Žijeme online. Ale jen v určitých oblastech. Vyplývá to z průzkumu, který pro IT společnost Solitea vypracovala agentura EMA data. Podle něj vnímá svoji digitální dovednost nadprůměrně valná většina Slováků a zhruba polovina Čechů. Nejvíce znalostí mají oba národy z prostředí emailu, který na denní bázi používá přes 80 procent z nich. Tři čtvrtiny pak dennodenně navštěvují i sociální sítě, zatímco v online bankovnictví se orientuje zhruba polovina všech uživatelů. Kromě toho ale lidé internet využívají i při hledání nějaké formy zábavy, například za účelem streamování videí či hraní her.
Oblíbené jsou též online bazary, které denně navštěvuje 20 procent Slováků a přibližně stejný počet Čechů. Nepatrně víc uživatelů, konkrétně 21 procent, pak v posledním roce přes internet komunikovalo s úřady nebo zdravotnickými pojišťovnami. „Je sice znát, že covid donutil úředníky i lidi, aby komunikaci přenášeli do online prostředí, přesto ale zůstávají osobní návštěvy a papírová komunikace standardem. Prostor pro zlepšení digitální komunikace v úředních záležitostech je stále ohromný,” říká zakladatel a šéf Solitei Martin Cígler.
Covid měl v tomto ohledu pozitivní dopad také na dovážku jídla. Tu si několikrát do týdne objednává každý pátý Čech a Slovák. Nemálo lidí pak mělo v posledním roce zkušenost i s online vzděláváním či volnočasovými aktivitami, jako jsou cvičení, hobby a různé školící kurzy.
Méně online než sousedi
Lidé, kteří o sobě tvrdí, že vyhledávají technologické novinky a aplikace, převládají spíše u našich sousedů. Přesvědčeno je o tom 38 procent dotazovaných, přičemž o jedno procento méně pak bylo těch, kteří si myslí, že žádné nové digitální pomůcky nepotřebují. V to samé věří i 42 procent Čechů. Jedinců jdoucích aplikacím naproti je třetina.
Méně konzervativní jsou Slováci i ve vyhledávání nových způsobů komunikace. Zatímco v tuzemsku stále převládá klasický telefon, jenž využívá bezmála polovina Čechů, na Slovensku mnohem častěji volají prostřednictvím nástrojů, jakými jsou například Whatsapp či Messenger.
Zatímco některé digitální oblasti si oba národy osvojily na denní bázi a berou je jako přirozenou součást svých životů, jiné činnosti řeší stále postaru. Jde například o účetnictví. A to i přesto, že existuje celá řada nástrojů, které tuto ekonomickou disciplínu automatizují nebo přinejmenším zpřehledňují a zjednodušují. Největší podíl lidí ho raději deleguje na někoho jiného, například rovnou na účetní.
Jedenáct procent Čechů a patnáct procent Slováků si ho vede v počítačových tabulkách, 14, respektive 18 procent dalších pak na papíře. Nějaký digitální účetní software používají pouze jednotky procent lidí. „Takových nástrojů je přitom celá řada, dokážou velmi usnadnit práci a hlavně bývají i zadarmo,“ konstatuje Cígler na závěr.
