K narušování dodavatelských řetězců skrze Suezský průplav dochází v poslední době celkem pravidelně. Byť je pravdou, že pokaždé je to z poněkud odlišných důvodů. Pandemie, kolize lodi Ever Given, nedostatek námořních kontejnerů – to vše již mají rejdařské společnosti za sebou. Nyní se však potýkají s docela jinou výzvou, a sice ozbrojenými útoky jemenských povstalců v oblasti Adenského zálivu, jímž lodě do Suezu vplouvají a kterými ozbrojenci cílí na plavidla mající údajnou vazbu na Izrael, který válčí s palestinským hnutím Hamás.
Suezským průplavem podle dostupných informací proudí více než desetina světového obchodu a asi 30 procent veškeré kontejnerové přepravy. Pakliže by v druhé polovině 19. století nevznikl, musela by plavidla mířící z Asie do Evropy složitě proplouvat kolem afrického mysu Dobré naděje, což by jejich plavbu prodloužilo o dobrých 10 dní. No a právě to se nyní v důsledku řádění povstaleckých Hútíů děje. Své lodě takto začaly střídavě odklánět i ti největší rejdaři na světě, včetně dánského Maersku či německého Happag-Lloyd.
Letecká přeprava meziročně zdražila o desítky procent
Ačkoliv se v uplynulých měsících do celé záležitosti vložily Spojené státy, Velká Británie a další světové velmoci, které se do vod Rudého moře k břehům Jemenu rozhodly vyslat svá válečná plavidla ve snaze útokům Hútíů zabránit, situace se zatím ani zdaleka neuklidnila. Ba naopak došlo v průběhu března k jejímu vyhrocení, neboť vůbec poprvé byl při řádění povstalců někdo zabit. Jednalo se konkrétně o tři námořníky nákladní lodě True Confidence. I proto není divu, že počet plavidel proplouvajících Suezským průplavem klesl jen v prvním letošním čtvrtletí meziročně o 45 procent, jak s odkazem na data Mezinárodního měnového fondu uvádí list Wall Street Journal (WSJ).
WJS zároveň dodává, že firmy se současnému dění přizpůsobují i jinak. A sice tím, že se snaží větší objem zboží přepravovat vzduchem. Loni v prosinci činil meziroční nárůst letecké cargo dopravy v tomto regionu celých deset procent. Od ledna do března je pak dokonce o další jeden procentní bod vyšší. Vyplývá to z údajů norské společnosti Xeneta, která se právě na sektor námořní a letecké dopravy zboží specializuje.
Vzhledem k rostoucí poptávce po službách leteckých přepravců se pochopitelně zvyšují i samotné ceny za dopravu zboží. Ty konkrétně na trase ze Středního východu, respektive jižní Asie do Evropy vzrostly v březnu meziměsíčně o 46 procent na 2,82 dolaru za kilogram, zatímco ve zbytku světa byl nárůst „pouze“ sedmiprocentní. A pokud jde o meziroční srovnání, zde Xeneta eviduje zdražení dokonce o 72 procent. „Ačkoliv z toho (letecký) trh netěžil ihned, narušení dopravy v Rudém moři se na těchto číslech rozhodně podílí,“ cituje WSJ pracovníka zmíněné firmy Nialla van de Wouwa.
Kvůli Hútíům musela provoz přerušit i Tesla
Z nastalé situace pochopitelně těží také jednotlivá regionální letiště. Zejména pak to v Dubaji, Bangkoku či na Srí Lance. V případě zmíněné Dubaje se objem odbaveného nákladu v posledních týdnech podle společnosti WorldACD meziročně dokonce zdvojnásobil. Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) pak na to konto dodává, že trasa mezi Středním východem a Evropou byla letos v únoru z pohledu nákladních aerolinek tím nejrychleji rostoucím trhem vůbec, to když objem obchodu meziročně vzrostl o citelných 39,9 procenta.
Jak se přitom zdá – pakliže útoky Hútíů neustanou –, na současném stavu věcí se jen tak něco nezmění. „Očekáváme, že tato zvýšená poptávka bude i nadále pokračovat,“ podotýká Asok Kumar, výkonný viceprezident logistické společnosti DB Schenker.
S jeho názorem souhlasí i obchodní ředitel firmy Seko Logistics Brian Bourke, podle kterého letadly putují především klíčové komponenty a zboží, jež má vysokou prioritu a díky němuž tak „mohou továrny zůstat v provozu“. Někteří významní výrobci totiž dle WSJ museli právě kvůli těmto patáliím v uplynulých měsících své produkční linky zastavit. Týkalo se to především automobilek Tesla a Volvo.
