ZÁMEK KRUKANICE - V západní části obce Pernarec, 25 kilometrů severozápadně od Plzně, stojí barokní zámek Krukanice. Je dílem známého českoněmeckého architekta Kryštofa Dientzenhofera, již léta však chátrá a nutně potřebuje rekonstrukci.
Budova zámku zaujímá severovýchodní nároží rozsáhlého hospodářského dvora, ležícího při západním okraji obce. Je to jednopatrová stavba, vybudovaná na půdorysu písmene L. Na vnější straně je poměrně nevýrazná, jen v nádvorním průčelí má dvě věžičky.
V přízemí objektu se nacházejí křížové klenby i poměrně náročně řešené trojramenné schodiště. Do dvora vede klenutý průjezd, z něhož se vstupovalo do bývalé kaple. Zámek je však v současné době ve špatném stavu. Před několika lety byla sice výměněna střecha, budova má ale opadané fasády, zničené interiéry a vytlučená okna. Současný majitel, šlechtitelská společnost Selgen, nemá pro objekt žádné využití a nabízí nemovitost k prodeji. Cena je 7,3 milionu korun.
Dílo barokního mistra
POPIS OBJEKTU
název - zámek Krukanice
- *místo - Pernarec kraj - Plzeňský adresa - č. p. 1 typ - zámek stav - zchátralý využití - žádné kult. památka - od roku 1958 vlastník - Selgen, a. s. cena - 7,3 milionu Kč První zmínka o Krukanicích pochází z roku 1197. Zámek je však pravděpodobně barokní novostavbou z druhé poloviny 17. století. Určitě stál již roku 1671, kdy ho zachvátil požár. Důležitější je však rok 1698, kdy se opat z nedalekého kláštera v Teplé Raymund Wilfert II. rozhodl poničený objekt opravit a přestavět. Práce se ujal tepelský polír Johann Wolfgang Braunbock, který byl dvorním stavitelem známého českoněmeckého architekta Kryštofa Dientzenhofera, mimo jiné autora chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. Dientzenhofer byl tehdy ve službách kláštera v Teplé, jeho autorství zámku v Krukanicích je tedy téměř jisté. Důkazem jsou i různé architektonické detaily, například ostění portálů a oken. Přestože se tedy jedná o vědomě nenáročnou stavbu, je krukanický zámek velmi zajímavý. Oprava za sto milionů**
Ani pozdější úpravy objektu příliš neublížily. Až do konce druhé světové války byl majetkem kláštera v Teplé a tepelští opati ho často využívali jako letní sídlo.
Změna nastala teprve po roce 1945. Zámek byl znárodněn a stal se součástí státního statku a šlechtitelské stanice. Udržován však příliš nebyl, takže postupně výrazně zchátral.
Roku 1993 získala dvůr i se zdevastovaným zámkem společnost Selgen. Historickou stavbu však nepotřebuje a snaží se ji prodat. „Už tady bylo asi čtyřicet zájemců, zatím jsme si ale s nikým neplácli,“ říká člen dozorčí rady společnosti Josef Čapek. „Problémem byly většinou vysoké náklady na rekonstrukci, které odhadujeme až na sto milionů korun,“ vysvětluje.
