Platit kartou nebo mobilem je dnes samozřejmost. Zaplatit za nákup čipem implantovaným pod kůží zatím ne. Ale i to se brzy může změnit. Britsko-polská firma Walletmor se stala první společností, která lidem tuto ,výsadu‘ nabízí. Odvážlivci, jež si mikročipy zakoupili a nechali zavést, přirovnávají dle BBC provedení celé procedury k pouhému štípnutí. Výhody, respektive pohodlí, které jim nová technologie poskytuje, si dle vlastních slov nemohou vynachválit.
Od otvírání dveří k platbám pomocí ruky
Při pohledu do historie zjistíme, že prvním člověkem, který si nechal umístit během jednoduchého zákroku do svého těla mikročip, byl profesor Kevin Warwick z University of Reading ve Spojeném království. V srpnu roku 1998 mu byla do paže implantována skleněná kapsle o rozměrech přibližně 23 x 3 milimetry. Zůstala tam však jen devět dní - částečně proto, aby se předešlo zdravotním komplikacím, částečně kvůli tomu, že výkon mikročipu byl značně omezený. „Polovina je elektrická cívka a polovina je řada křemíkových čipů,“ vysvětlil tehdy profesor.
Miniaturní zařízení komunikovalo s ,inteligentní budovou‘ areálu jeho almy mater a posloužilo mu k otevírání dveří a sledování vlastního pohybu. A také k pár dalším věcem, jako například k rozsvícení světel, kdykoliv vstoupil do nějaké místnosti, či ovládání počítače. Čip od zmíněné britsko-polské společnosti však dokáže daleko složitější úkony.
Funguje jako standardní platební karta
Vychytávka od Walletmoru váží méně než jeden gram a je jen o něco větší než zrnko rýže. Skládá se z malého křemíkového mikročipu s platebními daty a antény, které jsou společně uzavřené v kapsli z biokompatibilního materiálu. Podle zástupců firmy je implantát zcela bezpečný, má všechny příslušné certifikáty a zůstává pevně na svém místě. Nepotřebuje baterii ani jiný zdroj napájení a vedení společnosti se dušuje, že jich prodalo už několik set.
Produkt využívá technologii NFC (Near Field Communication), která umožňuje bezkontaktní platby na krátké vzdálenosti a funguje po celém světě. Stejně jako při použití standardních platebních karet je někdy požadováno, aby majitel čipu zadal PIN a to tehdy, pokud částka při nákupu překročí výši zadaného limitu.
Únik dat ani špehování prý nehrozí
I když jsou všechny výše uvedené technologické vymoženosti velmi lákavé, počet lidí, kteří by si kvůli takovému pohodlí nechali podobné zařízení implantovat do těla, je zatím opravdu omezený. Průzkum z roku 2021 provedený mezi čtyřmi tisícovkami osob ve Spojeném království a Evropské unii ukázal, že přibližně polovina by o něčem podobném uvažovala, zbytek byl ale zásadně proti. Obavy prý každopádně v tomto případě namístě nejsou.
Walletmor tvrdí, že implantát nelze naskenovat ani zkopírovat, nevysílá rádiové vlny, které by mohly být zachyceny, ani nemá GPS, což by umožňovalo sledování aktuálního místa pobytu jeho nositele jako v případě profesora Warwicka. Uchovává jen standardní údaje o kreditní kartě, jež jsou propojeny s bankovním účtem, ze kterého jsou odepisovány prostředky v době bezkontaktní platby. Nemůže se údajně ani stát cílem hackerů - technologie použitá v implantátu zahájí transakci pouze tehdy, když se k němu přiblíží platební terminál na velmi krátkou vzdálenost. Jinými slovy, bez přiložení ruky k těsně před jeho čtečku, člověk žádnou transakci zkrátka a dobře neprovede.
Zařízení je dostupné jen někde
Implantáty jsou pro placení použitelné celosvětově, jejich majiteli se však zatím mohou stát pouze lidé s trvalým pobytem v některých evropských zemích. Česko mezi nimi stejně jako například Slovensko, Polsko či Francie zahrnuto je.
Trvanlivost implantátu je osm let, poté je třeba ho vyměnit za nový. Jako určitá nevýhoda může být brána skutečnost, že jej nelze propojit se stávajícím bankovním účtem, ale je nutné si založit osobní účet u společnosti iCard, jež se na vývoji čipu podílela.
Cena zařízení je 199 eur (zhruba pět tisíc korun) a jeho vložení pod kůži si lze domluvit například na klinice zabývající se estetickou chirurgií. Za ideální místo pro jeho umístění považuje výrobce vnější stranu ruky za záprstní kostí malíčku nebo předloktí, a to malý kousek nad zápěstím. Nevhodná jsou naopak místa, kde budoucí uživatel mikročipu běžně nosí hodinky nebo šperky. Implantát nemá vliv na provádění vyšetření magnetickou rezonancí, výpočetní tomografií nebo třeba EKG, zdůrazňuje výrobce.
Z čeho přesně se implantát skládá?
NFC čip - zastává funkci podobnou tomu, jakou úlohu má pevný disk počítače. Jsou na něm uložena a zašifrována všechna data týkající se uživatelského účtu. Díky nejvyšším bezpečnostním standardům je hackování nebo kopírování dat na jiný disk nemožné.
Anténa NFC - umožňuje čipu navázat komunikaci s terminálem POS. Jakmile je ruka umístěna v těsné blízkosti terminálu, funguje jako spojka mezi dvěma zařízeními a komunikuje v určitém protokolu.
Biopolymer - jedná se o materiál, ze kterého je vyrobena vnější vrstva implantátu. Chrání čip a anténu před jakýmkoli poškozením. Jeho biokompatibilní vlastnosti byly prokázány příslušnými certifikáty, což znamená, že jej lze bezpečně umístit do lidského těla.
