Menu Zavřít

Digitální zdravotnictví: technologie posouvají pacienty z čekáren do ordinací

29. 5. 2018
Autor: Martin Pinkas/Euro

Prostřednictvím internetu nebo mobilů lidé stále více komunikují nejen se zdravotními pojišťovnami, ale i s lékaři.

Jen necelá polovina obyvatel Česka podle průzkumů dochází na pravidelné preventivní prohlídky. Přitom jde o jeden z nejdůležitějších kroků, který mohou především lidé ve středním nebo vyšším věku udělat pro svoje zdraví.

Pacienty přitom často odrazují dlouhé čekací doby před ordinacemi lékařů. Především zaměstnaní lidé nebo podnikatelé proto zanedbávají prevenci kvůli obavám z příliš velké časové náročnosti. Také v této oblasti se ale v současnosti stále více prosazují digitální řešení.

Konec přeplněných čekáren

Jedním z nich je objednávkový systém Reservio, který vyvinul stejnojmenný brněnský startup založený Borisem Bošiakem, současným ředitelem společnosti, a jeho kolegou Františkem Mazuchem. Oba dříve pracovali jako webdesignéři. „Když jsme tvořili internetové stránky, potkali jsme se s mnohými firmami, které řešily otázku přijímání online rezervací,“ vysvětluje Bošiak.

„Neuměli jsme najít dostatečně jednoduché a efektivní řešení. Zjistili jsme, že většina našich současných konkurentů funguje jenom na anglickém trhu a poskytuje velmi složitá řešení, která běžný uživatel neuměl ovládat. Rozhodli jsme se takovou službu nabídnout sami,“ dodává Bošiak.

Na Reserviu začali oba kolegové pracovat na jaře 2012 ve startupovém akcelerátoru StarCube. Právě možnost jednoduché rezervace termínu a odbourání front a čekání může být pro lékaře jedním z klíčových faktorů pro udržení zaměstnaných či podnikajících pacientů, tedy těch, kteří jsou pro lékaře nejvýhodnější – málo stůňou a pojišťovny za ně dobře platí.


Čtěte také:

České zdravotnictví na cestě z elektronického pravěku

GDPR ve zdravotnictví


Reservio přitom nemá ambici zaplnit díru pouze na českém trhu, ale expanduje do celého světa. V současnosti podporuje devět jazykových verzí, spolu s aktivní komunitou fanoušků a uživatelů přeložili systém částečně do dalších dvanácti jazyků. Platící zákazníky má firma v desítkách zemí, mezi největší trhy jsou pro ni Brazílie, USA, Česká Republika, Itálie, Španělsko, Velká Británie a Austrálie.

Takový rozsah přináší firmě řadu výzev. „Na trzích, které jsou vyspělejší a technologicky pokročilejší, to šlo snadněji než v Česku. Ale jsou země, se kterými bojujeme dodnes,“ popisuje Bošiak. Vstup na zahraniční trh neobnáší pouze přeložení aplikace.

Česká firma musí také zjistit cenovou hladinu na daném trhu, pochopit kulturní odlišnosti, hledat marketingové kanály. „Největší výzvou je ale jednoznačně poskytovat kvalitní a rychlou zákaznickou péči lidem na druhé straně světa. Když lidé v Česku obvykle v práci končí, v Brazílii anebo v Austrálii právě začínají,“ zmiňuje Bošiak.

Za půl roku osm tisíc dotazů

Další způsob, jak zkrátit cestu člověka do ordinace praktického lékaře či specialisty, představuje telemedicína. Které obtíže lidé prostřednictvím telekonzultací řeší?

Běžné jsou otázky ze všech medicínských oblastí, například vnitřního lékařství, neurologie, ortopedie či dětského lékařství. Virtuální prostor otevírá cestu k řešení zdravotních problémů v urgentních případech i v otázkách prevence.

