Budoucnost rychlého připojení k internetu je v optických sítích a 4G
Tuzemská ekonomika je stále lehčí. Současná realita, kdy se místo oceli a strojů čím dál víc vyrábějí počítače, software a inteligentní programy, však naplno projevila nedostatky českého ICT průmyslu. Především v otázce připojení k internetu. Jak tento handicap zmenšit, bylo hlavním tématem diskuse manažerů na setkání EURO Telco Business Breakfast, které se uskutečnilo 3. února v pražském hotelu Boscolo. Akce pořádaná vydavatelstvím Euronews pod patronací společnosti Alcatel-Lucent kromě jiného otevřela otázku, jak hodně by měl stát podporovat ICT průmysl a vysokorychlostní připojení k internetu.
Ministr průmyslu a obchodu (MPO) Martin Kocourek, do jehož resortu telekomunikace spadají, připustil, že si je vláda vědoma nízké penetrace internetového připojení v českých domácnostech. „Česko zaostává za průměrem Evropské unie. Zatímco u nás má přístup k rychlému internetu 19,3 procenta obyvatel, v EU je to téměř 25 procent. A naším cílem je přispět k tomu, aby se takzvaná digitální propast zmenšovala. I proto na ministerstvu připravujeme strategii Digitální Česko,“ uvedl Kocourek.
Součástí politiky EU v telekomunikační branži je i cíl unie, aby do roku 2020 měli všichni obyvatelé členských zemí přístup k internetu o rychlosti alespoň 30 megabitů za vteřinu (Mbps), přičemž polovina evropských domácností by měla mít dokonce 100megabitové připojení. „Nebude lehké tyto parametry naplnit zejména ve venkovských oblastech, kde je v současnosti zhruba 640 tisíc lidí bez jakéhokoli přístupu k rychlému internetu, případně jen velmi omezenému,“ je si vědom Kocourek.
Pomůže HDP
Nejhorší situace je prý na Vysočině, kde více než pětina obcí nemá žádného poskytovatele připojení. Nejlépe vyšel z interní analýzy ministerstva Středočeský kraj (Praha nebyla zařazena), kde je bez rychlého internetu jen osm procent obcí. MPO se proto ve strategii Digitální Česko zavázalo, že do konce roku 2013 musejí mít všichni obyvatelé země k dispozici alespoň dvoumegabitový internet, přičemž ve městech by to mělo být 10 megabitů.
Že se taková investice vyplatí i z makroekonomického hlediska, vysvětluje Jan Lembas z firmy CET: „Z dat OECD vyplývá, že zvýšení penetrace vysokorychlostního připojení o deset procent by mohlo v podobě nárůstu zaměstnanosti, zvýšených útratách či investicích přinést 1,2procentní nárůst hrubého domácího produktu. To v případě Česka představuje přibližně 30 miliard korun.“
Podle Davida Grundela, šéfa české pobočky společnosti Alcatel-Lucent, nastala doba, kdy je možné internetové připojení považovat za součást oboru utilit – vedle rozvodů elektřiny, tepla, vody a plynu. „Vzhledem k tomu, že současné technologie neumožňují vyšší rychlost připojení výrazně přes 30 megabitů za vteřinu, tak je nutné uvažovat o nových technologiích, z nichž vyhrává optika,“ tvrdí Grundel.
Z jeho odhadů vyplývá, že zatímco jeden metr samotného optického vlákna stojí přibližně čtyři koruny, tedy zhruba stejně jako měděné kabely používané v současnosti například pro ADSL linky, náklady na výkop a položení kabelu činí více než tisíc korun na metr. „Zahrnuli jsme v Česku do země tuny mědi, které jsou dnes na hranici rychlostních kapacit a zároveň nejsou příliš využívané, tudíž zbytečné,“ říká. Do budoucna by prý bylo vhodné, aby se nové přístupové optické sítě budovaly jako otevřené. Ideálně v majetku obcí, které by je pronajímaly komerčním zájemcům. „Ti by pak konečným uživatelům nabízeli služby,” vysvětluje Grundel.
Mobilní pomoc
Prezident ICT Unie Svatoslav Novák upozorňuje na časovou náročnost vyřízení všech povolení pro stavbu optické sítě. Od požádání o stavební povolení do zprovoznění i více než rok. Takže nezbývá než hledat kombinaci optiky s mobilním internetem, zejména moderními sítěmi čtvrté generace (4G). „Většímu rozvoji však brání nedostatek frekvenčního spektra. Snad se to díky digitální dividendě vylepší,“ říká.
Regulátor trhu, Český telekomunikační úřad (ČTÚ), totiž připravuje výběrové řízení na volné frekvence v pásmech 800 a 1800 megahertzů a 2,6 gigahertzů. Součástí nabídky budou i kmitočty, které se uvolní po vypnutí analogové televize. „Dividenda bude uvolněna na začátku příštího roku, do té doby připravíme aukci, jejíž součástí budou i detailně uvedené, závazné termíny pokrytí pro vítězné subjekty,“ slibuje předseda ČTÚ Pavel Dvořák.
