Menu Zavřít

Diplom ze Škodovky? Proč ne

10. 4. 2008
Autor: Euro.cz

České podniky už vzdělávají pracovníky podle vlastních představ

[perex]

Je to obehraná písnička. Podívejte se do novin, stačí pár titulků: „Chybějí kvalifikované síly“, „Vysokoškoláky si musíme doučit“. A tak dále. Jenže firmy, které sázejí na budoucnost, už nesedí v koutku a nečekají, až se jim mladí šikulové přihrnou… Samy si v ČR zakládají interní vzdělávací instituce. Škoda Auto dala vzniknout vlastní vysoké škole, IT společnost Unicorn si ji loni pořídila rovněž. Další budou následovat. Vlastník Linetu, výrobce zdravotních lůžek ze Slaného, chystá dle informací týdeníku EURO zřejmě na podzim podání akreditace, která má vést ke vzniku školy průmyslového inženýrství. Plány na vyšší vzdělávání nosí v hlavě i prezident franšízové realitní sítě Re/Max Czech.

Jestliže hledáte Škoda Auto Vysokou školu (ŠAVŠ), která se nachází Na Karmeli – tradičním místě pro vzdělávání v Mladé Boleslavi –, můžete lehce zabloudit. Ale pak na vás z uličky vykoukne moderní stavba sousedící s kostelem. A právě zde, nedaleko od někdejšího piaristického gymnázia a průmyslovky, sídlí první a největší firemní vysoká škola v České republice. Vznikla již v roce 2000, do nového areálu zbudovaného za 390 milionů korun se přestěhovala loni a v akademickém roce 2007/08 ji navštěvuje asi 750 studentů.
ŠAVŠ nabízí dva bakalářské studijní obory (podnikovou ekonomiku a management obchodu, respektive provozu) a od roku 2006 i tři navazující magisterské programy. „Ve spolupráci s profesorem Vojtěchem Ceplem, bývalým ústavním soudcem, připravujeme k akreditaci úplně nově i čtvrtý magisterský obor s posílením práva, který má pracovní název Globální podnikání a právo,“ říká Stanislav Šaroch, prorektor pro vědu, výzkum a rozvoj. V minulých dnech získala škola i akreditaci třetího Bc. oboru. Do dvou tří let uvažují o zahájení doktorských programů, chystají výuku v angličtině, provozují interní grantovou agenturu a jaksi mimochodem nabízejí i uplatnění v nejsilnější české továrně. Cena? 18 500 korun za jeden semestr. Jenže pozor, s flinkáním na „soukromé vejšce“ moc nepočítejte. „Hledisko udržet studenta za každou cenu u nás neplatí, 'úmrtnost' během bakalářského stupně činí třicet procent. Nejsme na školném zcela závislí,“ naznačuje sílu zřizovatele Škody Auto prorektor pro studijní záležitosti Petr Šulc.

KOMU DÁ STÁT RAZÍTKO

Jak vůbec vzniká firemní vysoká škola? O souhlas k působení jako soukromá VŠ může požádat v podstatě jakákoli právnická osoba. „Z pohledu MŠMT je nedůležité, zda za touto osobou stojí nějaká 'velká firma', či nikoli. Pro ministerstvo je při rozhodování o udělení souhlasu podstatná kvalita studijního programu a jeho dostatečného personálního, informačního, finančního i materiálního zajištění,“ říká mluvčí ministerstva školství Ondřej Gabriel. I to je důvod, proč některé školy – firemní nevyjímaje – uspějí s akreditací až na několikátý pokus. Že nejsou společnosti spokojené s úrovní absolventů, není nic nového. „Stížnosti na nesoulad mezi profilem absolventů a volných pozic jsou evergreenem. A neskončí, protože nikdy nevznikne veřejná univerzita, která by dokázala vychovat absolventy, s nimiž by byli všichni spokojeni,“ říká Jakub Hejsek, manažer personalistické firmy Grafton. Řešením je tedy vznik ústavů, které by propojily firemní praxi s teoretickými znalostmi.
Zakládání vlastních škol však není úplně běžné ani ve světě. Profesor Rudolf Haňka, jenž působil na Cambridgeské univerzitě jako zástupce ředitele pro výzkum, v lednové MfD uvedl: „Trochu mě bolí srdce, když vidím, že si Škoda založila univerzitu. V Anglii by se to nikdy nestalo, Škoda by na VŠE otevřela oddělení, kde by učili tu ekonomiku, kterou chtějí. Na ČVUT by otevřela vlastní strojní výzkum, na chemii zase něco jiného. Třeba Hitachi má deset ústavů na anglických univerzitách, ale vlastní školu ne.“
Mnohé podniky se vydávají cestou intenzivní spolupráce s akademickou půdou a podporou konkrétních projektů. „Hyundai a jiné korejské firmy, například Samsung, jsou napojeny na některé státní, ale i soukromé VŠ, a ty pak finančně podporují. Hyundai školu ale přímo nemá,“ naznačuje Lucie Pejsarová, specialistka na HR z Hyundai Motor. A Vadim Petrov, personální ředitel kolínské konkurenční automobilky, říká: „TPCA své vlastní certifikované vzdělávání nepřipravuje, nicméně máme řadu vzdělávacích programů, které pocházejí od mateřské Toyoty. U ní má zaměstnanec záruku, že se bude neustále učit.“

