Český televizní éter zažil minulý týden dvě důležité změny v nabídce programů. Nejprve začala v pondělí celoplošně vysílat hudební stanice Óčko a o pár hodin později se k ní přidala zbrusu nová TV Pohoda, projekt rockera Radima Pařízka a bývalého europoslance Vladimíra Železného. Ve čtyřech terestrických (pozemních) sítích DVB-T, takzvaných multiplexech, nyní v současnosti vysílá dvanáct kanálů. V některých částech Česka, obsazených malými regionálními televizemi, i víc.
Ještě zásadnější rozšíření programové nabídky čeká Čechy a Moravany během následujících několika let. České Radiokomunikace, dominantní subjekt na tuzemském trhu šíření televizního a rozhlasového signálu, totiž chtějí přejít na nový standard terestrického vysílání označovaný jako DVB-T2. Ten vychází ze současného formátu DVB-T (Digital Video Broadcasting – Terrestrial), ale nabízí téměř dvojnásobnou kapacitu kanálu. Nový standard zároveň – díky efektivnějšímu komprimování televizního vysílání – umožní navýšení kapacity v sítích. Česky řečeno: do jednoho multiplexu se namísto současných pěti televizních stanic vejde šestnáct až dvacet kanálů ve standardní kvalitě vysílání.
Více stanic i placené TV
Radiokomunikace slibují, že díky tomu velmi razantně klesne i poplatek za šíření signálu, který vybírají od televizí (viz DVB-T2 – více muziky, nebo méně peněz). V konečném důsledku by se v éteru mohlo objevit více menších a specializovaných stanic, nejenom plnoformátové kanály typu Novy, Primy či TV Barrandov. „Standard DVB-T2 také umožní vytvořit speciální multiplex pro placené televize, které diváci znají z jiných platforem, jako je satelit či kabelové sítě. Zároveň bude možné v pozemním vysílání šířit více kanálů ve vysokém rozlišení HD,“ vysvětluje generální ředitel Českých Radiokomunikací (ČRa) Kamil Levinský.
Jenže jak to u moderních technologií bývá, zavádění nového standardu má své „ale“. Jednak diváci budou muset znovu měnit své televizory či set-top boxy za nové, které podporují formát DVB-T2. > S přístroji, které v sobě mají zabudován DVB-T tuner, totiž signál v novém standardu nepřijmete; obráceně to možné bude. A především bude muset stát, v daném případě reprezentovaný Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ), udělat pro DVB-T2 místo v éteru, respektive přeorganizovat využití kmitočtů pro různé technologie.
Po vypnutí analogového televizního vysílání, které bylo formálně ukončeno minulý týden, totiž stát disponuje několika sadami volných kmitočtů. Část z nich ČTÚ využije pro plánovanou aukci licencí na vybudování mobilních sítí LTE, umožňující rychlé připojení k internetu přes mobil; pro zbytek kmitočtů pak musí vytvořit plán na budoucí využití. Vedle digitální televize totiž musí být v éteru místo pro digitalizaci rozhlasového vysílání a jiné již fungující technologie, jako jsou například sítě mobilních operátorů, navigace, satelitní vysílání, vojenské systémy či vysílačky. Ať už amatérské či profesionální pro záchranáře a policii. „Momentálně na ČTÚ zpracováváme strategii správy kmitočtového spektra, kterou brzy dáme k dispozici vládě i všem zúčastněným subjektům. Co se týká DVB-T2, předpokládáme, že do budoucna budeme moci sestavit tři, možná čtyři sítě v tomto standardu,“ říká předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.
Aby neujel vlak
Šéf regulátora trhu zároveň předpokládá, že výběrové řízení na prodej volných kmitočtů, umožňujících vybudování plnohodnotných sítí v DVB-T2, vypíše ČTÚ nejdříve v roce 2015. „Nyní je primárním cílem co nejdříve přijmout dokument s názvem D-Book, což je souhrn doporučení, jaké technické specifikace by měly mít nově prodávané televizní přijímače či set-top boxy, aby podporovaly standard DVB-T2 a bez problémů zvládaly přijímat novou formu televizního vysílání,“ dodává Dvořák.
Mezi ČTÚ a ČRa se v poslední době strhla slovní přestřelka kvůli zapůjčení kmitočtů pro testovací vysílání DVB-T2, které mělo být třetím pilotem nové technologie v Česku. Radiokomunikace chtěly vysílat v Praze, Brně, Ostravě a Plzni, aby otestovaly technické parametry a zároveň nalákaly diváky na nový formát vysílání, podepřený především HD vysíláním přenosů z nadcházející londýnské olympiády. „Na zařazení do zkušebního multiplexu DVB-T2 jsme domluveni s Primou, Barrandovem pro HD vysílání a s Óčkem a zpravodajskou televizí Euronews ve standardní kvalitě. Tahákem pak během olympijských her bude ČT1 a ČT4 ve vysokém rozlišení,“ řekl týdeníku Euro Levinský. „Musíme divákům ukázat výhody nového standardu, aby pochopili, že přes pozemní vysílače mohou přijímat stejně kvalitní obsah jako přes kabelovku nebo satelit, a aby měli zájem si pořizovat nové přístroje s DVB-T2 tunerem. Zatím jen sledujeme, jak nám ujíždí vlak,“ doplňuje šéf Radiokomunikací.
