Evropa je na počátku bezprecedentní technologické transformace Technologické transformaci říkám „internet všeho“:průnik celosvětové sítě do všednodenních aspektů našeho života. Technologie nošená na těle nám poví, jak dobře spíme a jestli potřebujeme tělesný pohyb. Senzory v ulicích nám pomohou vyhnout se dopravním zácpám a najít místo k zaparkování. Telemedicínské aplikace umožní lékařům ošetřit pacienty vzdálené stovky kilometrů.
Tato obrovská proměna transformuje způsob interakce občanů se správními orgány, revolučně přetvoří celá průmyslová odvětví a změní způsob, jímž uskutečňujeme vzájemné vztahy. V Evropě se „internet všeho“ jeví jako nejnadějnější cesta, jak oživit skomírající hospodářství a vyřešit problém trvalé nezaměstnanosti, pokud se firmy, města, ba i celé země vyprofilují jako lídři v oblasti inovací, růstu a tvorby pracovních míst.
Nejčerstvějším příkladem je Francie. S premiérem Manuelem Vallsem jsme minulý měsíc ohlásili ambiciózní partnerství, jehož cílem je digitální transformace celé země. Tato spolupráce zahrnující investici společnosti Cisco ve výši 100 milionů dolarů do francouzských startupů, by mohla proměnit energetické hospodářství, zdravotnictví a školství. Francouzský program je významným krokem k digitální Evropě, který následuje po iniciativě Industrie 4.0 německé kancléřky Angely Merkelové a plánovaném rozšíření inovačních center ve Velké Británii s cílem podpořit technologické průlomy.
TECHNOLOGIE BULVÁRŮ Také města si digitalizaci osvojují. Barcelona rozmístila pozemní parkovací senzory a zavedla propojenou veřejnou dopravu jako součást své strategie Smart City. Nice vybudovala „internetový bulvár“, který zahrnuje chytré osvětlení a environmentální monitoring. Přístavní město Hamburk má zase digitální systém omezující přehušťování vodní, železniční i silniční dopravy.
K vytvoření skutečně digitální Evropy bude zapotřebí zřídit širokopásmové připojení k internetu s vysokou rychlostí i kvalitou, pevné i bezdrátové. V rámci Digitální agendy pro Evropu si tvůrci politik vytkli za cíl do roku 2020 připojit 50 procent evropských domácností k superrychlému internetu (100 Mb/s a víc). Zároveň do té doby chtějí k širokopásmovému internetu (alespoň 30 Mb/s) připojit všechna obydlí.
Samozřejmě že Evropa bude muset také povzbudit podnikatelského ducha, k čemuž je zapotřebí pěstovat kulturu přijímání rizika, usnadňovat přístup k rizikovému kapitálu a investovat do silných vzdělávacích institucí. Řada zemí tak činí, takže příští přelomové technologie nemusejí přijít ze Silicon Valley; stejně tak by mohly být vyvinuty v pařížské, londýnské či berlínské laboratoři.
STRNULÁ EVROPA V dlouhodobém výhledu bude Evropa potřebovat pracovní síly vyškolené k uplatnění v nové, digitalizované ekonomice. Odhaduje se, že do roku 2015 vznikne v Evropě 850 tisíc potenciálních pracovních míst, přičemž do roku 2020 se toto číslo ještě zdvojnásobí.
Na kontinentu, kde v některých zemích nezaměstnanost mladých přesahuje 50 procent, by neměl být problém najít mladé a motivované lidi schopné takovou práci vykonávat, dostaneli se jim vhodné průpravy.
Jak se Evropa posouvá na cestě k digitální transformaci, možnosti růstu jsou bezprostřední a významné. Kontinent už představuje největší ekonomický blok na světě, jehož HDP v roce 2014 přesáhl 14 bilionů eur. Jeho růst ale doposud slábl. Evropská komise odhaduje, podle mého názoru konzervativně, že by digitální revoluce mohla přinést „dodatečných 2,1 procenta růstu HDP nad výchozí úroveň“.
Co se týče pracovních míst, internet všeho bude klíčovým motorem zaměstnanosti. Jen od pokroků ve využívání cloudů se očekává, že v Evropě do roku 2020 vytvoří 2,5 milionu nových míst.
O autorovi| JOHN CHAMBERS, Z angličtiny přeložil David Daduč předseda představenstva a generální editel spole nosti Cisco
