Digitální škamny. Pandemie rozpohybovala zkostnatělé české školství

25. 8. 2020

Autor: Shutterstock

Pandemie koronaviru zásadně změnila české školství i podobu samotné výuky. Na jedné straně odkryla slabiny systému, na té druhé dala vzniknout řadě inovativních projektů. Ty výrazně pomohly učitelům, aby i v době karantény mohli plnohodnotně komunikovat se svými žáky a předávat jim vědomosti stejně, jako by fyzicky seděli ve školních lavicích.

Nově vzniklá řešení navíc mají obrovský potenciál nakopnout zkostnatělé
české školství i do budoucna. Záleží pouze na vůli škol či ministerstva, zda se
této šance chytí. Dění tomu nasvědčuje, jelikož resort už promptně přichystal
novelu školského zákona, který dosud s distanční formou výuky vůbec nepočítal,
a do škol zamíří i mimořádná více než miliardová finanční injekce na potřebné
IT vybavení. Pokud se české školství skutečně vydá cestou moderní výuky
kombinující prezenční a distanční formu, může i díky překotnému vývoji při
pandemických opatřeních vybírat ze široké škály k tomu určených nástrojů.
Vybrali jsme ty nejzajímavější, které během karantény v českých hlavách
vznikly.

Virtuální tabule

Během zhruba jednoho týdne vznikla například aplikace interaktivní tabule nazvaná CollBoard, za níž stojí pětadvacetiletý programátor Pavol Hejný s kolegou. Učitelé pomocí ní mohou snadno sdílet připravené úkoly se studenty, žáky či kolegy. „Přišla karanténa a ukázalo se, že neexistuje jednoduchý nástroj, který by suploval klasickou tabuli, kde by v reálném čase žáci viděli to, co učitel píše či kreslí,“ vysvětluje důvod vzniku nové aplikace Hejný. „CollBoard jsme zveřejnili v březnu v základní variantě, postupně jeho nástroje dolaďujeme přímo na míru učitelům. Chceme, aby nám učitelé dali zpětnou vazbu, chceme, aby co nejlépe vyhovovala jejich potřebám,“ dodává.

Projekt je přitom stále nový a autoři plánují různé nadstavby. Už nyní se dá
tabule kromě klasického kreslení, vložení obrazců a textu přetvořit například
ve vesmírnou plochu se 3D planetami. Lze ji také propojit s online systémem
výuky Hejného metody matematiky.

Jméno tvůrce aplikace přitom dává tušit, že toto spojení není náhodné –
Pavol Hejný je vnukem profesora Milana Hejného a svým CollBoardem navazuje na
slavnou rodinnou pedagogickou tradici. Vzniknout pak mají i speciální sety pro
učitele jiných předmětů, jako jsou chemie či zeměpis. „Primárně ale stále
chceme, aby byla pomůcka hravá a jednoduchá, nechceme nikoho odradit složitými
technologiemi,“ dodává inovátor.

Idea je prý taková, aby vznikl univerzální systém, přes který se dá sdílet
cokoli. „Nepůjde už jen o výuku a bude fungovat i offline. Jsem například v
kontaktu se stavební fakultou, která by CollBoard chtěla využít pro statiku,“
popisuje Hejný. Pro učitele bude podle něj tabule nejspíš nadále zdarma,
jelikož nepředpokládá, že by za ni podfinancované české školy byly schopny
platit. Na otázku, kam by se výuka mohla v oblasti digitalizace dostat v
budoucnu, programátor odpovídá trochu zasněně: „Pokud budou mít školy třeba
helmy na virtuální realitu, náš CollBoard žákům umožní kreslit si ve 3D.“

ForClassmates od spolužáků

Marek Liška se stal populárním už před lety se svým nápadem na vytvoření učebnic, které jednoduše vysvětlují matematiku a jsou tvořeny přímo studenty, nikoli pedagogy. Učebnice vycházely tištěné.

Pandemická situace spolu s uzavřením škol Liškovi a celému jeho týmu
ProSpolužáky.cz však potvrdila, že budoucnost je v digitalizaci. Proto v květnu
vypustili beta verzi programu ForClassmates, která poskytuje přípravu na
přijímací zkoušky z matematiky a češtiny na střední školy. „Koronakrize nás
trošku vyhecovala online verzi vypustit dřív, máme na ni velmi pozitivní
reakce. Cílíme především na studenty, kteří mají problém se složitě napsanými
klasickými učebnicemi. Proto je u nás vše polopaticky vysvětleno, proloženo
zábavnými videi,“ říká Liška pro týdeník Euro.

