GENERÁLNÍ ŘEDITEL KOMERČNÍ BANKY ALEXIS JUAN: Výsadní postavení tří bank na českém trhu je dědictvím minulosti, ale konkurence mezi nimi žije. Tvrdí to šéf Komerční banky Alexis Juan, který současně odmítá nařčení antimonopolního úřadu z kartelových dohod.
Alexis Juan považuje šetření antimonopolního úřadu ohledně bankovních poplatků za nepodložené, nepřátelské a brutální. foto: Jan Rash
GENERÁLNÍ ŘEDITEL KOMERČNÍ BANKY ALEXIS JUAN: Výsadní postavení tří bank na českém trhu je dědictvím minulosti, ale konkurence mezi nimi žije. Tvrdí to šéf Komerční banky Alexis Juan, který současně odmítá nařčení antimonopolního úřadu z kartelových dohod. Nicméně požadavku ministerstva financí na snížení bankovních poplatků se nebrání. * Antimonopolní úřad šetří chování velkých českých bank na trhu. Vy jste se velmi ostře ohradil proti podezření z účasti v kartelu, ale je pravda, že takzvaná „velká trojka“ má na trhu dominantní postavení. Nepředstavuje skutečně ohrožení konkurence? V první řadě bych rád zdůraznil, že dnešní situace se třemi předními bankami na trhu je dědictvím z minulosti. Tato situace existovala již v době před privatizací. Za druhé bych připomněl, že cena, kterou zaplatila společnost Société Générale za získání většinové účasti v Komerční bance, zohlednila počet klientů, tržní podíl banky a také velikost pobočkové sítě. Od privatizace v roce 2001 otevřela naše banka 29 nových poboček a instalovala 274 nových bankomatů. To jsou velké investice do pohodlí našich klientů a mohu vás ujistit, že v rozšiřování distribuční sítě budeme pokračovat i nadále. Konkurence je živena všemi bankami, bez ohledu na jejich velikost. Vzpomeňte si, kdo zahájil velmi agresivní cenovou kampaň u hypotečních úvěrů. Nebyla to žádná malá banka, a takto bych mohl pokračovat dál. * Takže konkurence je podle vás silná? Konkurence se zde přiostřila a je to logické. Před privatizací se Komerční banka, a nejen ta, zaměřovala především na velké podniky. To jsme chtěli změnit a daří se nám to. Právě na retailové klienty se zaměřily nejen ostatní velké banky, ale také většina středních a menších, protože tento segment představuje velký potenciál. Na tomto trhu nesoutěžíme pouze s bankami, ale i s dalšími finančními subjekty, jako jsou různé splátkové společnosti, které jsou rovněž velmi agresivní ve svých prodejních kampaních. Zkuste se někdy zeptat přímo na pobočce a dozvíte se, že se naši bankovní poradci dnes a denně utkávají s velkou konkurencí, a že klienti velmi dobře znají nabídku jiných ústavů. Proti zahájení šetření antimonopolního úřadu jsme se tedy ohradili, protože skutečně nevidíme žádné podložené argumenty. Ani guvernér centrální banky nedeklaruje opak. * Proti šetření úřadu se ohrazujete, ale návrh ministerstva financí, které vytáhlo do boje proti bankovním poplatkům, označujete za rozumný. Není v tom trochu rozpor? Akce antimonopolního úřadu byla nepodložená, nepřátelská a brutální. Ale každá iniciativa, která může podpořit a vylepšit naše vztahy s klienty, je velmi vítaná. Proto kladně přijímám diskuzi zahájenou ministerstvem financí, jež je otevřená všem zúčastněným stranám. Některá z opatření, která ministerstvo navrhuje, už Komerční banka aplikuje, o jiných lze diskutovat. Předpokládám, že ani ministerstvo nebude zakrývat, že realizace některých z jeho návrhů může být pro banky technologicky a finančně náročná. Pak má cenu bavit se o tom, zda, v jakém rozsahu a časovém horizontu by měla být taková opatření uvedena do života. Diskuze je legitimní a určitě také prospěšná. * Tvrdíte, že některá opatření navrhovaná ministerstvem financí, již vaše banka uvádí do praxe. Která to jsou?
Klient u nás ruší svůj účet bezplatně. O změnách v sazebníku informujeme s měsíčním předstihem, cena balíčku je nižší než souhrn cen jednotlivých produktů. Navíc naše banka letos zavedla garantovanou úroveň služeb, což například znamená, že pokud klient není se svým účtem spokojen, vrátíme mu až dva měsíční poplatky za vedení účtu.
* Došlo již k jednáním mezi zástupci bank a ministerstvem financí? Jak probíhají? A mají již nějaký výsledek?
Banky jsou při jednání zastupovány Bankovní asociací. Diskuze probíhá, analyzují se jednotlivé argumenty ministerstva. Myslím, že na výstupy je ještě trochu brzy, nepletu-li se, ministerstvo by je chtělo mít zhruba za měsíc.
* Nezvýšil by se znovu počet zaměstnanců, kdyby měl klient například nárok bezplatně přejít se všemi svými příkazy a číslem účtu k jiné bance, jak to navrhuje ministerstvo?
To si nemyslím. Tento návrh bych rozdělil na dvě části. V té první jde především o poskytování informací, tedy opět o transparentní vztah ke klientovi. Banka by měla být schopná říci zákazníkovi velmi jasně, jak správně postupovat, pokud chce peněžní ústav změnit. Tato rovina „vybavení klienta“ souhrnnou informací není nijak investičně náročná a určitě to je téma k diskuzi. Druhou částí je ale právní odpovědnost za závazky klienta. Klient může mít u banky, kterou chce opustit, například úvěr. Máme do bankovnictví zavádět princip přenášení odpovědnosti za splácení úvěru z klienta na banku? Pokud vím, v žádném jiném oboru se podobný přístup neuplatňuje. Těžko můžete vyměnit jednoho dodavatele za druhého, aniž byste vypořádala své závazky. Tento návrh tedy obsahuje velmi závažné riziko, že klient nebude odpovědný za vypořádání závazků.
* Jak je tomu vůbec s bankovními poplatky v zemích eurozóny? Jsou rovněž - srovnáno s průměrným platem - tak vysoké?
Taková srovnání jsou vždy velmi zavádějící, protože hodně záleží na tom, jakou použijete metodiku, co vlastně srovnáváte. Do takového srovnání nedostanete například to, zda v dané zemi banky vlastní či nevlastní bankomatové sítě. Před privatizací možná banky investovaly do mramorových poboček, ale méně už do technologií. To se stalo až po privatizaci.
* Mají banky v jiných zemích Unie poplatky za služby coby hlavní zdroj zisku, jako je tomu v Česku?
Hlavním zdrojem příjmů musejí být především úrokové příjmy. Ovšem jsem opět u té základní otázky - jaký byl úvěrový trh v Česku v posledních letech, jaké bylo postavení věřitele? Vždyť banky po otřesech z konce 90. let téměř přestaly půjčovat. Na druhé straně je třeba brát v úvahu i zvyky zákazníků. Možná by právě v tomto případě bylo dobré udělat srovnání s ostatními zeměmi, z něhož by bylo zřejmé, jak málo lidí má tady hypotéku, i když na první pohled to možná vypadá jinak. Neptejte se tedy jen bank, ale ptejte se i politické reprezentace na to, jak chce zlepšovat právní prostředí. Muselo by dnes ministerstvo financí přicházet s návrhy na snižování poplatků, kdyby už před několika lety měl věřitel snadný přístup k vymáhání úvěrů?
* Malí a střední podnikatelé představují skupinu klientů, o které se banky nyní velmi zajímají. Vy jste před několika lety uvedl, že dokud podnikatelé nebudou pro banky transparentní, nezvýší se objem jim poskytovaných úvěrů. Změnil se od té doby přístup podnikatelů?
Rozhodně ano. Musím říci, že za poslední čtyři roky se realizovala celá řada kroků vedoucí k větší transparentnosti prostředí. Připomněl bych například projekt Hospodářské komory Rating SME, jehož je Komerční banka partnerem. Větší otevřenost sam
ozřejmě přináší bankám možnost zjednodušit a zrychlit úvěrové procesy. Vždyť celkový objem půjček malým a středním podnikatelům u nás vzrostl meziročně o 25 procent na 46 miliard korun. Uvedli jsme jako první na českém trhu letos v dubnu první kreditní kartu určenou výhradně pro firmy a podnikatele. Díky ní lze získat rychlý úvěr až do dvou set tisíc korun, a to zcela bez zajištění, naši klienti dokonce ani nemusí předkládat finanční výkazy. Začali jsme poskytovat i úvěr ve výši dvacet tisíc korun pro všechny začínající podnikatele.