„Už dnes dokážeme člověka se zdravotním problémem dovést od klávesnice počítače až do ordinace relevantního lékaře, který mu s řešením pomůže. To je ale pořád reaktivní vzorec chování, tedy nejprve problém a následně jeho řešení,“ říká Daniel Soukup, šéf služby uLékaře.cz.


Věděli jste, že když nemůžete k lékaři, musí on za vámi? Je to jeho povinnost

 Lékařka u pacienta


„Budoucnost vidím v proaktivním způsobu práce, který povede k preventivní zdravotní péči. Naší ambicí je být lidem reálným ‚doktorem v kapse‘, odborným poradcem, na něhož se člověk může obrátit ve chvíli, kdy jej skutečně potřebuje. S vědomím, že získá profesionální radu bez nutnosti trávit čas v čekárnách,“ dodává Soukup.

Za necelého půl roku fungování zpoplatněných konzultací uLékaře.cz lidé položili praktickým lékařům a specialistům na osm tisíc dotazů. Nejčastěji se ptají lidé ve věku od 24 do 45 let. Velký díl konzultací míří zejména do oblastí gynekologie (15 procent), vnitřního lékařství (11 procent), neurologie (9 procent) a ortopedie (9 procent).

Když se pacient stydí

„Typicky jde o věci, se kterými se lidé buď stydí jít k lékaři, nebo návštěvu z různých důvodů odkládají. Protože pracujeme ve virtuálním prostředí, je pro ně naše služba přístupnou cestou, jak se k řešení takových situací odhodlat. Napomáháme tak řešení problémů v jejich raném stadiu. Bez ohledu na řešené téma je náš postup pro pacienta komfortní a pro české zdravotnictví ekonomický,“ upozorňuje Soukup.

Jak služba funguje? Zpoplatněná je konzultační část, tedy položení dotazu. Lidé si mohou vybrat ze tří cenových pásem od 39 do 199 korun podle toho, jak rychle chtějí odpověď. V první fázi odpovídá praktický lékař, který je k dispozici čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu. V případě potřeby pošle otázku relevantnímu specialistovi. Ten odpověď upřesní, popřípadě doporučí návštěvu ordinace. To vše je v rámci jednoho dotazu.

Elektronizaci vyvažuje návrat k bylinkám
Zatímco digitalizace ukazuje příklon zdravotnictví k moderním technologiím, současně v něm probíhá také přesně opačný efekt. Návrat k tradicím. Ten se projevuje především v rostoucím zájmu o léčivé byliny a preparáty z nich.

Jednou z českých firem, které se díky tomu na trhu daří, je společnost Naděje. Tu před lety založila Jarmila Podhorná, jež v té době už byla v důchodovém věku. Nečekaná smrt manžela ji zasáhla natolik, že se začala zajímat o lidské zdraví.

Po tinkturách z bylin přišla na trh také s dalšími výrobky, například s výtažky z pupenů rostlin. Léčivé účinky svých preparátů pak posiluje například i působením biopole z včelích úlů.

„Vytvoření důstojných podmínek pro výrobu, distribuci, zbudování zahrady pro pupeny, která je zároveň světovým unikátem, je důkazem, že tyto prostředky fungují a je o ně čím dál větší zájem,“ říká Jarmila Podhorná, která podobně jako řada podnikatelů začínala s prvními výrobky ve sklepě svého domu.

Služba řeší nejenom konzultace, ale také to, jak se co nejdříve dostat k lékaři do ordinace. To pro pacienty často znamená problém. „Obíhání lékařských ordinací, zjišťování, kdo je nejlepší, zda nemá známý známého lékaře, čekání v čekárnách nebo nepochopení celého postupu diagnostiky a léčby. Věřím, že telemedicínské služby brzy začnou proplácet zdravotní pojišťovny, protože velmi šetří peníze celému zdravotnímu systému a mají potenciál napomoci zefektivnit zdravotní pojištění,“ doplňuje Tomáš Šebek, spoluzakladatel služby uLékaře.cz.