POVINNÝCH 22 TÝDNŮ

To Škodovka už alma mater má. A pěknou. Se vším všudy: moderní aulou, učebnami i menzou. Spolu s fotoreportérem nemůžeme neokusit menu, o nějž se stará řetězec Eurest. Hm, chutné… Studenti tu klábosí a vtipkují jako v každé jiné škole. Plných 40 procent osazenstva tvoří dívky, cizinců je na škole třicet. ŠAVŠ má sedm institutů, jakýchsi kateder, jež zajišťují studium. „Neměli jsme ambici zakládat technickou univerzitu, protože si uvědomujeme, co to znamená pokrývat takovou šíři. Hodně ale spolupracujeme s libereckou Technickou univerzitou, s níž se dělíme i o zdejší výzkumný areál,“ říká manažer Vladimír Hamáček, jenž pochází z Mladé Boleslavi a podnikovému vzdělávání ve Škodě se dlouhodobě věnuje.
V akademické radě zasedají známá jména: Hampl, Kotlán, Matějů či Tomšík, někteří v místě i učí. Čím se ale ŠAVŠ nejvíce liší od veřejných škol, je vazba na praxi. Místo vágních proklamací musejí všichni bakaláři absolvovat 22 týdnů v provozu, buď přímo v koncernu VW, nebo v oboru automotive. I závěrečné práce by měly být vázány na praxi, vedoucími „bakalářek“ bývají odborníci z továrny. Kombinovanou formou studia vychází instituce vstříc zaměstnancům Škody, protože ti mohou studovat v pátek, o víkendech či odpoledne po práci. „Existuje též téměř plynulý přechod původních denních studentů do nějakého oddělení firmy, kdy nastoupí jako zaměstnanci a pokračují u nás v dálkové formě, což asi nikdo jiný než firemní škola nenabídne,“ upozorňuje Šaroch. Studenti vyjíždějí do zahraničí, funguje partnerství s osmi univerzitami, mimo jiné v Münsteru, Vídni či Drážďanech. „A začínáme i spolupráci ve výzkumu a vědě, což souvisí s nastartovaným magisterským programem. Budeme mít mladý a kvalifikovaný personál,“ tvrdí Šaroch. Škola se snaží „nasávat“ studenty z jiných škol, aby si „mezioborově“ doplnili vzdělání.
Nalákat je může i motivační program, kdy je desítce nejlepších studentů v ročníku odpuštěno školné. Jak si vůbec ústav stojí z pohledu financí? „Školné pokryje, řekněme, personální a část režijních nákladů, ale druhou část, zejména spojenou s novým vzdělávacím areálem Na Karmeli, platí Škoda Auto. Zatím bychom si na sebe vydělat nedokázali,“ odpovídá Hamáček. A uzavírá: „Musíme být firmě prospěšní a držet s ní krok. Přece jen Škoda je dnes úplně jinde než v roce 2000, kdy naše ŠAVŠ vznikla.“

