Česká technologická firma Datlowe nalezla způsob, jak zdravotnickým zařízením pomoci minimalizovat riziko přenosu nemocničních infekcí. Posloužit k tomu má technologie HAIDi využívající umělou inteligenci a metody strojového učení. Díky tomu je schopná analyzovat veškeré informační databáze zdravotnického zařízení a získané informace shrnout a vyhodnotit potenciální rizika. Kromě toho si společnost slibuje i zefektivnění práce nemocničního personálu.
„Nemocnice vnímáme jako prostředí, pro něž je efektivní analýza dat a jejich interpretace zcela zásadní. Zpracovávat a vyhodnocovat data manuálně je ale velmi neefektivní a náročné. Na využití jejich potenciálu však neměl zdravotnický personál dostatečné časové kapacity. HAIDi poskytuje takřka v reálném čase přehled potenciálních nemocničních infekcí, které jsou následně lékařským personálem vyhodnocovány,“ říká generální ředitel Datlowe Jakub Kozák.
Takzvané nozokomiální nákazy jsou nežádoucí komplikace, jež vznikají u pacientů například v souvislosti s chirurgickým výkonem. Jejich výskyt je obvykle spojen s rozvojem rezistencí vůči klinicky používaným antibiotikům, které znesnadňují léčbu.
Daty zahlcený personál
Boj s výše popsanými infekcemi momentálně zdravotnickému personálu znesnadňuje kromě jiného i velké množství dat, jejichž informační potenciál dle Kozáka zaměstnanci plně nevyužívají. Interpretace těchto údajů totiž představuje velké úsilí a hodiny manuální práce. Datlowe se proto rozhodlo prostřednictvím technologie HAIDi tyto procesy zautomatizovat a umožnit lékařům, aby se věnovali naplno své práci a využívali její podrobné výstupy k efektivní léčbě pacientů.
Na nutnost digitalizovat práci nemocničního personálu poukázala rovněž pandemie covidu-19. Ta zcela upozadila běžnou denní agendu zdravotnického personálu, jejíž běžnou součástí je právě i provádění komplexních hygienických auditů, analýza patogenů spojených s používanými přístroji či vytváření postupů kontroly infekcí. Namísto toho lékaři věnovali většinu času právě osobám nakaženým koronavirem.
Dokazuje to ostatně například soukromý průzkum doktora Michaela P. Stevense z Virginia Commonwealth University zaměřující se na prevenci infekcí. V něm takřka 80 procent respondentů z odborné veřejnosti uvedlo, že více než tři čtvrtiny svého pracovního času věnují pouze covidové pandemii. Běžnou práci zahrnující monitoring a prevenci nozokomiálních patogenů přitom mohou zcela zastoupit technologie, jako právě HAIDi. Tu momentálně využívá celkem 13 zdravotnických zařízení.
„Sledování výskytu nemocničních infekcí na lůžkových odděleních je výzva, kterou řeší každá nemocnice, jak nejlépe umí. Ve většině zařízení to znamená mít pracovníka určeného k procházení zdravotní dokumentace a laboratorních výsledků, což je časově velmi náročné a vzhledem k podhodnoceným kapacitám lékařského personálu nemusí vždy docházet k řádné evidenci nozokomiálních nákaz,“ přibližuje Norbert Schellong, ředitel nemocnice Havířov, kde byla technologie nasazena na konci roku 2021.
Vyhodnocuje rizika a nabízí léčbu
HAIDi využívá pro shromažďování a analýzu dat metody zpracování přirozeného jazyka umožňující automatické čtení a porozumění volnému textu. Díky tomu dokáže posbírat údaje z veškeré zdravotnické dokumentace daného špitálu a pomocí strojového učení poskytuje lékařům přehled o výskytu potenciálních nemocničních infekcí a jejich rizikových faktorů.
Ve výsledku mohou lékaři s touto technologií odhalit až pětkrát více rizikových patogenů, než jim umožňují konvenční přístupy, a přitom ušetřit 90 procent pracovních povinností. Kromě toho HAIDi vytváří antibiogramy, což jsou přehledy vhodných antibiotik či jejich kombinace, které lze pro léčbu infekcí použít.
„Celé řešení nám umožňuje evidovat a vykazovat skutečnou míru objevených nákaz a následně přistoupit k provozním a organizačním změnám, které sníží procento výskytu jednotlivých druhů nemocničních infekcí na konkrétních odděleních,“ uzavírá Schellong s tím, že se technologie stala pravou rukou nemocničního personálu.