ForClassmates za čas nabídnou také online program k přípravě na maturitu z
matematiky a češtiny, ale i jiný obsah. Liška však poznamenává, že na mnoha
českých školách je stále aktuální nechuť měnit zaběhlé postupy či odpor k
technologiím i digitalizaci. „Já si ze svých středoškolských let pamatuji, že
zapnout interaktivní tabuli nebo projektor často hodinu zdrželo, místo aby ji
zefektivňovalo. Učitele na technologie často nikdo nevyškolil, to vyvolávalo
averzi vůči novým věcem. Avšak právě teď pandemie ukázala, že jiná cesta než
online není, učitelé i studenti k tomu časem asi budou donuceni,“ říká Liška.

I v jeho hlavě se učitelská profese do budoucna změní. „Moje osobní myšlenka
je taková, že učitel by byl spíše průvodce, ideálně kamarád nebo motivátor,
který vám pomůže, neměl by už být potřeba na to samotné učení. Jiné je to ale
na prvním stupni, tam by měl podle mě hrát naopak pořád ve výuce prim,“ říká s
tím, že školní začátky jsou pro malé děti mnohem citlivější.

Včelka pomáhá číst

České děti mají podle mezinárodních průzkumů stále větší problémy se čtením a porozuměním textu. Právě na to se snaží reagovat aplikace Včelka. Autoři za sebou mají již projekt Rozečti.se, na který Včelka navazuje. „Rozečti.se bylo určeno především vysokoškolským studentům či dospělým a bylo zaměřeno na takzvané rychločtení. Ale zjistili jsme, že se čtením potřebují pomoci hlavně ti nejmenší,“ představuje inovativní nápad spoluzakladatel projektu Michal Hudeček.

V Česku má podle něj se čtením menší či větší obtíže asi 20 procent dětí.
„Tak vznikl nápad na výukový program pro děti,“ říká vývojář. „Včelka byla
původně sestavena hlavně na potřebách dětí se specifickými poruchami čtení
(například dyslexií), dnes už slouží i k řadě dalších účelů, pomáhá s češtinou
cizincům či lidem po mozkové příhodě.“ Přínos aplikace se zesílil i během
posledních měsíců. „Rodiče prvňáků a druháků Včelku během domácího vzdělávání
velice ocenili,“ tvrdí Hudeček.

Jeho aplikace už expandovala i do zahraničí. Funguje v polské a slovenské
verzi, poslouží k výuce španělštiny, němčiny i angličtiny. Celý vývojový tým se
ji snaží dostat i do malotřídek a vyjít jim vstříc, neboť si je vědom, že často
nemají potřebné technické vybavení. „Pevně doufáme, že situace ohledně
koronaviru přinese do škol trochu svěžího technologického větru, společně s
finanční podporou na vhodná moderní zařízení,“ dodává Hudeček.

Vyvolat žáka online

Také projekt Učíme.se vznikl spontánně. Stejně jako na začátku zmíněný
CollBoard ho zplodila letošní karanténa. Od prvotního nápadu po první uživatele
uběhlo pouhých deset dní.

Jednoznačným cílem bylo pomoci učitelům s online výukou, která většinu z nich během období zavřených škol postavila před neznámé výzvy. „Hlavním záměrem Učíme.se bylo doručit jednoduché virtuální vyučování tam, kde ještě neprobíhalo. Cílili jsme na učitele a žáky, kteří výuku dosud řešili zdlouhavě přes e-maily,“ říká čtyřiadvacetiletý podnikatel Marek Mensa, který nástroj se svým týmem vyvinul.

Učíme.se vychází z klasických skupinových hovorů, ale zároveň se snaží o
simulaci reálné hodiny ve třídě. V tom vidí Mensa jeho jedinečnost. „Učitel
například nekliká na tlačítko typu Připojit diváka, ale na Vyvolat žáka, což je
třeba pro konzervativnější učitele atraktivní.“ Zároveň se může student i sám
hlásit. Učitelé mohou dále nahrávat učební materiály nebo vytvářet konkrétní
vyučovací hodiny. Celá platforma je přístupná přes web, není tedy potřeba nic
stahovat.

Podle tvůrce projektu otevřelo období zavřených škol dlouho tabuizované téma distanční výuky. Nástroj Učíme.se přitom už na konci června používalo přes dva tisíce učitelů a probíhalo na ní až 200 vyučovacích hodin denně. Mensa počítá s tím, že aplikace zůstane v základní verzi pro školy zdarma, ale do budoucna by mohla nabídnout i některé placené služby. Třeba možnost pozvat více účastníků, než je současných 35. To by aplikaci otevřelo dveře i do mimoškolního světa, na různé konference či workshopy. Z těchto příjmů by se mohl zaplatit další vývoj základní verze pro školy.