S JEDNOROŽCEM VE ZNAKU

Škola pro budoucí „IT elitní jednotky“, jak slibuje reklama, je přeci jen skromnější. Není divu. Ač loni Unicorn vykázal tržby 1,2 miliardy korun, s boleslavským mamutem se srovnávat nemůže. „Tím, že je škola malá, je tu i příjemnější prostředí. Jsme rodinnější. Student má svého kmotra a společně zhodnotí, kam se dál rozvíjet,“ říká Marek Beránek, jenž se ředitelem Unicorn College (UC) stal v pouhých 27 letech.
V útulné budově na pražské Parukářce lze studovat (v denním i víkendovém modelu) tři bakalářské obory: management ICT projektů, informační technologie či ekonomiku a management. „Hlavní výhodou je učit se od lidí, kteří skutečně působí v praxi,“ tvrdí Beránek, zatímco v sále za ním přednáší softwarový architekt zřizovatelské firmy. Učit tu mají například i prezident Komory daňových poradců ČR nebo burzovní experti. Proč? Cílem školy je prý vychovávat dva typy absolventů: informatiky s ekonomickým myšlením a také ekonomy se znalostí IT. Podle partnerů školy – jako jsou IBM, KB, Siemens, Oracle či Microsoft – právě takoví experti na pracovním trhu chybějí.
Ve škole pro „ajťáky“ naopak nescházejí, jak by se snad zdálo, ani dívky. Z necelé stovky přijatých jich navštěvuje college asi patnáct. Dle ředitele má být škola unikátní v kombinaci „korporátního světa s akademickými svobodami“. Na UC plánují zahraniční stáže, zapojení do programů typu Erasmus a drží se hesla: nejlepší studují zdarma. „Kromě stipendijních programů Silver a Gold mají studenti možnost požádat o sociální a ubytovací stipendium, které jde z peněz MŠMT,“ říká Beránek s odkazem na jedinou podporu, kterou mohou studenti soukromé VŠ uplatňovat. Znevýhodnění proti veřejným školám, tak odlišné od situace ve středním školství, by měla řešit připravovaná Bílá kniha terciární vzdělanosti. A jak škola běží? Zatím si vše pochvaluje i majitel Unicornu Vladimír Kovář: „Již podle signálů z prvého semestru jsem věděl, že studenti jsou spokojeni a studium je baví.“

"SLÁNSKÁ UNIVERZITA"

Obec Želevčice u Slaného se proslavila jako sídlo Linetu, firmy, jež sbírá ocenění za design i inovace. Jednou z „novot“, které vedení společnosti s loňskými konsolidovanými výnosy 1,9 miliardy nabídlo, je i Akademie produktivity a inovací (API). Ta vznikla jako reakce na nedostatek projektových manažerů v průmyslu a za úkol si vytknula předat sdílené zkušenosti z firemní praxe či rozvíjet principy průmyslového inženýrství v administrativě, logistice, službách i ve vývoji. API má za sebou necelé tři roky a logickým pokračováním je vznik VŠ.
„Připravujeme žádost o akreditaci bakalářského studia a po dokončení ji podáme na MŠMT,“ sdělila týdeníku EURO projektová manažerka Denisa Škopová. Hlavními garanty programu by měli být profesor Ján Košturiak ze Žiliny a docent Ivan Mašín z Liberce. „Ministerstvo hodně dá na vědecké hodnosti a tituly, zkušení inženýři z praxe je moc neoslovují,“ říká Škopová, dle které je MŠMT k udílení akreditací soukromým školám už opatrnější; na trh s VŠ vzděláváním pronikly různorodé subjekty. Ve Slaném chystají vznik oboru Průmyslové inženýrství v denním i kombinovaném studiu. Rýsuje se tu i výuka takzvaného inovačního managementu, takže by ze školy vycházeli potřební inovační inženýři i specialisté na zdravotní techniku.
„Zorganizovali jsme ve svazu průmyslu anketu, kde je hodnoceno čtyřicet fakult v ČR od 400 podniků, jak jsou spokojeni se stávajícími absolventy. Povědomí skutečně není nejlepší, převážná část odborné veřejnosti je s připraveností studentů nespokojena. Nyní máme údaje, požadavky a budeme se podle toho řídit,“ říká ředitel Linetu Zbyněk Frolík. A uzavírá: „Aby byl titul uznávaný, musíte nejdřív vychovat chytré absolventy. Teprve ti udělají ze školy uznávanou instituci. Žádným marketingem a nálepkami elitní školu neuděláte.“

