Olympijské hry Brazílii sice přinesou miliardy dolarů, situaci této jihoamerické země to ale nezlepší. Stát s rekordním dluhem zažívá jednu z největších ekonomických krizí historie. Mohou za to drogy a korupce.
Letní olympijské hry v Riu měly podle slibů tamních politiků napumpovat novou krev do žil brazilské ekonomiky. Ta ačkoliv objemem nabírá na síle a vážnosti, trpí významnými nešvary spojenými s kriminalitou a korupcí.
„Celkově se domníváme, že investice do mistrovství světa ve fotbale a olympiády byly jednoduše příliš malé na to, aby generovaly významný ekonomický impuls vzhledem k velikosti ekonomiky,“ uvedl hlavní analytik Goldman Sachs pro Latinskou Ameriku, Alberto Ramos.
Ekonomika s HDP 1,8 trilionu dolarů zažívá po letech růstu navzdory významným světovým sportovním událostem výraznou krizi. Investice zastínily korupční kauzy, neřešení kriminality, drogy, či virus zika. Ten je hrozbou zejména pro turistický ruch. Pokles počtu turistů již způsobil fakt, že i navzdory konání olympijských her analytici očekávají pro letošek nárůst příjmu z turismu pouze na úrovni 0,03 procenta HDP.
Ještě výraznější problém představuje schodek rozpočtu, který má dosáhnout hodnoty 2,28 procenta HDP. Loni přitom HDP poklesl o 3,8 procenta, což představuje negativní rekord posledních 25 let. Vládní dluh se po letošku očekává na úrovni závratných 68 procent HDP.
Kauza automyčka
Další negativní očekávání je vyvolané politickými turbulencemi, které spustily korupční kauzy vlády. Kvůli nim byla v květnu odvolána prezidentka Dilma Rousseff a jmenován dočasný prezident Michel Temer.
Skandál, který z prezidentského křesla Dilmu Rousseff sestřelil, se týkal ropní společnosti Petrobras. Kauza je známá jako Operace Automyčka, neboť začala původně jako vyšetřování skupin podnikatelů, kteří prali špinavé peníze. Patřil mezi ně Paulo Roberto Costa, jenž byl v letech 2004 až 2012 ředitelem Petrobrasu, kde vlastní majoritu stát.
V kauze bylo obžalováno přes 180 lidí a zhruba 80 jich bylo odsouzeno. Vyšetřováno je také20 poslanců a zhruba deset senátorů z různých stran, včetně vládní Strany pracujících, z níž pochází exprezident Lula da Silva i současná prezidentka Rousseffová. Ta byla v letech 2003-2010 členkou správní rady Petrobrasu.
Oslabení realu
Ani nový prezident nezamezil negativní reakci trhů, které oslabili brazilský rating, a způsobily propad brazilských indexů. Brazilský akciový index Bovespa zaznamenal v květnu největší meziměsíční pokles za poslední dva roky – více než deset procent. Jde přitom o nejsilnější brazilský index, ve kterém jsou zastoupeny největší brazilské průmyslné společnosti s relativně dobrou kondicí.
Nízké ceny komodit, úrokové sazby a narůstající deficit v kombinaci s vysokou nezaměstnaností navíc posílají ekonomiku jen k negativním výhledům.
Vláda se na vývoj ekonomiky pokoušela reagovat oslabením měny. Intervence brazilské národní banky oslabili real vůči dolaru za čtyři roky o téměř 40 procent. Mělo to povzbudit export, což se ovšem neprojevilo dostatečně výrazně. Odborníci navíc naznačují, že konsolidační balíčky, které zaváděla vláda Dilmy Rouseseffové, dostanou od nového složení kabinetu červenou. Nový prezident Michel Temer bude muset přikročit k rozpočtovému škrcení. Úsporné balíky budou krátkodobě vézt k zpomalení investic.
Vývoj nezaměstnosti v Brazílii za posledních pět let
source: tradingeconomics.com
Nezaměstnanost v Brazílii za poslední dva roky stoupla z 5,1 procenta v roce 2014 na 11,5 procenta. Nezaměstnaní často končí v ilegálních obydlích vybudovaných v kopcích – takzvaných čtvrtích favela. Ty představují jeden z nejvýraznějších problémů v brazilské společnosti.
Jde o oblasti skládající se z ilegálních chatrčí. Žije v nich přes 11 milionů lidí. Většina z nich je závislá na drogách, pracuje pro gangy na jejich distribuci, neplatí daně a vymyká se jakékoliv kontrole. Do roku 2012 se do některých favel neodvážila ani policie. Po tomto roku však vláda zorganizovala takzvanou pacifikaci favel. Speciální, těžce vyzbrojené policejní komando UPP za pomoci obrněných mechanizmů a helikoptér čistí některé favely a staví v nich policejní stanice.
Projekt kromě množství mrtvých a zatčených způsobuje kabinetu také další potíže - nemalé výdaje. Jen pro letošní rok spolkne přes půl miliardy dolarů. Policie přesto za čtyři roky „zpacifikovala“ pouze několik desítek favel. Jen v Rio De Janeiro se přitom jejich počet odhaduje na tisíc.
Čtěte také:
==== Brazílie: Růst popožene olympiáda a fotbalový šampionát ====
