Po skandálech s dioxiny a smrtící bakterií je pro lidi zárukou sedlák, nejlépe ekologický. Pociťují to hlavně zelináři
Biozelinář Petr Weidenthaler prodává kilo cherry rajčat za 135 korun. V supermarketu jsou k dostání i za cenu o stovku nižší. „Lidé naše rajčata kupují, byť je jejich cena poměrně vysoká. Není to ale žádný výprodej měkkých rajčat bez chuti a vůně, jaká nabízejí v obchodech,“ říká zelinář z Velehradu na Zlínsku. Letošní rok si nemůže vynachválit. Zelenina pěkně narostla a jde na odbyt mnohem lépe než kdykoli předtím. „Prodej se nám zvedl nejméně o 25 až 30 procent,“ upřesňuje Weidenthaler. Pro výpěstky zaručeně bez chemických postřiků a průmyslových hnojiv si lidé jezdí přímo do velehradského zahradnictví, nakupují je v e-shopu, v módních biobedýnkách nebo na tržnicích ve Zlíně a Uherském Hradišti. V obchodních řetězcích by zeleninu z Velehradu sháněli marně.
Zelenina, vejce a mléčné výrobky, jednoduše vše čerstvé – právě u těchto biopotravin jde letos poptávka nejvíce nahoru. Z průzkumu mezi výrobci a obchodníky to zjistil Tom Václavík z agentury Green Marketing. „U zpracovaných výrobků prodej zpravidla neroste. Letos si ale většinou nikdo nestěžuje,“ poznamenává Václavík. Tvrdí, že letošní potravinové aféry, které vzešly z Německa, potravinám s přídomkem bio určitě pomohly. S novým rokem přišlo skandální odhalení dioxinů v kuřecím mase a vejcích. Na jaře byly z průjmové epidemie způsobené bakterií E. coli neprávem obviněny španělské okurky, nakonec se však zjistilo, že za vše mohou luštěninové klíčky z biofarmy nedaleko Hamburku.
Jaký je dozvuk? Stále více lidí chce vědět, odkud pochází jídlo, které kupují. Pro čerstvé potraviny jezdí mnohem častěji přímo na farmy nebo je kupují na trzích. „Jsme rádi, když se lidé přijdou podívat. Chodí k nám hlavně mladí i s dětmi,“ těší biozelináře Weidenthalera. Byl by rád, kdyby jeho úroda byla co nejvíce lokální. Jenže jak říká, žijí na vesnici a velehradský starosta si k nim nakoupit nepřijde. Gró jejich zákazníků představují mladí spotřebitelé z měst.
Věrni i přes aféry
Letošní obrat za biopotraviny by v Česku mohl překročit dvě miliardy korun, očekává Tom Václavík. Předloni představoval stejně jako rok předtím 1,8 miliardy. Definitivní loňský výsledek ještě není známý, dle odhadů ale nedosáhl na dvoumiliardovou hranici. Tahouny trhu s ekologicky vyrobenými potravinami jsou i přes oblíbené farmářské trhy a prodej ze dvora obchodní řetězce. V letošním roce zaznamenávají rostoucí nebo minimálně stálý zájem zákazníků o bioprodukty. Bezmála sedmdesát procent jich Češi nakoupí právě v síti řetězců. Na jejich tržbách za potraviny celkem je ovšem podíl biopotravin nepatrný (viz Je kam růst). Letošní vyšší prodeje potvrdily v anketě týdeníku EURO Tesco, Billa a Interspar. V Kauflandu se zájem zákazníků vyvíjí „stabilně a stejnoměrně“, v síti Albert prodej bio stagnuje. Globus, který rozšířil biosortiment o německou značku Alnatura, a díky tomu má nejširší nabídku biopotravin, se k dotazům týdeníku Euro nevyjádřil. Řešil v té době změnu ve vrcholném vedení – dlouholetého šéfa Petra Vyhnálka střídá Franz Schmitt, který byl do roku 2002 jednatelem německého Globusu.
Domácí je in
„Prodej biopotravin má rostoucí tendenci. V některých kategoriích se meziročně zvyšuje až o čtyřicet procent. Žádné aféry jej neovlivňují,“ odpověděla mluvčí Teska Eva Karasová. Vysvětluje to tím, že tomuto zboží jsou většinou zákazníci dlouhodobě věrní. Největší růst poptávky zaznamenává Tesco u biomléka, dětských tvarohových dezertů a zeleniny, především cibule, česneku, mrkve a rajčat. Potravinový skandál EHEC pojmenovaný dle nebezpečné průjmové bakterie utlumil bezprostředně po vypuknutí prodej okurek a rajčat v síti Billa. „Červencové prodeje ale už odpovídaly běžnému standardu uplynulých let,“ uvedla Gabriela Bechynská za Billu. V jejich obchodech jsou v tomto sortimentu nejprodávanější mléčné výrobky, pečivo, ovoce a zelenina a jejich prodej současně i nejvíc roste. Albert přiznává mírný propad u ovoce a zeleniny způsobený nedůvěrou zákazníků kvůli kauze E. coli. V Kauflandu, jak tvrdí jeho mluvčí Michael Šperl, neměla aféra EHEC žádný dozvuk. Interspar zaznamenal u ovoce a zeleniny vyšší poptávku. V hypermarketech a supermarketech Albert šel nahoru odbyt mléčného sortimentu, doplňuje Judita Urbánková.
Zahraniční řetězce poslední dobou zdůrazňují, že prodávají hodně českých výrobků. Jak je tomu u biopotravin? Největší podíl zboží od tuzemských producentů – asi osmdesát procent – hlásí Billa. „Snažíme se dovážet jen ty produkty, které se tu vyrobit nedají nebo se nevyrábějí,“ zdůrazňuje Bechynská. Tesco dováží třicet procent mléčného biosortimentu a sedmdesát procent nabídky je od českých dodavatelů. „Biodrůbež je pouze tuzemského původu. Trvanlivé potraviny nakupujeme spíš od lokálních firem, které dodávají i zboží z dovozu,“ upřesňuje za řetězec Karasová. V Intersparu je ze šedesáti procent nabídka od českých dodavatelů. „Biosortiment plánujeme rozšířit. Roste především poptávka po výrobcích privátní značky Spar Natur*Pur, a to zejména u ovoce, zeleniny a mléčných výrobků,“ dodává Kateřina Řeháková ze Sparu. Mluvčí Kauflandu tvrdí, že maximálně preferují domácí zboží. Jeho zastoupení ale nesdělil.
Vylistované saláty
Přestože řetězce potvrzují rostoucí zájem spotřebitelů o biopotraviny, některé jejich nabídku zužují. Většinou tomu říkají optimalizace dle požadavku zákazníků. Optimalizuje Tesco a Kaufland. Albert zefektivňuje, čili vyškrtává méně prodávané výrobky a zařazuje limitovaný počet nových. S touto praxí se u řetězců setkává jejich dodavatel Marek Štěrba z Ekofarmy Deblín. S vlastní a nakoupenou biozeleninou patří k největším dodavatelům do maloobchodu v tuzemsku.
„Od června, tedy po aféře s E. coli, je tendence vyškrtávat hůř prodejné druhy zeleniny a prodávat jen položky, které se obchodníkům vyplatí. Základní sortiment, hlavně kořenová zelenina, šel nahoru. Problémy jsou u listové zeleniny, která se musí rychle prodat,“ vysvětluje Štěrba. I když se bezprostředně po průšvihu s E. coli propadl odbyt konvenční zeleniny i biozeleniny, celkově si za letošní rok Ekofarma Deblín v odbytu polepšila. Díky bedýnkám a farmářským trhům se probouzejí i pěstitelé, Štěrbův velkoobchod tedy snáz sežene domácí výpěstky, které dodává řetězcům.
Zelenina se v Česku ovšem stále pěstuje na nepatrné ploše, pouhém procentu z ekologické orné půdy. V Deblíně a Velehradu pole se zeleninou rozšiřují, aby stačili rostoucí poptávce. Naopak Karel Tachecí z Budyně nad Ohří uvažuje o tom, že pěstování zeleniny trochu omezí. „Zájem o ni opadl,“ říká zkušený pěstitel a nedokáže si vysvětlit proč. Nepřičítá to zákeřné bakterii, spíše si myslí, že krize doléhá na lidi až teď. „Byli u mě dva pěstitelé z Německa, a ti jásají, jak jim roste obrat z prodeje na statku. Lidé jim věří, když vidí, jak to sedláci dělají,“ dodává zelinář z Litoměřicka.
Lépe hlídaná zebra
Logo a přísný kontrolní systém mají zákazníky přesvědčit, že se u biopotravin nezklamou a nebudou podvedeni. „Největší garancí je ale pro lidi stejně sedlák,“ říká manažerka svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Kateřina Nesrstová. Za hlavní událost letošního roku na trhu s biopotravinami považuje, že lidé se mnohem více zajímají o to, odkud potraviny pocházejí a kdo za ně ručí. A to se v supermarketech nedozvědí. Od členů svazu Nesrstová ví, že na dračku jdou zejména sýry a zelenina přímo z farem. Přibývá faremních mlékáren, když zemědělci vidí, že jejich mléčné výrobky jsou žádané. „V žádném regionu nebude problém dostat produkty z malých mléčných farem,“ slibuje manažerka svazu ekologických zemědělců. Zelená zebra, české logo pro biopotraviny, dnes může klidně zdobit sóju nebo slunečnicová semínka z Číny, když se v Česku náležitě přebalí. To chce svaz Pro-Bio změnit. Od ministerstva zemědělství by rád převzal správu loga a dohlédl na to, aby jej nesly výhradně české produkty. Tedy nikoli přebalené zahraniční zboží. Biopotraviny totiž stále častější skandály s nákazami a kontaminací potravin zasahují stejně jako běžné potraviny a pomáhá tomu globalizovaný trh, upozorňuje odborník na ekologické zemědělství Jiří Urban. „Obchodníci zásobují zeleninou celou Evropu z několika intenzivních produkčních oblastí a místní zelinářství v jednotlivých zemích není konkurenceschopné. To vede k dlouhým časovým prodlevám, velkým koncentrovaným dodávkám, složitému skladování, tedy systému, který je zranitelnější než tradiční prodej zeleniny z lokální produkce,“ vysvětluje Urban. Průšvih je pak stejný u bio i nebio.
Je kam růst
Podíl bioproduktů na celkovém prodeji potravin ve vybraných obchodních řetězcích v Česku
Billa*přes jedno procento
Albert*necelé procento
Interspar*0,32 procenta
Tesco*nízký podíl
Řetězce včetně diskontů v Německu*průměr 3,6 procenta
pramen: informace od společností
