Pandemie koronaviru zásadně změnila české školství i podobu samotné výuky. Na jedné straně odkryla slabiny systému, na té druhé dala vzniknout řadě inovativních projektů. Ty výrazně pomohly učitelům, aby i v době karantény mohli plnohodnotně komunikovat se svými žáky a předávat jim vědomosti stejně, jako by fyzicky seděli ve školních lavicích.
Nově vzniklá řešení navíc mají obrovský potenciál nakopnout zkostnatělé české školství i do budoucna. Záleží pouze na vůli škol či ministerstva, zda se této šance chytí. Dění tomu nasvědčuje, jelikož resort už promptně přichystal novelu školského zákona, který dosud s distanční formou výuky vůbec nepočítal, a do škol zamíří i mimořádná více než miliardová finanční injekce na potřebné IT vybavení. Pokud se české školství skutečně vydá cestou moderní výuky kombinující prezenční a distanční formu, může i díky překotnému vývoji při pandemických opatřeních vybírat ze široké škály k tomu určených nástrojů. Vybrali jsme ty nejzajímavější, které během karantény v českých hlavách vznikly.
Virtuální tabule
Během zhruba jednoho týdne vznikla například aplikace interaktivní tabule nazvaná CollBoard, za níž stojí pětadvacetiletý programátor Pavol Hejný s kolegou. Učitelé pomocí ní mohou snadno sdílet připravené úkoly se studenty, žáky či kolegy. „Přišla karanténa a ukázalo se, že neexistuje jednoduchý nástroj, který by suploval klasickou tabuli, kde by v reálném čase žáci viděli to, co učitel píše či kreslí,“ vysvětluje důvod vzniku nové aplikace Hejný. „CollBoard jsme zveřejnili v březnu v základní variantě, postupně jeho nástroje dolaďujeme přímo na míru učitelům. Chceme, aby nám učitelé dali zpětnou vazbu, chceme, aby co nejlépe vyhovovala jejich potřebám,“ dodává.
Projekt je přitom stále nový a autoři plánují různé nadstavby. Už nyní se dá tabule kromě klasického kreslení, vložení obrazců a textu přetvořit například ve vesmírnou plochu se 3D planetami. Lze ji také propojit s online systémem výuky Hejného metody matematiky.
Jméno tvůrce aplikace přitom dává tušit, že toto spojení není náhodné – Pavol Hejný je vnukem profesora Milana Hejného a svým CollBoardem navazuje na slavnou rodinnou pedagogickou tradici. Vzniknout pak mají i speciální sety pro učitele jiných předmětů, jako jsou chemie či zeměpis. „Primárně ale stále chceme, aby byla pomůcka hravá a jednoduchá, nechceme nikoho odradit složitými technologiemi,“ dodává inovátor. Idea je prý taková, aby vznikl univerzální systém, přes který se dá sdílet cokoli. „Nepůjde už jen o výuku a bude fungovat i offline. Jsem například v kontaktu se stavební fakultou, která by CollBoard chtěla využít pro statiku,“ popisuje Hejný. Pro učitele bude podle něj tabule nejspíš nadále zdarma, jelikož nepředpokládá, že by za ni podfinancované české školy byly schopny platit. Na otázku, kam by se výuka mohla v oblasti digitalizace dostat v budoucnu, programátor odpovídá trochu zasněně: „Pokud budou mít školy třeba helmy na virtuální realitu, náš CollBoard žákům umožní kreslit si ve 3D.“
ForClassmates od spolužáků
Marek Liška se stal populárním už před lety se svým nápadem na vytvoření učebnic, které jednoduše vysvětlují matematiku a jsou tvořeny přímo studenty, nikoli pedagogy. Učebnice vycházely tištěné.
Pandemická situace spolu s uzavřením škol Liškovi a celému jeho týmu ProSpolužáky.cz však potvrdila, že budoucnost je v digitalizaci. Proto v květnu vypustili beta verzi programu ForClassmates, která poskytuje přípravu na přijímací zkoušky z matematiky a češtiny na střední školy. „Koronakrize nás trošku vyhecovala online verzi vypustit dřív, máme na ni velmi pozitivní reakce. Cílíme především na studenty, kteří mají problém se složitě napsanými klasickými učebnicemi.
Proto je u nás vše polopaticky vysvětleno, proloženo zábavnými videi,“ říká Liška pro týdeník Euro.
ForClassmates za čas nabídnou také online program k přípravě na maturitu z matematiky a češtiny, ale i jiný obsah.
