Ministerstvo chce v příštích dvou letech přesunout pět miliard od železniční k silniční dopravě
Železniční doprava má být páteří celého systému. Další druhy dopravy na ni mají navazovat. Alespoň to se píše v dokumentu ministerstva dopravy, který je nazýván superstrategií do roku 2025. Ta vypočítává prioritizované stavby, jež česká dopravní síť potřebuje. Jedním dechem ale týž materiál přidává ostrý protimluv.
„Rozdělení finančních zdrojů pro realizaci uvedených investic předpokládá provedení realokace části finančních prostředků v Operačním programu doprava 2007–2013 – převod ze železniční na silniční síť ve výši zhruba devět miliard korun,“ píše se v něm. Ve svém důsledku to znamená, že železniční doprava přijde o přibližně polovinu prostředků na roky 2012 a 2013. Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) totiž získává ročně na opravu železnic okolo 7,5 miliardy korun. A právě na koleje, přejezdy a další železniční stavby jsou prostředky z programu určeny.
„Z dokumentu nevyplývá, kterých železničních projektů se tento přesun dotkne a jaké důsledky pro železniční dopravu i železniční průmysl by mohl znamenat. S ohledem na skutečnost, že operační program byl stanoven pro období 2007 až 2013 s dokončením staveb do roku 2015, lze předpokládat, že navrhovaná realokace se dotkne staveb, které jsou již ve značném stadiu přípravy,“ kritizuje ministerskou vizi Marie Alžběta Vopálenská, výkonná ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI).
Superstrategii ministra dopravy Víta Bárty (VV) už podrobila ostré kritice partnerská ODS. Podle jejích odborníků materiál neřeší věci koncepčně a ke všemu kalkuluje ve výhledech na další roky s penězi z Evropské unie, které nejsou vůbec jisté. Požaduje proto vypracování úplně nového materiálu.
Komise rozhodne
Sám resort dopravy už z některých plánů sám couvá a při přesunu „kolejových“ peněz přibrzdil. „Finanční částka, která je nyní předmětem návrhu realokace, je 4,7 miliardy korun,“ napsala týdeníku EURO Květa Kočová z tiskového odboru. Rozpor s propagovaným záměrem, že železnice je páteří dopravy, ovšem nespatřuje. „V krátkodobém horizontu vidí vedení ministerstva větší problém v absenci silničních staveb než železničních, protože neřešení některých silničních problematických úseků znamená pro obyvatelstvo větší negativní dopad než posun realizace některých železničních projektů o dva až tři roky,“ uvedla. A nabízí i náplast: „Vstřícné kroky jsou v krátkodobém horizontu činěny směrem k železniční dopravě především v tarifní politice – v poklesu ceny za použití železniční dopravní cesty v případě nákladní dopravy a současný nárůst mýta u silniční nákladní dopravy.“
„Tento krok vyvolá další přesun dopravy ze železnice na silnici. Bude tak mít dopady na životní prostředí. A navíc pak pravděpodobně vyvolá další potřebu investic do silniční sítě,“ míní ovšem Vopálenská.
Přesun peněz je třeba ještě posvětit v Bruselu. A tímto směrem ACRI napnula své síly, aby připravovaný krok zvrátila. Negativní stanovisko k Evropské komisi (EK) už podala také Asociace evropského železničního průmyslu. A to přitom oficiální kroky ani zahájeny nebyly.
„S Evropskou komisí byla zamýšlená realokace dosud konzultována neformálně na pracovní úrovni, formální zaslání návrhu revize dokumentu Operačního programu doprava zahrnující realokaci je předpokládáno během dubna. Pokud se nevyskytnou výrazné komplikace, mohlo by být závazné stanovisko ze strany EK sděleno do září,“ sdělilo tiskové oddělení Víta Bárty.
Kterých staveb by se pak přerozdělení peněz mělo týkat, je nicméně zatím ve hvězdách. Ministerstvo sestavilo předběžné seznamy silnic, které by měly být upřednostněny, a železnic, které by naopak měly počkat. Ovšem samo říká, že „z nich nelze vycházet“, protože konečné rozhodnutí padne na základě důkladného porovnání efektivnosti projektů.
Na regionální operační programy, které jsou zdrojem krajů pro pořizování kolejových vozidel, přesun mít vliv nebude. Ty jsou totiž v gesci ministerstva pro místní rozvoj. Hypoteticky tak může nastat situace, že kraje budou mít nové vlaky, ale zastaralé koleje.
Efektivní oživení
I když nyní firmy ze železničního průmyslu nad kroky ministerstva dopravy nejásají, minulý rok byl pro ně bezmála rekordní. Přišlo totiž podstatné oživení po krizovém roce 2009. Podle statistiky, kterou má týdeník EURO k dispozici, padesátka firem sdružených v ACRI vykázala za uplynulý rok obrat ve výši 71,1 miliardy korun. O rok dříve to bylo bezmála o deset miliard méně. Většího obratu výrobci lokomotiv, vagonů, kolejí či tramvají dosáhli v uplynulých šesti letech jen v roce 2008, když utržili přes 75 miliard.
V loňském roce se rovněž podařilo pozvednout export. Ten v roce 2009 tvořil přibližně 38 procent tržeb, loni to už bylo 41 procent. Dokladem tohoto vývoje může být Škoda Transportation, která získala v lotyšské Rize kontrakt na 20 + 32 tramvají ForCity.
Největšími hráči na trhu jsou například Škoda Transportation či CZ Loko, co se kolejových vozidel týče, nebo Třinecké železárny, AŽD Praha a DT výhybkárna a strojírna, pokud jde o železniční infrastrukturu. „Podařilo se zejména zvýšit efektivitu práce,“ pochvaluje si Vopálenská. V roce 2008 totiž pracovalo v sektoru na 31,5 tisíce lidí, aktuálně je to 20,5 tisíce.
