NOVÉ TECHNOLOGIEVýznamný britský řetězec s počítačovým vybavením PC World na konci ledna oznámil, že po doprodání zásob definitivně ukončí prodej tří a půlpalcových disket. Osud dříve velmi oblíbeného média se tak pomalu naplňuje.
NOVÉ TECHNOLOGIE Významný britský řetězec s počítačovým vybavením PC World na konci ledna oznámil, že po doprodání zásob definitivně ukončí prodej tří a půlpalcových disket. Osud dříve velmi oblíbeného média se tak pomalu naplňuje.
Tempo vývoje a změn informačních technologií je natolik rychlé, že dělá pamětníky i z lidí, kteří by v jiných oblastech sotva stihli nasbírat zkušenosti. Ústup z výsluní pružných magnetických disků, takzvaných disket, uzavírá významnou éru v oblasti počítačů. Na jejím konci jsou i lidé sotva třicetiletí, kteří diskety běžně používali.
Na dobu „nadvlády“ disket, tedy 80. a 90. léta minulého století, jistě budou majitelé počítačů vzpomínat s jistou dávkou nostalgie. I když nepříliš spolehlivé magnetické nosiče s malou kapacitou přivedly nejednoho uživatele takřka k šílenství, své kouzlo tato doba bezpochyby měla.
PRŮKOPNÍKEM BYLA IBM
Diskety přitom v době svého vzniku patřily k převratným objevům. Jejich předchůdce, magnetická páska, totiž umožňovala jen velice nepohodlné vyhledávání potřebných dat pomocí převíjení pásky. Díky oválnému tvaru diskety uživateli najednou stačilo k nalezení hledaného sektoru pouhých několik otáček disku.
Prvního předchůdce 3,5palcové diskety vyvinula firma IBM na konci šedesátých let 20. století. Magnetický kotouč, zpočátku bez krycího plastového obalu, byl určen pouze ke čtení bez možnosti zápisu dat. Na průměru osm palců (tedy 20 centimetrů) nesl „celých“ 80 kilobajtů informací. První RW (read/write) disketa s názvem Memorex 650 spatřila světlo světa v roce 1972 a vyrobila ji opět firma IBM. O rok později pak tatáž společnost přišla s novou technologií, která na osmipalcové médium dokázala zaznamenat až 250 kilobajtů.
Příliš velké a stále více nevyhovující diskety nahradila v roce 1975 novinka - prototyp 5,25palcové diskety, která nesla nejdříve 98 a později 110 kilobajtů. Na všech těchto disketách se zapisovala data pouze na jednu stranu magnetického kotouče. V roce 1978 se začaly vyrábět první oboustranné diskety, které měly díky technologii double density kapacitu 360 kilobajtů. Výrobcům se povedlo kapacitu disků ještě několikrát zvětšit, růst se ale pro „pětačtvrtky“ zastavil na 1,2 megabajtu.
Nedostatečná kapacita a nepraktické rozměry vedly výrobce k vývoji dalších formátů disket. Firmy přicházely s disky různých velikostí od dvou do tří a půl palce (50 až 90 milimetrů). Standardem se nakonec v roce 1983 díky firmě Sony staly diskety s velikostí tří a půl palce. Když se na stranu Sony přidaly ještě firmy Hewlett-Packard a Apple a osadily novými mechanikami své počítače, začaly nové diskety postupně vytlačovat staré 5,25palcové. V roce 1988 „tříapůlky“ definitivně ovládly trh. Jejich kapacita byla převážně 1,44 megabajtu (u high density disket však až 2,88 megabajtu), disketa byla díky pevnějšímu obalu odolnější. Třiapůlpalcové disketové mechaniky se staly standardním vybavením stolních počítačů a diskety nejpoužívanějším přenosným médiem.
DISKETY ODCHÁZEJÍ
V devadesátých letech se ale ukázala jako nedostatečná i kapacita 3,5palcových disket. Výrobci hardwaru přišli s několika pokusy o nové vysokokapacitní formáty založené na principu disket. Některé z nich fungovaly i na stávajících mechanikách, nakonec ale tyto pokusy vedly do slepé uličky.
Hlavní příčinou byl nástup kompaktních disků a DVD s vyšší kapacitou, spolehlivostí a odolností proti poškození. Zpočátku astronomické ceny za disky a vypalovací mechaniky postupně klesly na tak nízkou úroveň, že jim diskety jednoduše neměly čím konkurovat. Nejlépe lze ilustrovat pokles oblíbenosti disket na masivním propadu jejich prodejů: zatímco v roce 1998 se jich celosvětově ještě prodaly více než dvě miliardy, v loňském roce to bylo pouhých 700 milionů.
NASTUPUJÍ DVD A FLASH DISKY
Většina výrobců dnes již disketovou mechaniku do standardního vybavení nového počítače vůbec nezahrnuje a běžný uživatel by jen těžko hledal její praktické využití. Omezená kapacita disket vylučuje smysluplné využití k distribuci softwaru. Stejně tak jsou zcela nevhodné k archivaci dat, neboť se na ně nevejde ani jedna fotografie ve větším rozlišení nebo skladba ve formátu MP3. A využití k přenosu textových dokumentů, jejichž velikost je disketa ještě schopna pojmout, zase omezuje stále menší rozšíření disketových mechanik.
Pružné disky z trhu vytlačily nové technologie. Archivační a „distribuční“ funkci plně převzaly zmiňovaná cédéčka a také DVD disky, které diskety kapacitně mnohonásobně převyšují. Pro přenos dat si zase uživatelé oblíbili praktické flash-disky rozměrů malé klíčenky. Ty pojmou data v řádu gigabajtů a umožňují jednoduché zapojení do počítače pomocí USB portu. Díky stále rozšířenějšímu vysokorychlostnímu internetu také není problém posílat soubory přímo po síti.
S disketami se na pultech obchodů ještě nějakou dobu nejspíš setkávat budeme. Krok britského PC Worldu ale budou dříve nebo později následovat i další prodejci a distributoři a diskety se odeberou za děrnými štítky mezi muzejní exponáty.
KAPACITA MÉDIÍ
disketa 3,5 palce až 1,44 megabajtu
kompaktní disk až 700 megabajtů
DVD až 8,5 gigabajtu
