Státu se dlouhodobě nevyplácí pronajímat diplomatickou čtvrť v pražské Tróji. Rozhodl se ji proto prodat. Pokud se najde kupec ochotný zaplatit za padesátku bytů alespoň 395 milionů korun, bude se jednat o jeden z největších letošních prodejů státního majetku.
Foto: Jakub Stadler
Měla nabízet luxus a prestižní adresu, a reprezentovat tak Prahu i celou republiku. Dnes ji chce stát prodat. Řeč je o diplomatické čtvrti v pražské Tróji. Komplex 50 bytů nacházející se na pravém břehu Vltavy vznikl jako zárodek budoucí luxusní rezidence pro zahraniční diplomaty. Ti se tu ale nikdy natrvalo nezabydleli.
Podle Víta Koláře, mluvčího ministerstva zahraničí, je provoz komplexu dlouhodobě nákladný a neefektivní. Z původně plánované luxusní čtvrti pro zahraniční diplomaty tak zbyla jen chátrající vzpomínka na československou architekturu z konce 80. let. Státní instituce prý o objekt zájem neprojevily, proto dostane šanci soukromý sektor.
Diplomatický servis, příspěvková organizace ministerstva zahraničních věcí, vypsal pro potenciální zájemce o tuto čtvrť výběrové řízení. Přihlášky do něj je nutné podat do 13. července. Rezort chce čtvrť prodat jako celek nejvýhodnější nabídce. „Minimální kupní cena za předmět prodeje vyhlašovaná touto soutěží je 395 milionů korun,“ informoval Kolář. Pokud se nenajde zájemce, který by nabídl alespoň zmíněných 395 milionů, stát prý komplex neprodá. V opačném případě se bude jednat o jeden z největších letošních prodejů státního majetku.
Bílé klece u Vltavy
Komplex obytných domů v Tróji je dílem architekta Jana Bočana. Stavět se začal v roce 1989. S projektováním rezidencí pro diplomaty měl zkušenosti už dříve. Byl například spoluautorem nových budov československé ambasády v Londýně, které v roce 1971 získaly Cenu Královského institutu britských architektů (RIBA). Navrhl také zastupitelský úřad ve Stockholmu. S Bočanovým jménem je spojena například i dostavba Hlavního nádraží v Praze či hotel InterContinental.
Pražskou diplomatickou čtvrť umístil Bočan mezi Trojskou ulici a Vltavu. Aby mohly luxusní byty vzniknout, musela být zbořena část trojské osady Rybáře. Architektonické provedení komplexu věrně reprezentuje československý přelom 80. a 90. let. Domy tvaru krychle jsou bílé, prosklené a jakoby obemknuté v kleci z bíle natřených železných traverz. Při pohledu z ptačí perspektivy tvoří budovy písmeno X.
Kostkami to skončilo
Areál bílých krychlí s padesátkou bytů měl být jen začátkem vzniku dynamické diplomatické čtvrti. Dokončen byl v roce 1994. Zájem potenciálních nájemníků ale zdaleka neplnil očekávání a na další fáze projektu tak nedošlo.
Jak zjistil v polovině 90. let Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), stavba se navíc oproti původním plánům značně prodražila. Zatímco při zahájení výstavby se počítalo s náklady 142 milionů korun, ve výsledku stát kvůli nehospodárné realizaci za bílé krychle zaplatil 370 milionů korun. Připočteme-li k tomu inflaci, stát v současné době vlastně prodává levněji, než kolik předtím investoval.
