Co se stane s našimi daty, když zemřeme? Co bude s profilem na Facebooku, předplatným na Netflixu a registracemi v desítkách e-shopů? Kdo si bude prohlížet naše fotky z dovolených ve chvíli, kdy se odebereme na úplně poslední cestu? Generace před námi žádný podobný problém řešit nemusely. Pozůstalí svého milovaného příbuzného s pláčem pohřbili a pomodlili se za něj, aniž by měli důvod se obávat, že na ně jeho fotografie budou několikrát denně vyskakovat ze všudypřítomných obrazovek počítačů a displejů mobilů. A že by jim chodily jako vzkazy ze záhrobí upomínky za nezaplacené měsíční zálohy k aplikacím, se nemohlo stát už vůbec.
„Z čistě pragmatického hlediska – většinu našeho života nyní žijeme online. Když dnes někdo zemře, v digitálním světě po něm zůstanou fotky, e-maily, může to být kryptopeněženka, mohou to být smlouvy, dohody a data na drivu nebo na cloudu. Od všech těchto informací zůstanou pozůstalí odříznutí,“ vysvětluje David Kubáč ze společnosti Cleevio. Dodává, že doby, kdy důležité dokumenty existovaly v hmotné papírové podobě, dávno minuly. A tak pozůstalí v lepším případě tuší, kde všude měl zemřelý účty, a pokusí se k nim dostat. V tom horším se o datech nikdy nedozví, a ta tak skončí permanentně smazaná kdesi v propadlištích internetu. Nastane-li ještě horší scénář, může dokonce dojít ke krádežím identity a osobních údajů. A právě tomu se v Cleeviu snaží předcházet.
Česká vývojářská společnost navrhla a realizovala mobilní aplikaci Goodtrust, která slouží tak trochu jako poslední vůle v digitálním světě. Nabízí tři hlavní služby, a sice smazání účtů, extrakci dat a jejich archivaci. Prostředí aplikace pak vypadá podobně jako e-shop – zákazník si vybere ty účty, s nimiž bude posléze chtít pomoct, a zvolí akce, které se s nimi mají po jeho úmrtí stát. Uživatel vyplní osobní údaje, jež mají vést k jeho identifikaci, a určí svého zákonného zástupce, který v onen nevyhnutelný okamžik nahraje do aplikace úmrtní list. Nakonec klient poskytne Goodtrustu plnou moc a dokončí objednávku.
Nesmrtelná vzpomínka
„Smrt je nepříjemné téma. Nikdo se nad ním nechce příliš zamýšlet. Goodtrust se v tomto ohledu dá přirovnat k životnímu pojištění nebo poslední vůli samotné. Přináší vám jistotu a klid v duši, že ať se stane, co se stane, o vaše data, jmění a vzpomínky bude dobře postaráno,“ tvrdí produktový ředitel aplikace Goodtrust Kubáč.
Zároveň může klient během jednání sám zvolit, které fotky a data komu ukáže. Dá asi rozum, že album určené milence by neměla vidět vnoučata a podobně. Proto Goodtrust své uživatele vyzývá, aby mapovali, co je pro ně důležité, co naopak uchovat nechtějí a kdo se může k čemu dostat.
Uživatelů se do aplikace v listopadu, kdy byla spuštěna, zaregistrovalo 70 tisíc. Od té doby každý měsíc přibývá 10 až 15 tisíc dalších. Každý z nich má podle Kubáče v průměru stovky online účtů, ačkoli napříč generacemi se počet pochopitelně dramaticky liší. Většinou má smysl uchovat několik desítek z nich. Objem dat se pak mění účet od účtu.
Pozdrav ze záhrobí
„Zamyslete se, kolik máte ve schránce důležitých e-mailů. Povinné ručení, hypotéka, kupní smlouvy. Mohou to být tisíce důležitých dokumentů. V neposlední řadě tu jsou fotky a videa. Kolik jich za rok člověk udělá? Budou to tisíce až desetitisíce fotek a videí,“ říká Kubáč. „Náš digitální odkaz je velmi často podceňovaný aspekt dědictví a mnozí si stále neuvědomují, že tento odkaz dennodenně vytváří,“ dodává.
