Nedávno jsem si v časopise Scientific American přečetl článek o člověku jménem Gordon Bell, jenž si už od roku 1998 „digitalizuje“ život. To znamená, že místo konceptu „paperless office“ (mimochodem stále spíše ve stadiu přání než realizace) se snažíte o koncept „paperless life“. V praxi tedy digitalizujete nejen dokumenty, e-maily, telefony, zprávy, fotky, knihy, ale také všechny papírové poznámky, dokonce loga z hrnků, z nichž pijete a trička, která nosíte.
Koncept zaujal Microsoft natolik, že o něj opřel projekt MyLifeBits. Po probíhajících pokusech digitalizovat váš domov už jen chybí osadit jej elektronizovanými lidmi… Úžasná obchodní příležitost s nekonečnými možnostmi. Ne, tenhle projekt zdaleka není z oblasti science fiction. Je spočítáno, že všechna vaše životní data, knihy, články, skenované stránky, webové stránky, které jste prohlíželi, záznamy hlasové konverzace, fotky, hudba, kterou jste poslouchali, se za období šedesáti let vejde zhruba na jeden terabyte dat. Cena takové paměti, podržte se, činí jen 600 dolarů a během pár let spadne na desetinu. Navíc většina dokumentů, knih či fotek existuje dnes už rovnou v digitální podobě, a odpadají tedy astronomické náklady na jejich digitalizaci. Existují webové kamery a prototypy kamer, které reagují na změnu světla nebo změnu teploty a vše kolem vás automaticky exponují. GPS technologie vás najde s přesností na metry, terabytové paměti se během pár let dostanou i do vašeho mobilu.
Možnosti aplikací - alespoň dle přání výzkumníků - jsou neomezené. V praxi se zatím nejvíce opírají o monitoring vašich životních funkcí, což je využitelné ve zdravotnictví. Levné snímače tlaku, teploty, hladiny cholesterolu a další jsou už na světě - v souvislosti s možností porovnávat aktuální data s historickými to je určitě vynikající preventivní nástroj. Obavy tkví zejména v nutnosti ochrany dat a možnosti jejich zneužívání, digitalizací podstatně znásobené.
Jestli vás představa digitalizace života zarazila podobně jako mne, nebojte se. Chybí řada technologií – převod hlasu na text, rozpoznávání obrazu, individualizovaného kontextového vyhledávání a další. Na jejich vývoj padly už miliardy dolarů s nevalným výsledkem. Peníze na vývoj by se samozřejmě znásobily, kdyby se takoví Gordonové Bellové replikovali a vytvořili masový trh. Naštěstí představa dokumentace každého činu většinu z nás, alespoň doufám, naplňuje obavami. Zapomínat je totiž úžasné, vždycky pak přichází něco nového.
