Vyšší úředníci ministerstva zahraničí napjatě sledují, kdo povede Černín
Nikdo v současné době nepochybuje o tom, že by se aristokrat a lídr druhé nejsilnější pravicové strany Karel Schwarzenberg nestal ministrem zahraničí v připravované koaliční vládě ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Jak to ale dopadne s týmem jeho náměstků? Když byl Schwarzenberg šéfem diplomacie ve vládě Mirka Topolánka, složení náměstků bylo až na jednu výjimku odlišné od toho dnešního. Prvním náměstkem byl tehdy Tomáš Pojar. Ten vyjednával nejdůležitější bezpečnostněpolitické otázky včetně umístění americké radarové základny v Česku. V této pozici zůstal až do začátku letošního roku, kdy byl jmenován velvyslancem v Izraeli. Nyní pozici první náměstkyně zastává Helena Bambasová. Ta by měla podle informací týdeníku EURO v létě odjet jako ambasadorka do Maďarska. Sama se však ke své budoucnosti nechtěla příliš vyjadřovat. „Do doby, než bude uděleno agrément, je ta informace utajená, tak vám ji nemohu potvrdit,“ napsala týdeníku EURO v SMS Bambasová, jež dříve působila jako velvyslankyně v Nizozemsku a nyní se věnuje mimoevropským zemím a ekonomické diplomacii. Agrément v diplomatické mluvě znamená, že země, která diplomata přijímá, daného uchazeče schválí. Následně prezident České republiky zašle hlavě přijímajícího státu doporučení, aby diplomata akreditoval. V ten moment je možné jméno šťastlivce zveřejnit.
Volební dělení
Bývá zvykem, že se po volbách mění diplomatické osazenstvo jak v ústředí, tak i na zastupitelských úřadech. Vyšší státní úředníci proto napatě sledují, jak klání dopadne a kdo bude novým ministrem, který si do určité míry vybírá tým spolupracovníků a navrhuje kandidáty na velvyslance. Diplomacie také skýtá příležitost, jak se „zbavit“ neúspěšných opozičních politiků, vnitrostranické konkurence či zasloužilých straníků, kteří ve volbách neobhájili poslanecký mandát. Posledně zmíněný případ splňuje občanský demokrat Tomáš Dub, bývalý místopředseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny. Ten by se mohl stát prvním náměstkem ministra zahraničí. Uvedl to zdroj týdeníku EURO, který si nepřál být jmenován. „ODS bude chtít mít dva náměstky,“ dodal. Druhým mužem občanských demokratů je prý Juraj Chmiel, nynější ministr pro evropské záležitosti. Ten by Dubovi pomáhal, aby se coby nováček v exekutivě v byrokratickém soukolí neztratil. V minulosti se však v souvislosti s Chmielovými ambicemi hovořilo o ambasádě v kanadské Ottawě. Partneři se v koaličních jednáních totiž shodli, že post ministra pro evropské záležitosti příští vláda zruší. Jeho agendu by měl převzít nově jmenovaný státní tajemník. Lze dále předpokládat, že si konzervativec Schwarzenberg na ministerstvu zahraničních věcí (MZV) ponechá nebo povýší úředníky, kteří pro něj již dříve pracovali. Mezi takové spolupracovníky se řadí vrchní ředitelka Edita Hrdá, která řídí sekci ministra. V této pozici setrvala i pod současným ministrem Janem Kohoutem.
Divoké spekulace
Asi největší zájem je o post velvyslance v USA. Toto místo čeká na obsazení již delší dobu. „Bývá zvykem, že si Washington a Moskvu mezi sebe dělila ODS a ČSSD,“ sdělil týdeníku EURO člověk blízký sociálním demokratům před sněmovními volbami. Současný velvyslanec v USA Petr Kolář je schválený pro výjezd do Moskvy. Protože je vnímán jako diplomat spojovaný s ODS, do Washingtonu by měl podle této logiky odcestovat sociální demokrat. Na druhou stranu výsledky voleb udělaly v nominacích a ambicích řady úředníků zmatek. Klesly také naděje, že by právě do USA odjel Jan Kohout nominovaný do úřednického kabinetu Jana Fischera za ČSSD. Někteří lidé z ministrova okolí se domnívají, že chce zůstat v Praze do doby, než bude svolán kongres ČSSD, který zvolí nové vedení strany. Za sociální demokraty se krátce před květnovými volbami ucházel o poslanecký mandát. Na kandidátku za plzeňský kraj se však nakonec nedostal. Znalci Černínského paláce tvrdí, že je také dost dobře možné, že si Schwarzenberg jako náměstka ponechá současného ministra. Lídr TOP 09 si prý Kohouta osobně váží. V minulých týdnech se rovněž v souvislosti s diplomacií skloňovalo jméno expremiéra Mirka Topolánka. Ten však na přímý dotaz Hospodářských novin útočně odpověděl: „Znáte nějakého premiéra, který by dělal velvyslance? Nechcete mi dát nějaké normální otázky?“ Takový případ přitom existuje. Až do letošního února stál v čele ambasády EU v USA John Bruton, bývalý ministerský předseda Irska. Největší Topolánkovou diskvalifikací pro výkon tohoto povolání je však jazyková bariéra, která je podle mínění některých spolustraníků nepřekonatelná. Vstup do diplomacie si Topolánek navíc ztížil nediplomatickým přirovnáním plánu amerického prezidenta Baracka Obamy na obnovu ekonomiky k „cestě do pekel“. Před odchodem z vrcholné politiky ještě stačil dehonestovat komunitu homosexuálů, židy i křesťany, kteří dění ve Washingtonu silně ovlivňují. Nejnověji se v souvislosti s ambasádou v USA hovoří o ministrovi obrany Martinu Bartákovi. Jeho odchodem by se uvolnilo místo v jednom ze silových resortů, o který projevili zájem i další občanští demokraté. Minulý týden však Barták uvedl, že o ambasádě ve Washingtonu „zatím“ neuvažuje. Ministr je znám houževnatou podporou české přítomnosti v Afghánistánu, která je pro USA důležitá.
Zpět v Černínu
Návrat do služeb MZV oficiálně oznámil bývalý lidovecký šéf Cyril Svoboda. Po volebním debaklu, který odstavil KDU-ČSL od poslaneckých křesel, obnovil svůj pracovně-právní vztah s MZV. To mu umožňuje smlouva, kterou má s úřadem uzavřenou. V současnosti působí na ministerstvu jako poradce Heleny Bambasové. Patří do skupiny lidí, o kterých se hovořilo jako o vhodných adeptech pro Washington.
Co se týče střídání, „zajímavých“ destinací je ve hře více. Velvyslanecká jmenování se očekávají mimo jiné ještě v Římě či v Kyjevě.