Aplikace mimo nehmotného dědictví radí i s tím hmotným – interaktivní formou převede závěť do podoby právnického textu dle legislativních pravidel Spojených států, kde už je Goodtrust k dispozici v kompletní podobě. V přípravě jsou další anglicky mluvící státy. Po nich pak budou postupně následovat ostatní, a to včetně České republiky.
Blízkým lze zároveň kromě závěti poslat i natočený videovzkaz do budoucnosti. Je to něco jako poslední rozloučení, které lze pustit buď hned po smrti, nebo za libovolnou dobu, případně pokud si to uživatel přeje, i za jeho života. Zpráv může člověk poslat libovolné množství jednotlivcům i skupinám lidí. Další funkce aplikace se pak zabývají třeba přáními umírajícího ohledně pohřbu nebo péče o domácí mazlíčky a pokynů, co dělat, pokud by se ocitl v kómatu.
Víme, co děláme a proč
Aplikaci přitom Cleevio tvořilo podobně jako každou jinou. První otázkou je při vývoji analýza problémů klienta a návrh možného řešení. Nejprve se vývojáři musí shodnout se zákazníkem na tom, jestli bude lepší se vydat cestou mobilní či webové aplikace. Poté je, v případě produktu pro mobily, třeba sestavit plán možností softwaru a toho, jak se v ní uživatel bude pohybovat. Následuje tvorba vizuálu a zkoušky aplikace na beta testerech. Na základě feedbacku se program dále vylepšuje, dokud není připraven k nahrání na App Store či Google Play. Jednoduchou aplikaci lze napsat za pár dní, u těch složitějších vývoj trvá i půl roku a stojí miliony korun.
„Než začneme vyvíjet, proběhne vždy analýza - musíme vědět co pro koho a proč máme vybudovat,“ potvrzuje šéf Cleevia David Bezděka. A je v tom opravdu dobrý. Na softwarovém trhu se Cleevio pohybuje přes deset let, z čehož byly stěžejní poslední tři, kdy se firma začala orientovat na komplexnější produkty a dlouhodobé spolupráce. Tato strategie vloni přinesla firmě obrat 109,5 milionu a umožnila jí nabrat 70 nových zaměstnanců. To ji vystřelilo na žebříček nejrychleji rostoucích firem střední Evropy dle poradenské společnosti Deloitte. Letošek se má podle Bezděkova plánu odehrát ve znamení stabilizace a vylepšení procesů tak, aby se Cleeviu povedlo udržet přidanou hodnotu a budovat vztahy se zajímavými klienty.
Život a smrt na internetu
V současnosti Cleevio pracuje na obrovském projektu pro Driveramu. Má pro ni postavit úplně novou záležitost - největší aplikaci pro kompletní nákup a prodej ojetých aut v Evropě. Dále plní zakázky například pro server Pilulka.cz, Deloitte, CO2IN nebo Kvízuj. Zároveň vývojáři samozřejmě pokračují v práci na Goodtrustu, což je velice složitý projekt vyžadující velkou míru empatie. Přestože smrt k životu patří, naše mysl nám často nedovolí o ní uvažovat, natož dlouze mluvit.
„V aplikaci se zaměřujeme na to, aby z nás vyzařoval pocit bezpečí, jistoty, serióznosti a důvěry. Informace předáváme stručně a srozumitelně s důrazem na takt a empatii. Jsme tu, abychom uživatelům pomohli v nelehkých obdobích,“ shrnuje Kubáč. „Není to ale jen ,Doom & Gloom‘. Občas se snažíme situaci odlehčit. Například naší službou AI animated photos, která rozhýbe obličej třeba na sto let staré fotografii.“