Je to článek, který si šéfové energetické skupiny ČEZ za rámeček nedají. Prestižní britský deník Financial Times upozornil, že ČEZ je spolu s německými koncerny RWE a EnBW nejméně připraven na odklon energetiky od spalování fosilních paliv. Pokud Evropa přitvrdí v boji s globální změnou klimatu, investice do akcií či dluhopisů těchto energetických firem se mohou rychle znehodnotit.
Studii o připravenosti velkých evropských energetických koncernů na budoucí vývoj si nechal zpracovat norský státní penzijní fond, který spravuje aktiva za 920 miliard dolarů, společně s dalšími velkými finančními investory.
„Máme před sebou stále dlouhou cestu, než energetický sektor splní cíl udržet růst teplot na zemi pod hranicí dvou stupňů,“ uvedl spoluautor studie Rick Stathers z organizace Carbon Disclosure Project (CDP).
Nejlépe naopak ze srovnání vyšla rakouská energetická společnost Verbund, která spoléhá hlavně na své vodní elektrárny v Alpách. Verbund chce již v roce 2020 vyrábět veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Poměrně dobře si ve studii vedla ještě španělská společnost Iberdrola.
Čtěte o dalším problému ČEZ:
ČEZ má nový problém. Padající zisky doprovází nárůst zadlužení
Skupina ČEZ stále spoléhá hlavně na uhlí. Jak vyplývá z nedávno zveřejněných výsledků za loňský rok, ČEZ včetně dceřiných firem vyprodukoval zhruba 61 miliard kilowatthodin elektřiny – 50,2 procenta z uhlí, 39,4 procenta z jaderného paliva, tři procenta ze zemního plynu a až zbývajících 7,4 procenta z obnovitelných zdrojů.
ČEZ v reakci na článek FT uvedl, že má v plánu odbourat emise oxidu uhličitého do roku 2050. „Naše strategie představená před třemi roky reaguje právě na tento fakt. Pokud máme být i nadále ziskoví, musíme reagovat na nejnovější trendy a prosadit se především v oblasti obnovitelných zdrojů a decentrální energetiky. Také proto jsme loni získali 98 megawattů ve větrné energetice v Německu a letos v těchto investicích budeme pokračovat,“ reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Etické investování je v módě
Strukturu výroby elektřiny dnes nesledují pouze ekologičtí aktivisté, ale stále více i velké investiční a penzijní fondy. V mírnější variantě vyřazují ze svého portfolia akcie spojené s těžbou a spalováním uhlí, ti radikálnější nechtějí mít nic společného ani s ropným a plynárenským byznysem. Na „černé listině“ je stále častěji také pěstování palmy olejné a výroba palmového oleje.
Čtěte o zpoždění výstavby bloku v Ledvicích:
Další zpackaný „megaprojekt“? Blok v Ledvicích se zpožďuje a bude o 10 miliard dražší
Tím nejznámějším, kdo v Evropě zmíněný trend razí, je právě norský státní penzijní fond. Ironií osudu fond investuje peníze, které Seveřané vydělali na těžbě ropy a zemního plynu. Norský parlament již před dvěma lety rozhodl, že fond se musí zbavit akcií těch společností, jejichž byznys je z více než 30 procent tvořen těžbou či výrobou elektřiny z uhlí. Krátce poté následoval „etický výprodej“ akcií 73 energetických a těžebních společností, mezi které patřil i ČEZ.
Trend etického investování sílí také ve Spojených státech amerických. Uhelné akcie vyřadily ze svých portfolií mnohé univerzity, penzijní fondy, rodinné trusty a dokonce i církevní organizace. Loni se k nim přidal dokonce i rodinný fond potomků miliardáře Johna D. Rockefellera, který – jak známo – zbohatl právě na těžbě a zpracování ropy.
Dále čtěte:
