ve skupinách, mají přesně rozdělené úkoly. Češi jsou na rozdíl od nich individualisté,“ tvrdí Doubner.
Architekti přiznávají, že práce na projektu české čtvrti byla poměrně složitá. To bylo dáno nejen odlišnou mentalitou. „Plán jsme museli několikrát měnit. Když jsme vše dokončili, čínská strana nám sdělila, že je nutné do návrhu zakomponovat podzemní garáže pro sto aut a protiletecké kryty,“ popisuje spolupráci Doubner. Architekti museli také akceptovat řadu místních požadavků, jako je orientace vůči jihu, hustota zástavby, nebo se vyrovnat s tím, že se staví v seizmickém prostředí. I přesto Doubner říká, že by do projektu šel znovu. „Je to pro nás výzva a otázka prestiže,“ tvrdí.
Box:
Světové staveniště
Šanghaj je díky svým zvláštním ekonomickým zónám nejrychleji se rozvíjející a nejbohatší městskou aglomerací Číny. V souvislosti s přípravou na pořádání Světové výstavy Expo 2010 podporuje rozvoj moderní dopravní infrastruktury, počínaje výstavbou metra, přes nové dálnice a most, až po budování moderních velkoměstských čtvrtí. Město hodlá také získat rekord nejvyšší budovy na světě. Mrakodrap 492 metrů vysoký by měl být dokončen v roce 2007.