KORPORÁTNÍ VZDĚLANCI

Ke školení pracovníků není pochopitelně zapotřebí zakládat vlastní instituci, která má udílet tituly. Některé týdeníkem EURO oslovené korporace (ze špice žebříčku Czech Top 100) se s veřejnými VŠ podílejí na různých studijních programech. „Již pátým rokem spolupracujeme s pražskou ČVUT, na jejíž strojní fakultě garantujeme vlastní program Moderní kolejová vozidla. V jeho rámci studenti zpracovávají diplomovou práci, absolvují stáž a obdrží i stipendium,“ říká za Siemens PR manažer Jan Kopecký. Skupina ČEZ zase participuje na projektu Bakalář, který láká středoškoláky ke studiu elektroenergetiky na VUT Brno nebo k oboru Jaderné reaktory při FJFI ČVUT. „Vzhledem k celorepublikové působnosti jdeme již několik let odlišnou cestou než například Škoda Auto – tedy mít vlastní univerzitu na jednom místě. My kráčíme cestou Univerzita ČEZ rozprostřená po celé ČR v rámci stávajících vysokých škol,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Láďa Kříž. Vlastní školu provozoval plzeňský Panasonic AVC, „akademii“ má jihlavský Bosch a s chemickými školami úzce spolupracují i Unipetrol či Agrofert Holding.
Další sázejí na vnitřní vzdělávání. Vodafone má Virtuální akademii, jež nabízí jak kontinuální vzdělávání v rámci specializovaných bloků (marketing, prodejní dovednosti), tak jednorázové tréninky (koučování, vyjednávání). Obdobnou takzvanou Korporátní univerzitu má i konkurenční operátor Telefónica O2. „Je určena především vyššímu a střednímu managementu a talentům ze všech zemí, kde skupina působí. Centrum je v Barceloně,“ říká Martin Bek, výkonný ředitel pro lidské zdroje O2. Stranou nezůstávají ani finanční ústavy. Komerční banka realizuje od roku 2006 program Evolution pro rozvoj soft-skills, který je určen manažerům Société Générale v ČR. Česká pojišťovna udílela v letech 2000-01 i interní certifikace.
A co třeba počítačové giganty? Vlastní „alma mater“ mají Oracle i jiní. „IBM je s více než 300 tisíci zaměstnanci někdy nazývána největší univerzitou na světě. Pro každého pracovníka je doporučen individuální vzdělávací plán s jasnými cíli rozvoje na dané období. Většina plánů je zakončena i certifikací,“ vypráví manažerka komunikace Vladimíra Pavelková, přičemž představuje programy spolupráce se školami typu IBM University Relations a dalšími. O tak masivní podpoře vzdělávání a výzkumu si zatím mohou české společnosti nechat jen zdát, nicméně je tu jaro. Vlaštovky už vyletěly.

