Menu Zavřít

Diesel slaví 125. narozeniny. I když je úspornější, má na kahánku

1. 3. 2017
Autor: CC-BY-SA-2.0/Harwich & Dovercourt via Flickr

V roce 1892 registroval německý inženýr Rudolf Diesel patent pro spalovací motor, pro nějž se později vžilo označení vznětový nebo dieselový motor. Od roku 2015, kdy se provalil skandál dieselgate koncernu Volkswagen, má naftový motor nejlepší léta za sebou. I když je úspornější, splnění požadavků na emise v reálném provozu jsou pro běžná auta příliš nákladná.

Rudolf Diesel registroval patent spalovacího motoru 27. února 1892 v císařském Německu ve svých 33 letech, tedy před 125 lety. Samotný motor zkonstruoval v roce 1897. „Úspěch nové metody oproti všem dosud známým je ve výrazné úspoře paliva pro stejný výkon,“ píše se na třetí straně patentu.

V tom byl Dieselův vynález přelomový a získal si velkou oblibu nejen v autoprůmyslu, ale nejprve v lodním průmyslu. Po 125 letech je i přes úspornost dieselového motoru jeho budoucnost v autoprůmyslu ohrožena.

Od začátku aféry dieselgate v září 2015, kdy vyšlo najevo, že koncern Volkswagen podváděl při měření emisí, se spekuluje, jak dlouho vznětové motory alespoň u osobních aut vydrží. Kromě benzínových motorů mají konkurenci v elektromobilech a pohonu na vodík v palivových článcích.

Naměřené limity oxidu dusíku u dieselových motorů často výrazně překračují limity v reálném provozu. Náklady na urovnání právních sporů okolo dieselgate jen Volkswagen přišly na 22 miliard eur (594 miliard korun), uvedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Dobrá pověst je pryč

Pověst dieselového motoru, který spotřebuje méně paliva než benzínový, silně utrpěla. „Naftový motor má svůj vrchol za sebou,“ řekl k výročí Stefan Bratzel, německý profesor Centra automobilového managementu v Bergish Gladbachu v Severním Porýní-Vestfálsku. I když nezmizí ze scény okamžitě, ztratil v důsledku aféry u mnoha zákazníků na atraktivitě.

Samotné automobilky přiznávají, že montovat tento druh motorů do levnějších modelů aut se nevyplatí. Dieselové motorizace a jejich vývoj, aby splňovaly stále přísnější emisní limity, mají smysl u luxusnějších vozů. Přitom už před 125 lety Diesel upozorňoval na to, že jeho motor má zhruba o 15 procent vyšší účinnost oproti zážehovému Ottovu motoru a téměř o třetinu nižší spotřebu paliva.


Spalovací motory v Norsku skončí:

Norsko „zakáže“ auta se spalovacími motory. Jak? Jejich extrémním zdaněním Oslava padesátitisícího registrovaného elektromobilu v Norsku, byl jím model Tesla S


V Německu se počet osobních aut se vznětovým motorem v posledních letech zvyšoval. Mezi roky 2008 až 2016 rostl z 10,1 milionu na 14,5 milionu, což je nárůst o 40 procent. Teprve v roce 2016 poklesla registrace nových vozů na naftový pohon o 2,1 procenta na 45,9 procenta.

Spalovací motor obecně bude mít stále složitější pozici s tím, jak se bude v Evropě zpřísňovat politika emisí skleníkových plynů. Do roku 2021 mají výrobci aut snížit emise oxidu uhličitého v průměru na 95 gramů na kilometr. Nyní je průměr všech nových aut na 127 gramech, dodal německý konzervativní deník.

Přitom dieselové motory vypouštějí o pětinu méně oxidů uhlíku. Výrobci musí zapracovat na snížení emisí oxidů dusíku. „Naftový motor se ocitl v začarovaném kruhu. V budoucnu bude dražší a méně konkurenceschopný,“ míní Bratzel.

Palivo budoucnosti? Vodík

Většina manažerů automobilek podle průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey 2016 z 38 zemí spatřuje budoucnost vozů v elektromobilech a ve vozech s pohonem na vodíkové palivové články.

Takzvaný downsizing spalovacích motorů se jako trendové téma propadlo z druhého místa v roce 2015 na desáté o rok později. U manažerů v autoprůmyslu je nyní tématem číslo jedna konektivita a digitalizace vozů, na druhém místě jsou hybridní vozy. V technických inovacích je podle osmi stovek manažerů z branže na prvním místě mnichovská automobilka BMW, na druhém místě je japonská Toyota.

Volkswagen vede v počtu vyrobených dieselových aut. Mezi lety 2010 až 2020 koncern z Wolfsburgu vyrobí téměř třicet milionů aut s naftovým motorem, což je 26 procent celkové produkce firmy. U Toyoty tento podíl dosahuje 12 procent, odhadla společnost KPMG.

Pro majitele aut s naftovými motory se rýsuje další problém. Tím je omezení vjezdu do měst. Od příštího roku zákaz „nafťáků“ ve smogových dnech zavede Stuttgart. Do roku 2025 mají mít zákaz auta i dodávky na naftu ve velkoměstech Paříž, Madrid, Athény a Mexiko City.

bitcoin_skoleni

Dále k tématu čtěte:

Německé soudy: „Zakažte jízdu dieselem, snížíte tím emise.“

Evropská komise chystá zátah na vozidla v centrech měst. Od roku 2030 by se mohl počet aut na fosilními paliva snížit na polovinu, po roce 2050 by měly vozy s klasickým pohonem skončit v těchto místech úplně. Informoval o tom deník Handelsblatt s odvoláním na tzv. Bílou knihu Evropské komise.


  • Našli jste v článku chybu?