Z TECHNICKÉHO HLEDISKA JE NUTNÉ ZABEZPEČIT, ABY TAKTO VYTVOŘENÝ DAŇOVÝ DOKLAD BYL HODNOVĚRNÝ A NEMOHL BÝT ZMĚNĚN PO JEHO VYTVOŘENÍ. ZA SPLNĚNÍ TĚCHTO PODMÍNEK TEDY MŮŽE BÝT ÚČETNÍ ZÁZNAM POUZE V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ. JE ALE TŘEBA UPOZORNIT, ŽE DŮKAZNÍ BŘEMENO JE NA PLÁTCI, KTERÝ DAŇOVÝ DOKLAD V TÉTO PODOBĚ VYSTAVIL.
Při elektronické fakturaci musí být zajištěny následující podmínky: * Hodnověrnost dokladu Základním problémem je možnost, že si firma bude vystavovat doklady na neexistující zboží a bude žádat o odpočet DPH. * Integrita dokladu Firma přijme doklad v elektronické podobě a změní objem plnění. Následně bude vyžadovat vyšší odpočet a rovněž sníží zisk a tím i daňovou povinnost. * Neodmítnutí původu Hrozí nebezpečí, že firma obdrží elektronický doklad a na jeho základě si provede odpočet daně. Firma, která doklad vystavila, však daň na vstupu nezaplatí a následně existenci dokladu zpochybní. * Neodmítnutí příjmu Neodmítnutím příjmu nevzniká riziko z hlediska výběru daní, ale z hlediska obchodního zákoníku. V řadě případů je totiž den přijetí závazný vzhledem ke splatnosti. Pokud neexistuje potvrzení o příjmu dokladu, může odběratel zpochybnit lhůtu splatnosti. Uvedli jsme námitky u jednotlivých podmínek pro elektronickou fakturaci. Ty ale řeší technické prostředky. V zásadě jsou dvě cesty elektronické fakturace - doklad opatřený zaručeným elektronickým podpisem a pomocí EDI (elektronická výměna dat - electronic datas interchange). Rozdíl mezi oběma způsoby je dán principem řešení zajištění požadovaných vlastností elektronického dokladu. Použití dokladu opatřeného zaručeným elektronickým podpisem vychází ze Zákona o elektronickém podpisu a je možné jej použít v obecné podobě pro jakýkoliv datový soubor při elektronické komunikaci mezi libovolnými firmami. EDI naopak předpokládá formalizovaný vztah mezi firmami. Podmínky komunikace a konkrétní způsob zajištění požadovaných vlastností elektronických dokladů jsou definovány pomocí smluv. V prvním případě je zajištěna hodnověrnost dokladu, integrita dokladu a neodmítnutí původu na základě vlastností zaručeného elektronického podpisu. Zbývá zajištění posledního rizika, a tím je neodmítnutí příjmu. Výstavce dokladu může žádat o jeho potvrzení zasláním zpět s elektronickým podpisem příjemce. Nebo může být neodmítnutí příjmu prokázáno jiným hodnověrným způsobem, například provedením platby s uvedením referenčního čísla vystaveného dokladu. Ve druhém případě se používá digitální podpis, který umožňuje plnou automatizaci procesu podepisování digitálních dokumentů. Digitální podpis se liší od zaručeného elektronického podpisu, který byl využit v prvém případě tím, že jeho vytváření není spojeno s konkrétní fyzickou osobou (tedy projevem vůle k podpisu příslušného dokumentu konkrétní osobou) a z tohoto důvodu jej může vytvářet vhodné technické zařízení. Podmínky použití a zodpovědnosti za použití tohoto mechanizmu upravuje smlouva o EDI, která rovněž stanoví podmínky pro potvrzování takovýchto zpráv. V současné době připravovaná novela zákona o elektronickém podpisu má za cíl upravit i používání těchto podpisů (v novele nazývané elektronické značky). Schválení tohoto záměru bude v praxi znamenat posílení právní jistoty v komunikaci tohoto typu. OBECNÝ DOKLAD A EDI
Obecný doklad
* Libovolný formát
* Možnost použít mail
* Není nutná dohoda mezi partnery
* Bezpečnostní funkce jsou zajištěny zaručeným elektronickým podpisem
EDI doklad
* Strukturovaný standardní formát (XML, UN/EDIFACT)
* Smlouva mezi partnery o uznávání elektronických dokladů
* Možnost plné automatizace na vstupu i výstupu
* Bezpečnostní funkce jsou zajištěny digitálním podpisem
