Že uplynulé dva roky proměnily řadu zaběhlých zvyklostí k nepoznání, asi není třeba znovu opakovat. Vedle způsobu, jakým pracujeme, cestujeme či nakupujeme – o kterýchžto problematikách se v souvislosti s pandemií hovoří snad nejčastěji -, ale mělo ono období vliv i na to, jak sami o sebe pečujeme. Covid přiměl lidi jíst zdravěji a posilovat vlastní imunitu, alespoň dle šéfa české a slovenské pobočky mezinárodního potravinářského koncernu Danone Mariána Jánoše.
„V průběhu pandemie jsme zaznamenali velký nárůst zájmu o jogurty spadající do kategorie zdravé výživy,“ řekl v rozhovoru s redakcí Euro.cz. „Lidé si začali uvědomovat, že je skutečně potřeba lépe se stravovat a snažili se tomu přizpůsobit. Především pak během první vlny nemoci.“
„Musíme samozřejmě pominout období panických nákupů, kdy se všichni báli, že jim stát zavře obchody, a tak si začali tvořit zásoby na několik týdnů dopředu. Nicméně i když tato panika vzápětí opadla, jogurtům se dařilo dále. Nejprodávanějším výrobkem Danone byly jogurty značky Actimel. A to zřejmě kvůli tomu, že každý všude zdůrazňoval, jak je nezbytně nutné mít dobrou obranyschopnost,“ prozradil Jánoš dále.
Výše zmíněné značce jogurtových nápojů se podle slovenského manažera, který do Danone nastoupil již v roce 2016, v tuzemsku daří dlouhodobě. Z hlediska prodejů patří k těm nejúspěšnějším společně s Activií, Fantasií a Kostíky.
„Pomineme-li vliv pandemie, pak nám velikou radost v několika posledních letech dělají i zmínění Kostíci. Jde o ryze český brand, který s výjimkou Slovenska na žádném jiném trhu nenajdete. A tak tomu bylo od chvíle, kdy jsme ho v roce 2006 zdejším spotřebitelům představili,“ řekl Jánoš s tím, že z pohledu celkového odbytu u nás hrají jasný prim produkty kojenecké výživy Nutrilon.
Zdražující se vstupy
Nutrilon i řadu dalších nejen mléčných výrobků dováží Danone svým zdejším zákazníkům z různých evropských zemích, jako například z Irska, Polska nebo Nizozemí. A to navzdory faktu, že jeden z výrobních závodů se nachází i ve středočeském Benešově (Danone jej zakoupilo přesně před třiceti lety, tedy dva roky po svém vstupu na místní trh, sedm let nazpět jej sice jeho vedení prodalo firmě Schreiber Czech Republic s. r. o., ta zde však produkty Danone vyrábí i nadále).
Může za to celopodniková filozofie, v rámci níž je každá z fabrik zodpovědná za výrobu konkrétních produktů pro konkrétní země. V benešovském závodě tak s přispěním českých dodavatelů mléka, papíru i dalších nezbytných surovin vzniká například část výrobků značky Activia. A pochopitelně také již zmínění Kostíci.
V souvislosti s výrobou je potřeba zmínit rovněž válkou zmítanou Ukrajinu. I v tomto východoevropském státě má Danone dva vlastní závody, byť z pohledu celkové produkce ne až tak významné – ukrajinská jednotka je totiž zodpovědná zhruba jen za jedno procento veškerého obratu společnosti.
I tak ale musí vedení francouzského potravinářského koncertu vývoj událostí v této části Starého kontinentu bedlivě sledovat. „Z globálního hlediska má konflikt na Ukrajině velký vliv na ceny vstupů – ať už se bavíme o pšenici, slunečnicovém oleji a jiných,“ nechal se slyšet Jánoš. Už nyní je podle něj jisté, že zdroje dovážené z ,obilnice Evropy‘, jak se čtyřiačtyřicetimilionové zemi přezdívá, bude muset Danone nahradit někde jinde. Otázkou však zůstává, kde přesně to bude.
Každý rozhoduje sám za sebe
Ačkoliv se francouzská firma může pyšnit více než sto let dlouhou tradicí, jedná se o velice dynamický podnik, který se proměňuje takříkajíc za běhu. Důkazem budiž její nedávné završení fúze s jiným potravinářským gigantem, a sice společností Nutricia. Ta se stala součástí skupiny již v roce 2007, pod jedním názvem ale obě entity fungují teprve od letošku.
„Danone i Nutricia spolu v minulosti dlouhodobě spolupracovaly – měly společné některé své vstupy. Jejich spojení po formální stránce tedy bylo logickým vyústěním této kooperace. Výhodou sloučení je bezesporu synergie. Odpadla potřeba mít dva manažerské týmy, rozdílná softwarová řešení, odlišné procesy a tak dále,“ vyjmenoval 44letý Jánoš hlavní přednosti sloučení.
Společně s dokončením fúze se toho ale v Danone změnilo mnohem víc. Například i co se týče pravomocí jednotlivých poboček. Ty nyní budou v rámci jakési decentralizace disponovat daleko větší autonomií než doposud. Zároveň ale pochopitelně za své kroky ponesou o to větší zodpovědnost.
Od nově nastolené strategie si pařížské vedení slibuje zrychlení celého rozhodovacího procesu a lepší reflektování potřeb lokálních spotřebitelů. Těm se pomocí své vnitropodnikové politiky snažilo být nablízku již dříve, a to například tak, že nechávalo na ředitelích jednotlivých trhů, jaké produkty bude místním zákazníkům nabízet.
„Jestli uvedeme do prodeje novou značku jogurtů, je de facto na nás, nikoliv na kolezích pracujících v sídle Danone,“ pronesl Jánoš. „Ostatně, jsou tomu sotva tři týdny, co jsme v Česku a na Slovensku představili novou značku GOU! Jde o značku, kterou na žádném jiném trhu nenajdete. Zde jsme však viděli potenciálně velkou poptávku, a proto jsme se rozhodli do toho jít. Samozřejmě musíme o něčem takovém své nadřízené ve Francii informovat, ale pokud jde o samotné rozhodnutí, to je pouze a jen na nás.“
Sázka na rostlinné produkty
Díky sloučení s Nutricií vznikla podle Jánoše v rámci českého a slovenského trhu společnost s třímiliardovým obratem a slibným růstovým potenciálem. Vloni si Danone v tomto ohledu meziročně polepšilo o zhruba pět procent. Pro letošek je ale plán nastaven ještě o jeden až dva procentní body výše.
Jedná se úkol, jehož splnění dozajista nebude snadné. Pomoci by tomu ale mohl čím dál větší zájem zdejších spotřebitelů o rostlinné produkty, jež se firma v posledních letech rozhodla zařadit do svého portfolia. Jmenovitě se jedná o nápoje, dezerty či fermentované výrobky značek Alpro a Provamel.
Aktuálně mají tradiční mléčné produkty Danone, na něž tento potravinářský gigant sází od samého začátku své existence, jasně navrch – alespoň pokud jde o náš česko-slovenský region. To by se však, jak hovoří prostá matematika, mohlo, respektive mělo v horizontu několika příštích let změnit.
„V tuto chvíli je zde velký nepoměr. V případě Česka je objem prodaných mléčných výrobků asi dvacetkrát vyšší než u výrobků rostlinných. Do budoucna tomu zcela určitě bude jinak, protože zatímco u první kategorie produktů evidujeme meziroční nárůst od jednoho do čtyř procent, v případě těch rostlinných se bavíme až o třicetiprocentním nárůstu,“ uzavřel optimisticky Jánoš.