Vyřízení požadavku na objednání k lékaři je bezplatné. Zdravotní sestry pacientům pomůžou zajistit vše potřebné a objednají je ke konkrétnímu specialistovi v místě, které je pro pacienta dostupné. Lidé se na službu mohou obracet prostřednictvím formuláře na webu nebo pomocí aplikace pro mobilní telefony.

Pojišťovny online

Digitalizací prochází nejenom oblast medicíny, ale i zdravotního pojištění. I když komplexní elektronizace zdravotnictví je v České republice teprve na počátku, elektronickou komunikaci se zdravotními pojišťovnami využívá již 38 procent pojištěnců. Pojišťovny nabízejí různé služby od elektronické informační přepážky až po možnost si online kontrolovat výpis péče, kterou lékaři vykazují na jejich rodné číslo.

I když procento pacientů komunikujících digitálně není nízké, stále platí, že zatímco elektronický přístup k službám považují lidé v případě bank a komerčních pojišťoven už za běžný standard, v případě zdravotních pojišťoven si na to klienti teprve pomalu zvykají. To dokládá i počet využití online služeb zdravotních pojišťoven, který se rok od roku zvyšuje.

„V posledních letech jsme zaznamenali značný nárůst počtu klientů, kteří dávají přednost elektronické komunikaci se svou zdravotní pojišťovnou. Za poslední tři roky došlo k patnáctiprocentnímu nárůstu,“ konstatuje Mario Böhme, zástupce komise pro komunikaci Svazu zdravotních pojišťoven ČR.


V digitalizaci státní správy v evropském srovnání ztrácíme:

Česko podle Bruselu v elektronické veřejné správě oproti Evropě zaostává

registr vozidel


Klienti zdravotních pojišťoven mají k dispozici vedle elektronické informační přepážky i různé mobilní aplikace, díky nimž si každý pojištěnec může sám aktivně kontrolovat svůj výpis vykázané péče z pohodlí domova. „Plně podporujeme naše pojištěnce v tom, aby si sami kontrolovali výpis vykázané péče – zjistí tak, nejen kolik jednotlivé zdravotní výkony stojí, ale zároveň také kontrolují, že lékaři nevykazují výkony, které se vůbec neuskutečnily,“ apeluje na pojištěnce Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Zorientovat se v přehledech však není pro pacienty vždy jednoduché. „Je důležité počítat s tím, že se výkony proplácejí poskytovatelům zdravotní péče zpětně, takže není výjimkou, že se platby promítnou do pojištěncova výpisu až s několikaměsíčním zpožděním,“ dodává Friedrich.

Chyby ve vykázané péči přitom podle zástupců pojišťoven nemusejí automaticky znamenat pojistné podvody, může se jednat o překlepy či administrační chyby, takže je důležité každou chybu nejprve vyřešit se svou zdravotní pojišťovnou, která situaci individuálně prověří.

Kromě individuální elektronické komunikace se svými pojištěnci komunikují zdravotní pojišťovny elektronicky i s poskytovateli a plátci zdravotní péče, a to pomocí Portálu zdravotních pojišťoven. Je to internetová aplikace, která vznikla již v roce 2002 a umožňuje bezpečnou výměnu digitálně podepsaných dat mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými subjekty, pojištěnci a plátci pojistného v České republice.

„Portál zdravotních pojišťoven je efektivní nástroj, s jehož pomocí mohou uživatelé komunikovat se všemi zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami na jedné platformě. Celý proces vyúčtování a hlášení o platbách je tak pro všechny strany jednoduchý a přehledný,“ uzavírá Martin Balada, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven.

Článek vyšel v magazínu Profit

WT100

Čtěte rozhovor s exministrem zdravotnictví

Exministr Ludvík o krizi ČSSD: Kampaň v Praze byla k smíchu

Čtěte také:

Pacienti s dialýzou musí dávat při cestě do zahraničí pozor, ne všude jim ji totiž pojišťovna proplatí


  • Našli jste v článku chybu?