* Zbyněk Frolík
Pokusme se o precedens „My jako výrobní firma potřebujeme inovativní konstruktéry, a proto z původně školicího střediska vznikla Akademie produktivity a inovací (API). V budoucnu se stane vysokou školou průmyslového inženýrství nebo přejde na systém certifikovaného vzdělání,“ říká Zbyněk Frolík, generální ředitel výrobce zdravotních lůžek Linet a také Podnikatel roku 2003. EURO: API byla založena před třemi lety. Co vás k tomu vedlo? FROLÍK: Proti Škodě Auto nebo Siemensu jsme relativně malý podnik, ale bojujeme též s nedostatkem absolventů, kteří by se mohli podílet na rozvoji firmy, zejména těch, kteří by pracovali na permanentních inovacích. Někdy v roce 2000 jsme změnili filosofii a začali pojmenovávat možnosti, jak lze dělat něco jinak. Lépe. A to mělo značný dopad, což bylo vidět v oceněních, v designu, v produktivitě a dobývání trhů. Přemýšleli jsme, jak aktivitu násobit, kde nakoupit lidi, a zjistili jsme, že je trh nenabízí; chybí mix průmyslového inženýrství, managementu, soft-skills, designu. Směs dovedností a motivace. Chtěli jsme vytvořit přirozený katalyzátor výměny zkušeností mezi podniky. To nelze koupit, musíte to vytvořit. EURO: Jaké byly počátky? FROLÍK: Potkal jsem profesora Jána Košturiaka, ředitele Fraunhofer IPA Slovakia, a spolu s několika společníky jsme založili akademii. Cílem bylo vytvořit instituci, jež by vzdělávala v inženýrství a inovačních metodikách. U nás je to neznámý, ale ve světě propracovaný soubor – dělá to třeba profesor Linde na WOIS institutu v Coburgu –, jak podle jakési „kuchařky“ dojít k inovacím, což vede ke stálému zlepšování. A my si řekli, že k tomu přispějeme. API muselo nabrat lidi, přidat zkušenosti z praxe. Začali jsme chodit do podniků a ukazovat, jak reálně pokroků dosáhnout. Zkušenosti předáváme studentům Letní akademie produktivity. Musíme jít do průmyslového prostředí, kde jsou rigidní týmy s odporem něco změnit, a tam aplikovat prvky, aby sám tým změnu chtěl. Jde o postupy, které používají progresivní firmy, jako Bosch, Braun nebo Hilti. EURO: Vzděláváním se dlouhodobě zabýváte. Pracoval jste v Radě vlády pro rozvoj lidských zdrojů s Martinem Jahnem, od loňska jste členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR se zodpovědností za vzdělávání a HR. Co říkáte spolupráci akademiků a podniků? FROLÍK: Mne rozčiluje, že školy o spolupráci s průmyslem hodně mluví, ale málo se děje. Podniková výzkumná základna, vysoké školy a Akademie věd kolem sebe chodí, našlapují a obviňují se. Stát nevytvořil katalyzační prvek, aby vznikly podmínky, které by je ke spolupráci vedly. Všichni hledají bariéry, proč to nefunguje. Ale tím nic neopraví. Takže nezbývá než ukázat, že to jde. Pokusit se o precedens. Že to jde v manažerské oblasti, ukázala Škoda, v IT sféře to zvládl Unicorn. Ale v průmyslu to bude složitější. Každý se interdisciplinarity bojí; je to trochu strojařina, elektro, leadership… EURO: Jak daleko je projekt vaší vysoké školy? FROLÍK: API se po dvou letech stabilizovala, je to fungující firma. Umíme pořádat semináře, proběhly konference a přemýšleli jsme, jak dál. Tím je transformace na VŠ. Máme koncept jak školu řídit a provázát s praxí. Škola nebude mít jen laboratoře, ale reálné podniky, nejen Linet. Měla by mít blokové studium následované projekty v závodě, aby si je student hned zakotvil v hlavě. Další věcí je zabývat se výukou inovačních metodik. Také bychom mohli snížit „úmrtnost“ některých studentů, protože třeba ti, kteří nejsou špičkoví v matematice, zase mohou být dobrými manažery. Mohli by se jinak profilovat. Projekt jsem nabídl i ČVUT jako iniciativu na založení Institutu průmyslového inženýrství a inovací, čímž by odpadlo i placení školného, protože v rámci veřejné školy takové propojení zákon umožňuje. EURO: A když to nevyjde? FROLÍK: Prioritní snahou je najít veřejnou VŠ, mohli bychom využít i základní výuku mechaniky, fyziky. Snažím se přesvědčit ČVUT, jsem i členem vědecké rady jedné z fakult, chystám se za ministrem školství. Zájem mají ale i jiné vysoké školy. Navazujeme komunikaci s brněnskou VUT, plzeňskou ZČU i UTB ve Zlíně. Pouze by to bylo nepohodlné, z Prahy do Slaného je to ale kousek. Řešení najdeme, kantory z průmyslu máme vybrané. Každopádně API začne od příštího roku nabízet certifikované vzdělání. EURO: Linet Invest koupil za šestnáct milionů bývalá kasárna ve Slaném. Škola by vyrostla tam? FROLÍK: Ano, jde o obrovské budovy, které jsou schopny školu pojmout, hledáme i možnost, jak na přestavbu využít fondy EU. Mohly by to být koleje i škola, máme zpracovánu studii a připravujeme projekty pro stavební povolení. Naskýtá se i možnost, že by tam byl klinický domov důchodců ve spolupráci s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT. EURO: Požádáte o akreditaci MŠMT? FROLÍK: Ano. Kompletujeme podklady, sylaby, předměty, učitelský sbor. Připravený akreditační spis by měl být poměrně neprůstřelný. *

Otto Vitouš
Škola pro IT generaci

Loni v říjnu zahájila provoz pražská Unicorn College (UC), do jejíhož prvního ročníku nastoupilo asi sto studentů. Školné za semestr činí 30 tisíc korun. „Jako IT firma dbáme na moderní zajištění, ale nechceme, aby byla naše výuka nějak odlidštěná,“ říká Otto Vitouš, marketingový ředitel a člen představenstva Unicornu.

EURO: Nápad pořídit si firemní školu pochází zřejmě od Vladimíra Kováře, generálního ředitele Unicornu. Kam až sahají počátky vaší VŠ? VITOUŠ: Je tomu asi sedm let. Ale už od roku 1995, kdy vznikla firma Vigour, jež pro Unicorn zajišťuje pracovní síly a soustřeďuje se na mladé lidi, jsme začali spolupracovat se školami. A viděli jsme, že ti, co z nich přicházejí, neumějí úplně to, co bychom potřebovali. Myšlenka se různě přetřásala, ale kolem roku 1996 jsme ještě neměli potřebné prostředky.