Liška však poznamenává, že na mnoha českých školách je stále aktuální nechuť měnit zaběhlé postupy či odpor k technologiím i digitalizaci. „Já si ze svých středoškolských let pamatuji, že zapnout interaktivní tabuli nebo projektor často hodinu zdrželo, místo aby ji zefektivňovalo. Učitele na technologie často nikdo nevyškolil, to vyvolávalo averzi vůči novým věcem. Avšak právě teď pandemie ukázala, že jiná cesta než online není, učitelé i studenti k tomu časem asi budou donuceni,“ říká Liška.
I v jeho hlavě se učitelská profese do budoucna změní. „Moje osobní myšlenka je taková, že učitel by byl spíše průvodce, ideálně kamarád nebo motivátor, který vám pomůže, neměl by už být potřeba na to samotné učení. Jiné je to ale na prvním stupni, tam by měl podle mě hrát naopak pořád ve výuce prim,“ říká s tím, že školní začátky jsou pro malé děti mnohem citlivější.
Včelka pomáhá číst
České děti mají podle mezinárodních průzkumů stále větší problémy se čtením a porozuměním textu. Právě na to se snaží reagovat aplikace Včelka. Autoři za sebou mají již projekt Rozečti.se, na který Včelka navazuje. „Rozečti.se bylo určeno především vysokoškolským studentům či dospělým a bylo zaměřeno na takzvané rychločtení. Ale zjistili jsme, že se čtením potřebují pomoci hlavně ti nejmenší,“ představuje inovativní nápad spoluzakladatel projektu Michal Hudeček.
V Česku má podle něj se čtením menší či větší obtíže asi 20 procent dětí. „Tak vznikl nápad na výukový program pro děti,“ říká vývojář. „Včelka byla původně sestavena hlavně na potřebách dětí se specifickými poruchami čtení (například dyslexií), dnes už slouží i k řadě dalších účelů, pomáhá s češtinou cizincům či lidem po mozkové příhodě.“ Přínos aplikace se zesílil i během posledních měsíců. „Rodiče prvňáků a druháků Včelku během domácího vzdělávání velice ocenili,“ tvrdí Hudeček.
Jeho aplikace už expandovala i do zahraničí. Funguje v polské a slovenské verzi, poslouží k výuce španělštiny, němčiny i angličtiny. Celý vývojový tým se ji snaží dostat i do malotřídek a vyjít jim vstříc, neboť si je vědom, že často nemají potřebné technické vybavení. „Pevně doufáme, že situace ohledně koronaviru přinese do škol trochu svěžího technologického větru, společně s finanční podporou na vhodná moderní zařízení,“ dodává Hudeček.
Vyvolat žáka online
Také projekt Učíme.se vznikl spontánně.
Stejně jako na začátku zmíněný CollBoard ho zplodila letošní karanténa. Od prvotního nápadu po první uživatele uběhlo pouhých deset dní.
Jednoznačným cílem bylo pomoci učitelům s online výukou, která většinu z nich během období zavřených škol postavila před neznámé výzvy. „Hlavním záměrem Učíme.se bylo doručit jednoduché virtuální vyučování tam, kde ještě neprobíhalo. Cílili jsme na učitele a žáky, kteří výuku dosud řešili zdlouhavě přes e-maily,“ říká čtyřiadvacetiletý podnikatel Marek Mensa, který nástroj se svým týmem vyvinul.
Učíme.se vychází z klasických skupinových hovorů, ale zároveň se snaží o simulaci reálné hodiny ve třídě. V tom vidí Mensa jeho jedinečnost. „Učitel například nekliká na tlačítko typu Připojit diváka, ale na Vyvolat žáka, což je třeba pro konzervativnější učitele atraktivní.“ Zároveň se může student i sám hlásit. Učitelé mohou dále nahrávat učební materiály nebo vytvářet konkrétní vyučovací hodiny. Celá platforma je přístupná přes web, není tedy potřeba nic stahovat.
Podle tvůrce projektu otevřelo období zavřených škol dlouho tabuizované téma distanční výuky. Nástroj Učíme.se přitom už na konci června používalo přes dva tisíce učitelů a probíhalo na ní až 200 vyučovacích hodin denně. Mensa počítá s tím, že aplikace zůstane v základní verzi pro školy zdarma, ale do budoucna by mohla nabídnout i některé placené služby. Třeba možnost pozvat více účastníků, než je současných 35. To by aplikaci otevřelo dveře i do mimoškolního světa, na různé konference či workshopy. Z těchto příjmů by se mohl zaplatit další vývoj základní verze pro školy.
O autorovi| Barbora Doubravová, spolupracovnice redakce
