Samotný Babišův kabinet, který je už třetí vládou slibující
urychlenou digitalizaci státní správy, před dvěma lety přiznal, že ztrácíme
dech.
„Současný stav e-governmentu v ČR není uspokojivý. Přes
optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul, příliš se nerozvíjel
a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby
v odpovídající míře,“ píše se v programovém prohlášení.
Vláda ale ztrátu nedohnala. Naopak. Příkladem může být aplikace eDokladovka, která je sice z dílny Státní tiskárny cenin, ministerstva o ni ale nejeví zájem. Lidem by přitom tato aplikace umožnila mít ve svém mobilu nahraný například řidičák či rodný list.
Přes sliby, že bude komunikace s úřady jednoduchá a bude
probíhat téměř výhradně v digitální formě, nám většina zemí EU utekla nebo nás
předběhla.
Jaký je český e-government v číslech?
Pouze polovina Čechů, kteří loni potřebovali odeslat státu
formulář, nevyužila papírovou, ale elektronickou formu. V nejlepším Finsku se
podíl vyšplhal na 94,4 procenta. Za celoevropským průměrem indexu digitální
ekonomiky DESI zaostáváme o téměř deset bodů a zhoršujeme se. Ke komunikaci s
úřady využívají internet pouze dvě pětiny Čechů starších 16 let.
„Slabých výsledků Česko dosahuje i z hlediska aktivních
uživatelů služeb e-governmentu. Méně využívají elektronickou formu interakce s
veřejnou správou pouze v Itálii, Řecku a Německu,“ upozorňuje viceprezident
Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Blýskání na časy?
Digitalizaci může paradoxně pomoci současná pandemie
covidu-19. Češi v době karanténních opatření (ve snaze omezit fyzický kontakt)
využívali online služeb k vyřizování každodenních záležitostí stále častěji.
Online komunikaci se státem má zjednodušit projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci v online prostředí, který se chystají spustit v průběhu roku 2021 Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Bankovní identita funguje na stejném principu jako elektronické bankovnictví. Přihlášení je stejně snadné a po něm může veškerá vaše komunikace s úřady i soukromými firmami fungovat přes internet.
V severských zemích funguje služba už 20 let. Ve Švédsku ji
podle webu Statista využívá až 98 procent lidí ve věku od 21 do 40 let.
„Průměrný Nor například použije tento nástroj více než 170krát ročně. Norští
občané se v roce 2019 ověřili vůči službám státu přes bankovní identitu ve 120
milionech případů,“ vysvětluje Filip Haering z České spořitelny.
Úřady mohou díky tomuto systému snadno identifikovat
totožnost jednotlivců, se kterými komunikují. „Je nutno říci, že to je jen
začátek. Bezpečný způsob ověření v digitálním světě je jen klíč, který do
budoucna může představovat rozvoj prakticky nedozírné palety služeb,“ doplňuje
Filip Haering.
Službu budou moci stát a občané využívat bezplatně. Dostupná bude i pro soukromý sektor, čímž se omezí riziko úniku dat a citlivých informací.
Článek vyšel v magazínu Profit
