Menu Zavřít

Die Welt: Prezident nemá moc času

14. 11. 2012
Autor: čtk

Barack Obama zůstal nejmocnějším mužem světa. Zároveň ovšem platí, že právě on měl v uplynulých čtyřech letech možnost poznat hranice této moci. Ani nestihl své vítězství pořádně oslavit, a už musel utíkat z Chicaga do Washingtonu, aby se potýkal s politickou realitou. Do konce roku musí s neochotným Kongresem najít dohodu, která by zemi odvrátila od „fiskálního útesu“. Finanční situace je mizerná, party skončila a účet je tučný. Američané, malí i velcí, si po dekády žili nad poměry.

Obecně platí, že pán Bílého domu může ve druhém (a posledním) funkčním období jednat svobodněji. Jenže to má i stinnou stránku – prezident se ke konci druhého období stává „kulhavou kachnou“. Měl-li co nabídnout, už to nabídl; měl-li se čemu vzepřít, už se tomu vzepřel. Chce-li Obama něco udělat s palčivými problémy od válek na Blízkém východě přes rovnováhu v Pacifiku a íránský jaderný program po vztahy s Ruskem, má na to v nejlepším případě tři roky.

The Daily Telegraph: BBC a rána novinařině

Žurnalistika, dělá-li se správně, chrání veřejnost před zneužíváním veřejné moci tím, že odhaluje ty, kteří se proviní nečestností či korupcí. Žurnalistika, která ubližuje nevinným lidem tím, že o nich šíří lži nebo neprávem zasahuje do jejich soukromí, dělá pravý opak toho, co je posláním dobré novinařiny. Dobrá novinařina je dnes v Británii v ohrožení. Mračna podezření a nedůvěry, která halí BBC, ještě zhorší už tak rostoucí nedůvěru veřejnosti v to, co novináři dělají.

Tvrzení pořadu Newsnight, že důležitý představitel Konzervativní strany se podílel na zneužívání dětí, bylo staženo a následovala jej okamžitá a náležitá omluva. Ta však přišla pozdě na to, aby zahladila škody, které BBC utrpěla, pokud jde o pověst týkající se přesnosti informací. Ještě horší je, že selhání BBC vyvolalo debaty o regulaci médií, které mohou skončit tak, že za pár let bude v Británii prostředí, v němž nebude svobodný tisk moci zveřejnit pravdu o zneužití moci našimi vládci.

SME: Stát je v tom až po uši

Spoluvina státu na pádu dálničního mostu je zřejmá. Na dálnice tu máme Národní dálniční společnost a je to ona, kdo měl zabezpečit, aby se stavělo dobře a bezpečně. Jenže někde v řetězci od kreslení projektu přes hledání dodavatele po kontrolu stavby došlo k chybě, či spíše fatálnímu selhání. Kde a kdo ji udělal, bude známo z detailů, které jsou zatím skryté v nedostupných dokumentech navzdory tomu, že současný ministr dopravy Počiatek soutěží s bývalým ministrem Figeľem v tom, kdo svolá víc tiskovek.


Čtěte také:

Mission Impossible: Obama musí rychle najít řeč s republikány

Aféry BBC mají další dohru - odstoupila šéfka zpravodajství

bitcoin_skoleni

Spadl most. Slovenská vláda přitvrdí zadávání veřejných zakázek


Protože detaily neznáme, nevíme ani, kdy se stala chyba. To bude rozhodující při dělení odpovědnosti mezi ty dva. Zatím nelze věřit ani jednomu. Rozhodně platí, že stát je do pádu mostu namočený až po uši. Nyní se bude rozhodovat, zda jsou to spíše uši Počiatkovy, nebo Figeľovy. Znepokojivé je, že lidé ze Smeru a stavařské lobby se snaží problém zjednodušit na otázku ceny. Taková verze je pro ně jistě lákavá, protože peníze, které Figeľ při dálničních tendrech ušetřil, jim určitě chybí.

  • Našli jste v článku chybu?