EURO: Existovala dvě pojetí: buď vznik na zelené louce, nebo vstup do soukromé školy. VITOUŠ: Zhruba rok jsme probírali první model, ale tehdy to bylo nepřekonatelné, takže jsme se rozhodli, že koupíme podíl ve Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky (VŠMIE), ale posléze jsme se neshodli, jak má škola fungovat. Naší prioritou je kvalitní vzdělání, nechceme maximální počet studentů ani slevovat z toho, co mají umět. Blokační menšinu 34 procent jsme odprodali zpět a šli vlastní cestou…

EURO: Loni v říjnu jste otevřeli bakalářské studium. Jaký byl zájem? VITOUŠ: Přišlo necelých 200 přihlášek, úspěšnost přijatých byla asi poloviční. V přijímacím řízení vyhodnocujeme studijní předpoklady, všichni mají možnost se zúčastnit testů, podle nichž je pak udíleno stipendium pokrývající školné. Loni jej ve formě Silver dostalo 28 studentů, tři další mají stipendium Gold s finančním bonusem deseti tisíc.

EURO: Jak jste určovali výši školného? VITOUŠ: Chtěli jsme stanovit poplatek, který by nebyl nízký, neboť nejdeme po kvantitě, ale musí být dostupný. Udělali jsme si proto průzkum, stanovili onu výši, jež se může změnit. S Komerční bankou též nabízíme výhodné úrokové sazby pro financování studia.

EURO: Z jaké části hradíte provoz školy? VITOUŠ: Provoz dotujeme jako Unicorn plus partneři. Sice máme dlouhodobý propočet, kdy by měla být UC soběstačná, ale to je v řádu let. Partneři platí dvacítku stipendií, Unicorn jich financuje deset. Rozpočet školy je v řádu desítek milionů korun.

EURO: Nabízíte zatím jen bakalářské obory. Plánujete i magisterské? VITOUŠ: Plány samozřejmě máme. Pro akreditaci musí škola prokázat schopnost přežít; nyní to tedy není prioritní, ale za rok, až se nachýlí třetí ročník, se o tom dá uvažovat. Ale pokud se to nepodaří, nebudeme zklamáni. Máme dva cíle: připravit naše bakaláře pro uplatnění v praxi a na navazující studium i na školách v rámci EU.

EURO: Výtkou bývá, že soukromé VŠ nejsou ochotny vyhodit slabé studenty… VITOUŠ: Chceme být školou prestižní. S patnácti studenty jsme se rozloučili hned po prvním semestru. Tím, že jsme komerční, vnímáme studenta jako klienta, ale rozhodně si u nás nezaplatí titul. Školné není pro Unicorn to hlavní. Na druhé straně, poněvadž jsme menší, poskytujeme studentům maximální pomoc, aby splnili povinnosti: máme konzultace, cvičení. Když vidíme, že mají potíže – celoevropsky chybí dobrá znalost matematiky –, vypíšeme doplňující hodiny.

EURO: Mezi pedagogy se objevují zajímavá jména: bývalá rektorka VŠE Jaroslava Durčáková, Petr Koblic z BCPP i ředitel Kovář. Chystáte posily? VITOUŠ: To je dlouhodobý proces. České školy učí často to, nač mají pedagogy, a nikoliv to, co by bylo potřeba. A ne každý odborník je pedagog, ne každý pedagog je expert. Chceme vytvořit kvalitní sbor, který by dlouhodobě fungoval.

EURO: Budete si absolventy hlídat a stahovat pod firemní křídla? VITOUŠ: Pro Unicorn pracuje asi tisíc lidí, takže stovka není nějak zásadní. Ale od začátku jsme chtěli, aby se absolventi uplatnili na trhu obecně. Nabízíme práci i při studiu, budeme rádi, když u nás zůstanou. UC ale není ústav, který by nám vychovával zaměstnance. Ročně se nám hlásí 3000 uchazečů a pro pár vybraných máme školicí program trvající šest až dvanáct týdnů.

EURO: Škola se zapsala reklamou jako „cvičiště“ elitních jednotek v IT. Bude tomu tak? VITOUŠ: Určitě ano (smích). Naší ambicí je, aby po deseti letech byli absolventi UC ve špičkových manažerských pozicích nebo skvělými specialisty v oboru. Do toho jdeme.

