Bývalý plukovník lidové armády Zdeněk Zbytek aspiruje na honorárního konzula
Moldavská republika se rozhodla povýšit plukovníka v záloze a podnikatele Zdeňka Zbytka do diplomatického stavu. Pokud bude naše ministerstvo zahraničních věcí souhlasit, stane se Zbytek honorárním konzulem Moldavska v České republice. Jenže podle informací týdeníku EURO je jmenovaný podnikatel coby honorární konzul pro Černínský palác nepřijatelný a když Moldavsko samo žádost o souhlas s jeho jmenováním nestáhne, tak ji ministr Cyril Svoboda zamítne. Stejně jako v případě velvyslance musí totiž i honorárního konzula požehnat hostitelská země.
Žádost byla poslána 15. září, s doplněním 9. října 2003 a moldavské velvyslanectví prosilo o zaslání odpovědi „co nejdříve to bude možné“. Fakt, že do dnešního dne se český šéf zahraničního resortu nijak nevyjádřil, tak podporuje informaci, že souhlas se jmenováním konzula udělen nebude a že diplomaté pouze dávají protistraně čas, aby svůj nepřijatelný návrh vzala zpět.
Monopol na Moldavsko.
Zbytek má pro ekonomické vztahy České republiky s Moldavskem klíčový význam, neboť obchodní výměna a české investice v Moldavsku jsou téměř zcela v režii jeho firem. Informace z ministerstva zahraničních věcí potvrzují, že plukovník v záloze má dobrý vztah s tamním prezidentem Vladimirem Voroninem, což mělo v minulosti vést k průniku jeho aktivit do politické oblasti – například k organizaci cest českých poslanců do Moldavska bez předchozí součinnosti s českým velvyslanectvím v Bukurešti, do jehož působnosti Moldavsko spadá.
Ministerstvo se obává, že s případným působením Zdeňka Zbytka jako honorárního konzula je spjato několik nepříjemných rizik. Diplomatický zdroj týdeníku EURO, který si nepřeje být citován, uvedl, že je to zejména podezření, že Zbytkovy podnikatelské aktivity zahrnují také dovoz moldavské pracovní síly a mohou nabývat polohy střetu zájmů, neboť jako honorární konzul byl měl řešit potřeby občanů Moldavska, kteří v České republice – legálně i ilegálně – pobývají.
K návrhu Moldavska na jmenování honorárním konzulem a k námitkám ministerstva zahraničních věcí se Zbytek nevyjádřil. Podle jeho asistentky Jaroslavy Lustigové, která mu sestavuje pracovní plán, je nyní na horách, poté bude pracovat šestnáct hodin denně a čas na případný – byť krátký telefonický – rozhovor bude mít až na konci března. „Ozvěte se nejdříve 22. března,“ ukončila pokus o získání Zbytkova stanoviska Jaroslava Lustigová.
box: Život v zeleném.
Zdeněk Zbytek (52) pochází z obce Kunkovice u Kroměříže a celý svůj život zasvětil Československé lidové armádě. V patnácti letech nastoupil na střední Vojenskou školu Jana Žižky v Bratislavě a po ní absolvoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově na Moravě. V druhé polovině sedmdesátých let postgraduálně studoval na Vojenské Akademii Antonína Zápotockého v Brně a byl jmenován zástupcem velitele motostřeleckého pluku Prachatice. V roce 1985 se dostal do funkce náčelníka štábu – prvního zástupce velitele 1. tankové divize v posádce Slaný. Poté byl dva roky na studiích v Moskvě na Akademii generálního štábu ozbrojených sil SSSR. V československé armádě skončil po listopadové revoluci, když byl v roce 1990 v hodnosti plukovníka propuštěn z funkce velitele 1. tankové divize do zálohy.
V devadesátých letech se Zbytek pustil do podnikání. Zaměřil se na zahraniční obchod, provoz hotelů a realizaci investičních projektů v zemích bývalého Sovětského svazu, zejména v Rusku, Moldavsku a na Ukrajině. Do povědomí širší veřejnosti se v České republice nejvíce zapsal neúspěšným projektem Svobodná zóna Severní Čechy, kde s několika dalšími důstojníky silových složek socialistické republiky, mimo jiné i s bývalým ministrem obrany Miroslavem Vackem usiloval o privatizaci bývalých vojenských újezdů Milovice a Ralsko. Předložili privatizační projekt na civilní využití obou vojenských prostorů o celkové rozloze tři sta kilometrů čtverečních, ale vláda Václava Klause jej – stejně jako všechny konkurenční – zamítla.
V současnosti je Zbytek podle obchodního rejstříku společníkem, jednatelem či předsedou představenstva pěti firem (Česká východní, Šumava-International, CZ Car International, Medint a Mipra International). Lidové noviny ho v roce 1998 zařadily mezi nejbohatší Čechy, jeho majetek odhadly na několik miliard korun. Stále je aktivní v organizaci Mezinárodní asociace absolventů Akademie generálního štábu Moskva, je jejím viceprezidentem pro mezinárodní ekonomickou spolupráci.