Z diváků rukojmí?
ČTÚ firmě oznámil, že jí testovací kmitočty zapůjčí, ale s několika omezujícími podmínkami: vysílat může jen ze dvou lokalit a jen v pracovní dobu, tedy ve všední dny od osmi do 17 hodin. Navíc vyžaduje souhlas televizních stanic, které budou v DVB-T2 vysílány. „Je to technický experiment, proto stačí omezené území. Především pak nechceme nekonečné testování, kde bude divákům slibováno, že za rok nebo za dva začne pravidelné vysílání v tomto standardu. Domácnosti si pořídí set-top box nebo televizor s DVB-T2 tunerem, a pak se stanou rukojmím komerční firmy při vyjednávání se státem, který bude tlačen do předčasného vypsání tendru,“ oponuje Dvořák s tím, že vlak Česku v DVB-T2 rozhodně neujíždí. „Na trhu je nyní maximálně pět typů přijímačů podporujících tento nový formát, v roce 2015 bude penetrace zařízení kolem 15 procent,“ odhaduje.
„To je právě ten problém. Výrobci televizorů do Česka nedovážejí přístroje s DVB-T2, protože v době klesajících marží šetří každou korunu, když se na daném trhu v tomto standardu nevysílá,“ tvrdí Levinský. Doba obměny televizorů v českých domácnostech se prý neustále zkracuje, v současnosti činí zhruba pět až šest let, proto je podle něj potřeba začít s „výchovou“ diváků na DVB-T2 co nejdříve, aby byli po roce 2015 na nový standard připraveni. Připomíná v této souvislosti Velkou Británii, kde byl ostrý provoz prvního DVB-T2 multiplexu spuštěn před třemi lety a dnes cena set-top boxu již spadla na zhruba tisícikorunovou hranici a více než polovina prodaných televizorů má zabudovaný DVB-T2 tuner.
Prémiové kanály ze vzduchu
Hlavním diváckým tahákem pro DVB-T2 by podle Levinského měly být prémiové kanály, kvůli kterým si dnes diváci pořizují satelitní parabolu nebo kabelovou televizi. Výhodou je jednoduchost, a především rychlost zprovoznění: v ideálním případě si divák v kterémkoli supermarketu či trafice koupí speciální kartu s předplaceným kreditem, kterou vloží do televizoru nebo set-top boxu a může sledovat prémiový obsah. „Placená televize je technologicky možná i v současném DVB-T, ale pro provozovatele kanálů je to drahá varianta, zájem o placenou televizi v DVB-T2 registrujeme od velkých zahraničních mediálních skupin, které stále bohužel neumíme uspokojit,“ říká Levinský. Divácká základna v pozemním vysílání (podíl DVB-T dnes dosahuje asi 60 procent domácností) navíc umožní vytváření unikátní nabídky, jako je například internetový filmový kanál Voyo Cinema ze skupiny CET 21, která provozuje i televizi Nova. „V současné době pro nás takové řešení není na pořadu dne, ale rozhodně to nevylučujeme,“ říká šéf CET 21 Jan Andruško.
DVB-T2 – více muziky, nebo méně peněz
Pokud bychom přirovnali frekvenční pásmo, v kterém vysílá digitální pozemní televize DVB-T, k jakési „rouře ve vzduchu“, prostřednictvím které tečou data z vysílačů do televizí a set-top boxů, vejde se do takové roury v současnosti zhruba pět televizních kanálů. V současnosti v Česku vysílají čtyři multiplexy, máme zde tedy čtyři pomyslné roury na šíření TV signálu. Nástupnický standard DVB-T2 umožní díky různým technologickým vymoženostem do jednoho multiplexu „nacpat“ až dvacet kanálů v běžné, tedy současné kvalitě vysílání (SD), nebo pět televizních stanic ve vysoké kvalitě (HD).
V současnosti platí provozovatelé kanálů Českým Radiokomunikacím 60 až 70 milionů korun ročně za celorepublikové šíření signálu v SD kvalitě, v DVB-T2 by měl poplatek klesnout zhruba na dvacet až 25 milionů ročně. Cena za šíření vysokokvalitního HD signálu, který by mohl být atraktivní například pro sportovní kanály, by v novém standardu měla dosahovat zhruba stejné úrovně jako současný poplatek za vysílání SD kanálu. Provozovatelé televizí by tak měli za své peníze dostat více muziky (lepší kvalitu signálu), nebo zaplatit za současnou kvalitu méně peněz.