* David Krajný
Makléře si vychováme David Krajný, zakladatel a CEO realitních kanceláří Re/Max Czech a někdejší topmanažer žvýkačkového giganta Wrigley, výuku pracovníků nepodceňuje. „Zní to hrdě, ale výchovu realitních makléřů pojímáme jako službu veřejnosti,“ tvrdí o plánech na vznik vzdělávací instituce a kurzech interní Re/Max Akademie. EURO: Loni jste přestoupil ze „žvýkačkového byznysu“ do realit. Byla to velká změna? KRAJNÝ: Hodně lidí se mne ptalo, proč po sedmnácti letech odcházím z oblasti, kterou znám. Myslím, že jde obecně o nepochopení a zužování byznysu na produkt nebo kategorii; je jedno, jestli prodáváte žvýkačky, auta či jste v realitách, byznys má stejné principy. Pakliže máte být dlouhodobě úspěšný, jde v první řadě o budování značky. EURO: To souvisí i se vzděláváním pracovníků… KRAJNÝ: Samozřejmě, a nejen s ním. Strategie budování značky má pevné fundamenty: dostupnost, vytváření povědomí, ale v neposlední řadě i prvotřídní kvalitu produktu. A pakliže chcete být nejlepší, musíte poskytnout topservis. Ve středním horizontu chceme získat třicet procent trhu, kolegové v USA mají padesát procent. EURO: Můžete odhadnout, jaký podíl máte vy? KRAJNÝ: Tipoval bych pět procent, což je za 2,5 roku solidní výkon. Když vezmete paralelu kategorie zbožové a služeb, je třeba říct, že u zboží je to jednodušší, když máte tu tajemnou recepturu jako Heinz na kečupy, kvalitu vám může v nadsázce ohlídat i počítač. Ale servis? To jsou mezilidské vztahy a kvalita makléřů. EURO: Čím ji hodláte zajišťovat? KRAJNÝ: Dovolil bych si tvrdit, že tím, do jaké míry je Re/Max vedoucí sítí na světě, má i nejlépe propracovaný trénink. Čerpáme z třicetiletých zkušeností v USA, kde je trh nejsoutěživější. Nebyli bychom jedničkou, kdybychom neposkytovali odpovídající servis. A nebylo by to ani možné, jestliže bychom neměli nejlepší systém vzdělávání. EURO: Jak funguje školení Re/Maxu za oceánem? KRAJNÝ: Amerika je velkou inspirací. Tamní trh je úplně jinde; živnost makléře je vázaná, musíte projít zkouškami. Fungují tam on-line kurzy, mají i virtuální univerzitu. Knowledge-base pracovníků je daleko širší. S Českou republikou je to nesrovnatelné. EURO: Souvisí to i s negativní pověstí českých realitek? KRAJNÝ: Při svém vstupu do nemovitostí jsem byl překvapen, v jak rozháraném stavu trh je. Není se čemu divit, když je přístupný kdekomu. To je strašný hazard. Když si uvědomíte, že lidé často jediný majetek, který mají, vloží do rukou diletantů. Trh je gigantický. Existuje přes 4000 realitek, ale víme, že přes šedesát procent lidí obchoduje nepřímo. V dlouhodobějším horizontu by bylo dobré, aby se z makléřství učinila vázaná živnost. Střednědobě by to šlo napravit vznikem vzdělávacího institutu. Kdybych sledoval ryze sobecké zájmy, řekl bych, že chaos je pro nás dobrý, neboť máme Akademii, jíž všichni naši makléři a majitelé kanceláří procházejí. Nicméně by bylo fajn, aby se taková možnost dala k dispozici trhu. EURO: Jak byste to chtěli učinit? KRAJNÝ: Myšlenka je následující: vzít naše vzdělávání a rozšířit je pro veřejnost. V ideálním stavu by šlo o spolupráci s nějakou vysokou školou, dejme tomu formou dvousemestrálních kurzů, které by byly akreditovány MŠMT, absolventi by dostávali certifikát v oboru. EURO: Do jaké fáze dostoupily vaše plány na „realitní vejšku“? KRAJNÝ: S nejmenovanou veřejnou školou jsme již byli v jednání daleko, ale pak vše narazilo na střet podnikatelského světa s akademickým. Projekt Re/Max univerzity není nějaké profit centrum, jde spíše o poslání, ale na druhé straně musí fungovat marketing, investice, byla by to vlastně firma… S onou VŠ jsme ještě v diskusi, ale kloníme se k hledání soukromého institutu, kde by neměli problém s podnikáním. EURO: Máte vytypované nějaké privátní školy? KRAJNÝ: V podstatě ano, ale nerad bych se dostal do pozice, kdy jsme o tom začali předčasně mluvit a ostatní realitní kanceláře „vyběhli“, že mají nějaký svůj vzdělávací institut. Raději na tom budeme rok pracovat, aby to později fungovalo. Dlouhodobě. EURO: Studijní MBA program realitní trh připravila v ČR už například Real Spektrum ve spolupráci s pařížským Institut Superieur Gestion. Je to konkurence? KRAJNÝ: Možnosti studia určitě jsou. Lepší RK mají propracovaný systém vzdělání; Maxima i Lexxus mají interní vzdělávání, nepodceňoval bych je. Existuje spolupráce s Paříží, nějaké projekty jsou v Anglii. MBA je pro pár vyvolených. My jsme zamýšleli školu pro makléře. Mým krédem je být vždy v byznysu, který má růstový potenciál. EURO: Re/Max má interní akademii. Můžete přiblížit, jak funguje? KRAJNÝ: Každý dostane vstupní dvoudenní školení a potom je povinen absolvovat minimálně jeden kurz ročně. Jde o výuku teoretickou, ale ještě důležitější je školení on the job. Důraz se klade na leadership, rétoriku, makléři mají mentora. Školení se dá rozdělit do čtyř bloků: první o firmě a principech; druhý blok je zaměřen na technické know-how – smlouvy, právo, vady ve stavebnictví, financování; třetím blokem jsou dovednosti v realitním byznysu – analýza trhu, marketingový plán, prezentace, nabírání nemovitostí a čtvrtou částí jsou soft-skills čili kurzy na prodejní dovednosti: psychologii, komunikaci. EURO: Pokud skutečně vznikne realitní VŠ, jaký očekáváte zájem?
KRAJNÝ: Myslím, že když poskytneme odborné studium, zájem bude. I financování je vymyšleno flexibilně, dá se též uvažovat o dohodě s kanceláří, která školné zainvestuje a absolvent si jej pak na pobočce odpracuje. I když nebude škola vázaná jen na Re/Max, tak díky tomu, že máme 87 kanceláří a do konce letoška počítáme se 130 až 150 licencemi – cílový stav je 200 až 250 poboček v ČR –, poskytneme absolventům hustou síť uplatnění. Pakliže obchodujete na trhu, kde půlka obyvatel nevěří v realitní služby, cítím jako povinnost něco udělat, ač mi nikdo nebude garantovat, zda půlka lidí nepůjde ke konkurenci. Ale v zásadě se to povědomí zvedne. Makléř se nebude stydět, že je makléřem. On na to bude hrdý. *

