Bezpochyby zásadní úlevu firmám přináší poslaneckou sněmovnou schválené ustanovení týkající se zákona o pojistném na sociálním zabezpečení.
Autor: Martin Siebert
Zaměstnavatelé díky němu zásadním způsobem ušetří na odvodech odváděných OSSZ. Nejvíce ušetří ti zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Kolik ušetří právě vaše firma? Po přečtení tohoto článku si to snadno spočítáte.
O slevách na pojistném na sociální zabezpečení se poměrně dlouho hovoří v odborné i laické veřejnosti. Důležitý je ovšem fakt, že slevy na pojistném schválila v tomto týdnu poslanecká sněmovna i senát. Nyní se čeká na podpis prezidenta republiky s tím, že účinnost slev na pojistném by měla přijít s prvním červencovým dnem. Co tato změna přinese zaměstnavatelům?
Nejvíce si polepší firmy zaměstnávající nekvalifikované pracovníky
Zákonodárce touto novinkou chtěl podpořit zaměstnavatele, kteří zaměstnávají především málo kvalifikované pracovní síly. Právě z toho důvodu nastavil model slev vázaných právě na vyměřovací základ. Platí následující nepřímá úměra. Čím nižší vyměřovací základ pracovník má, tím více na odvodech zaměstnavatel ušetří. Limitní hranicí je vyměřovací základ ve výši 27 100 Kč. Platí, že pracovníci s vyměřovacím základem nad 27 100 Kč nebudou zaměstnavateli přinášet žádnou úlevu v odvodech.
Nyní se možná podivujete nad částkou 27 100 Kč. Tato hodnota je stanovena jako součin hodnoty 23 555 Kč (průměrná mzda v ČR vyplácená v roce 2009) a koeficientu 1,15. Jak se bude sleva počítat u jednotlivých vyměřovacích základů?
Zkusme si to demonstrovat na jednotlivých profesích v nejmenovaném výrobním podniku:
| Uklízečka …vyměřovací základ 12.000 Kč | Sleva: 27.100 – 12.000 = 15.100 Kč x 0,033 =499 Kč |
| Nástrojař…vyměřovací základ 15.000 Kč | Sleva: 27.100 – 15.000 = 12.100 Kč x 0,033 = 400 Kč |
| Obchodník…vyměřovací základ 25.000 Kč | Sleva: 27.100 – 25.000 = 2.100 Kč x 0,033 = 70 Kč |
| Hlavní účetní. ..vyměřovací základ 40.000 Kč | Sleva: Na slevu v tomto případě není nárok |
Z výše uvedených výpočtů si každý sám udělá obrázek, jak výpočet slevy u konkrétního pracovníka bude vypadat. Od pevně dané částky 27 100 Kč se odečte vyměřovací základ pracovníka a vypočtený rozdíl se vynásobí koeficientem 0,033. Koeficient 0,033 není nic jiného než 3,3 % (terminologií zákona) vypočteného z rozdílu mezi limitní částkou a vyměřovacím základem.
Výše uvedená metodika se použije na každého zaměstnance a nyní si sami zaměstnavatelé mohou spočítat, kolik Kč měsíčně díky tomuto opatření od července ušetří. Nemá cenu v této souvislosti uvádět nějaké příklady, neboť se to nedá paušalizovat. Některé podniky s drahými zaměstnanci (IT, finance, služby) si na slevy jednoduše nesáhnou, zatímco některé ušetří velké peníze. Nechť si každý majitel firmy sedne se mzdovou účetní a ta mu v závislosti na struktuře vyměřovacích základů spočítá úspory.
Vše by mělo běžet do konce roku 2010 a dokonce půjdeme retro k 1.1.2009
Mnoho z majitelů firem si teď možná řekne: „Dobře. Ušetříme, ale na jak dlouho.“ Ustanovení o slevách z pojistného je naplánováno až do konce roku 2010. To znamená, že posledním měsícem pro uplatnění slev bude prosinec 2010. Předpokládaná účinnost této novely připadá na první červenec 2009. Poprvé budou moci zaměstnavatelé slevy využít v červencových výplatách.
Novela ovšem navíc přináší zpětnou účinnost. Přichází s termínem mimořádná sleva, která se stanoví jako součet úhrnu slev na pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009 přede dnem účinnosti zákona. Nejde o nic jiného než o to, že při podávání přehledů za červenec může zaměstnavatel požádat i o vyplacení slev za prvních šest měsíců roku 2009. Výpočty budou probíhat stejným způsobem, jak jsem demonstroval v příkladu. Klíčové pro vás ovšem je, abyste o mimořádnou slevu požádali hned při podávání přehledu za měsíc červenec. To znamená nejpozději do 20. srpna 2009. Neuděláte-li to hned v přehledu za první měsíc účinnosti zákona (v přehledu za červenec), tak nárok na mimořádnou slevu zaniká.
S redukováním počtu pracovníků počkejte na srpen, jinak přijdete o nárok na slevu
Jsou nějaká omezení? V první řadě o slevy mohou požádat pouze ti zaměstnavatelé, kteří nejsou v konkurzu ani v likvidaci. To se snad týká poměrně malého okruhu zaměstnavatelů. Napadá mě ovšem jedno zásadní doporučení. Jestliže se jako zaměstnavatel chystáte redukovat stravy pracovníků, tak s tím počkejte nejméně na měsíc srpen.
Nárok na slevu v mimořádné i běžné podobě má totiž pouze ten zaměstnavatel, který měl platný pracovní poměr se zaměstnancem nejpozději k poslednímu kalendářnímu dni v měsíci, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Jelikož se předpokládá účinnost od 1.7.2009, tak k nároku na slevu potřebujete mít platný poměr alespoň k 31.7.2009. Jestliže někoho vyhodíte nebo se dohodnete na ukončení poměru dříve, tak na slevu nebudete mít nárok ani za jeden měsíc roku 2009.