* Mají výhodu klienti, kteří využili možnosti získat rating firmy v rámci projektu Rating SME?
O cenu, kterou podnikatel zaplatí za tento rating, se mu snižuje poplatek za vyřízení Profi úvěru.
* Banky ovšem budou muset zavádět nový - přísnější - systém měření úvěrových rizik, známý jako Basel II. Nebude to znamenat zdražení a komplikovanější přístup k úvěrům? Předpis Basel II. bude banky motivovat k citlivosti na úvěrová rizika a k většímu rozlišování mezi klienty. Na základě starého předpisu banky na téměř všechny podnikatelské a osobní úvěry nahlíží jako na úvěry se stejným profilem rizik. Nový předpis povede k tomu, že banky budou mít tendenci více odměňovat zákazníky se zdravým úvěrovým profilem a penalizovat ty druhé. Dlužníci, kteří si zachovají transparentní podnikatelskou a finanční historii, mohou ze zvýšené bankovní nabídky vytěžit více, a to jak z hlediska objemu úvěrování, tak i jeho ceny. Na druhé straně však může dojít k přísnějšímu uplatňování restriktivních aspektů na druhém konci zákaznického spektra, kde klienti mají slabý úvěrový profil. Pro ně bude obtížné rozšířit přístup k financování. * Při zkoumání žádosti o úvěr banka vyhodnocuje bonitu. Neuvažujete v tomto směru o změně? Ptám se proto, že řada podnikatelů provádí daňovou optimalizaci a výsledný nízký základ daně se může odrazit v zamítnutí žádosti o úvěr. Komerční banka standardně používá scoringový model, který posuzuje nikoli pouze výši disponibilních zdrojů na splátky z vykázaného daňového základu, ale také související položky rozvahy a výkazu zisku a ztrát, které mohou v některých případech znamenat i daňovou optimalizaci. Jsou-li tyto položky účtovány v souladu s platnými daňovými předpisy nákladů a výdajů, neznamená nízký základ daně automaticky zamítnutí žádosti o úvěr. * Banky nenabízejí pouze úvěry, ale snaží se nalákat klienty také na celou řadu dalších produktů. Podnikatelé jsou však velmi zaměstnaní lidé. Jakou roli tedy bude hrát poradenství právě v obsluze malých živnostníků?
Zásadní. Dobře víme, že podnikatelé jsou odborníci ve svém oboru a aby byli konkurenceschopní, musejí si odbornost prohlubovat a přitom velmi tvrdě pracovat. A je tedy jasné, že stejnou kvalitu a servis, jako oni nabízejí svým klientům, očekávají od banky, která se stará o jejich peníze. Je na bance, aby dokázala nejen poskytnout kvalitní platební styk, jednoduché, srozumitelné a rychlé úvěrování, ale také aby dokázala klientovi poradit i v dalších oblastech a nabídla mu přesně to, co potřebuje. Uvedl bych třeba příklad penzijního připojištění - příspěvky placené zaměstnancům jsou pro zaměstnavatele, ale i zaměstnance výhodnější než prosté zvýšení mzdy. Zároveň jsou velmi důležitým motivačním prvkem. Je to bankovní poradce, který by měl podnikateli tyto výhody vysvětlit.
* Když už hovoříme o změnách, nedávno jste oznámil rozhodnutí odejít ze své funkce v Komerční bance. Proč?
Čtyři roky ve funkci předsedy představenstva a generálního ředitele Komerční banky zůstanou nejnáročnějšími v mém profesionálním životě. Cítím, že nastala doba věnovat čas osobnímu a rodinnému životu.
ALEXIS RAYMOND JUAN
Narodil se v roce 1943 v Alžírsku. Získal doktorát veřejného práva na fakultě v Paříži, absolvoval Institut politických studií v Grenoblu. Do Société Générale nastoupil v roce 1968. Pomáhal založit a rozvíjel několik poboček či účastí v zahraničí: tokijskou pobočku SG v letech 1973-1976, aténskou v letech 1980-1984 a Korean French Banking Corporation v Soulu (1978-1980). V období let 1984-1987 byl náměstkem generálního ředitele SG ve Velké Británii. Mezi lety 1987 a 1998 působil ve francouzské SG na několika pozicích ředitele distribuční sítě, ať už na regionální, či celonárodní úrovni. Roku 1998 se stal členem komise představenstva Groupe Societe Generale.