GRAF (koláč):
Management ICT projektů Složení studijních předmětů (v %)
24,32 - projekce a konstrukce IS
8,11 - ICT infrastruktura
29,73 - management a podnik
8,11 - matematika a statistika
10,81 - ekonomika, účetnictví
2,70 - prezentace a komunikace
16,22 - cizí jazyky
Pramen: Unicorn College

BOX:
Uplatnění bakalářů ŠAVŠ 41% pracuje přímo ve Škodě Auto
15% pracuje u dodavatelů Škody
32% studuje dál v Mgr. programech
Pramen: stránky Škoda Auto VŠ

FIN25

BOX (dům Linet):
Průmysloví inženýři Ve středočeském Slaném, třicet kilometrů od Prahy, má vzniknout institut průmyslového a inovačního inženýrství ve spolupráci s Linetem a Akademií produktivity a inovací. Mottem školy je: „Nechceme učit, ale budovat dovednosti.“ Týdeník EURO přináší některé základní údaje:
KDE? Slaný a Želevčice.
CO? Ve středu města by měl rekonstrukcí budov bývalých kasáren vzniknout moderní komplex s využitelnou plochou 4500 metrů čtverečních. Počítá se s aulou pro 150 lidí, dvěma přednáškovými sály (50 lidí) a několika posluchárnamia osmi učebnami. Vyrůst má i šest laboratoří, dvě dílny a knihovna. Uvažuje se i o „kolejích“.
KDO? Garanty výuky jsou ing. Zbyněk Frolík, prof. Ján Košturiak, doc. Ivan Mašín či ing. Peter Debnár.
S KÝM? Základem aktivit má být úzká součinnost s mnoha podniky (Linet, Siemens, Škoda Auto, Bosch).
Pramen: podklady k akreditaci, API/Linet

POPISEK (obálka):
„Časopis Úspěch odborně sleduje produktivitu v podnicích. Jde o jediný magazín tohoto typu na trhu, chceme jej rozšířit, postavit na komerční bázi, aby se stal katalyzátorem inovačního dění,“ tvrdí Zbyněk Frolík.

  • Našli jste v článku chybu?