ČEŠTÍ ZÁKAZNÍCI NAKUPUJÍ STÁLE VÍCE POTRAVINY V DISKONTNÍCH A VELKOPLOŠNÝCH PRODEJNÁCH A STÁLE MÉNĚ CHODÍ DO SUPERMARKETŮ, NEMLUVĚ JIŽ O MALÝCH PRODEJNÁCH.
ČEŠTÍ ZÁKAZNÍCI NAKUPUJÍ STÁLE VÍCE POTRAVINY V DISKONTNÍCH A VELKOPLOŠNÝCH PRODEJNÁCH A STÁLE MÉNĚ CHODÍ DO SUPERMARKETŮ, NEMLUVĚ JIŽ O MALÝCH PRODEJNÁCH.
Podíl zákazníků, kteří utratí nejvíc v supermarketu, klesl o pět procent pod 19 %. O tři procenta na téměř 19 procent naopak vzrost podíl lidí, kteří dávají přednost diskontním řetězcům. Oba prodejní formáty tak mají nyní vyrovnanou pozici. Vyplývá to ze studie Supermarket 2003 společností Incoma Research a GfK Praha. Nárůst diskontního segmentu přišel ještě před zahájením provozu prodejen Lidl. Podle odborníků se dá díky tomuto novému řetězci na českém trhu očekávat v následujících letech další posilování diskontního segmentu. Hypermarkety si polepšily za jediný rok o šest procent a staly se nejdůležitějším typem prodejny pro téměř čtyřicet procent českých rodin. Podíl malých obchodů klesl na 22 procenta. Ve srovnání s rokem 1998 to znamená propad o 36 procent. Při výběru řetězce rozhoduje šíře sortimentu, ceny, prostředí a také skutečnost, zda mají zákazníci prodejnu poblíž domova či při cestě do zaměstnání. Nejlépe hodnotí lidé šíři sortimentu v hypermarketovém řetězci Globus, dále v Intersparu, Tesku, Hypernově a Carrefouru. Pokud jde o cenovou úroveň, nejlepší hodnocení dostaly diskonty Penny Market následované řetězci Kaufland, Makro, Globus a Plus Diskont. Supermarketové řetězce Albert, Billa, Delvita, Julius Meinl a další hodnotí zákazníci v cenách jen jako průměrné. Silnou stránkou většiny supermarketů je jejich blízkost zákazníkovi kombinovaná s postačujícím výběrem zboží. Zde se však otevírá prostor pro expanzi nového moderního formátu, který na českém trhu zatím chybí - convenience prodejnám. Ty staví hlavně na maximální blízkosti zákazníkům, vysokém standardu služeb a kvalitní nabídce potravin. Právě expanze nových typů prodejen může podle odborníků v budoucnu znovu změnit českých maloobchod.
Vývoj hlavního nákupního místa potravin
(% respondentů)
Období hyper- super- diskont malé jinde
market market samoobsluhy
a pultové
prodejny
Květen 1998 2 29 10 58 1
Květen 1999 10 27 15 46 2
Květen 2000 23 26 15 34 2
KKvěten 2001 25 25 15 33 2
Květen 2002 33 24 16 25 2
Květen 2003 39 19 19 22 2
Pramen: Supermarket 2003
Z TABULKY JE JASNĚ PATRNÉ, JAK SE ZÁKAZNÍCI ODVRACEJÍ OD TRADIČNÍCH PRODEJEN. PŘISPÍVÁ K TOMU JISTĚ I FAKT, ŽE HYPERMARKETY VYRŮSTAJÍ VE „SHLUCÍCH“ A NEZAPOMÍNAJÍ ANI NA ZÁBAVU PRO ZÁKAZNÍKY. DÍKY TOMU PŘIBÝVÁ I VÍKENDOVÝCH RODINNÝCH „VÝLETŮ“ POD HESLEM: UDĚLÁME SI KRÁSNÝ DEN - POJEDEME NAKUPOVAT DO HYPERMARKETU.
