Prázdné pokladny sportovních svazů chtějí funkcionáři naplnit výtěžkem z hazardu. Ministerstvo školství záměr podporuje. Peníze mají plynout na sportující mládež
Jedna koruna musí stačit čtyřem dětem. Není to tak nesmyslné tvrzení, jak se zdá. Řeč je totiž o státní podpoře dětí, které se chtějí ve volném čase věnovat sportovním aktivitám. Ještě v roce 1990 byla ale situace čtyřikrát lepší. Na jedno dítě připadala jedna koruna.
Nejen kvůli krachu Sazky, jež odvětví připravilo nejméně o miliardu korun, financování spadlo v současné době na historické minimum za posledních dvacet let. V poslední dekádě minulého století propad částečně kompenzovala výrazně nižší porodnost, v jejímž důsledku počet talentované mládeže poklesl v desítkách procent. Jenže babyboom z počátku tisíciletí trend obrátil a do roku 2014 se očekává nárůst sportující mládeže o 28 procent. „Peněz jde z eráru do sportu čím dál méně. Pokud se vývoj nezmění, tak za tři až čtyři roky se o jednu korunu bude muset dělit již pět dětí,“ varuje místopředseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval.
Parazit hazard
Spolu se šéfy dalších velkých sportovních svazů proto Kejval navrhuje, aby část povinných odvodů z výtěžku loterijních společností směřovala rovnou na sport. Novela loterijního zákona, již mají tento týden v poslední fázi schvalovat poslanci, totiž sjednocuje odvody z hazardu na dvaceti procentech, a to již od počátku příštího roku. Celkový výnos by tak měl přesáhnout osm miliard korun. „Čtvrtina má proudit přímo obcím, v nichž firmy provozují kasina, sázkové hry či loterie. A stejně tak na sport by měla jít další čtvrtina. Hazard vlastně na sportu parazituje, bez něj by neexistoval, takže považuji za logické, aby část svých zisků do odvětví vracel,“ vysvětluje Jiří Kejval. Mělo by jít celkem o dvě miliardy korun ročně navíc, aniž by byl více zatížen napjatý státní rozpočet.
Na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy nápad sportovních funkcionářů již našel odezvu. Jde dokonce lehce nad rámec jejich požadavku. „Návrh, aby z výnosů loterijní činnosti byl financován sport, předložilo ministerstvo v Koncepci státní podpory sportu v České republice, která byla schválena vládou. Nyní aktivně prosazuje, aby byl stanoven odvod na podporu sportu v poměru jedné třetiny z dvacetiprocentního celkového odvodu z loterijních činností. Důvodem je, že sport je veřejně prospěšná činnost, nejrozšířenější občanská aktivita v naší zemi s významným dosahem k mládeži, má mnoho pozitivních aspektů pro zdraví občanů, sociální integraci a přispívá k reprezentaci České republiky,“ tlumočí stanovisko resortu jeho mluvčí Markéta Faltysová.
Aby bylo jisté, že peníze dorazí ke sportovním svazům, chtějí autoři návrhu zároveň pravidlo zakotvit v loterijním zákoně. Do právě projednávané novely se ale již vlomit nestihne. „Pro záměr sháníme podporu napříč politickým spektrem. Rádi bychom jej prosadili tak, aby peníze z hazardu do sportu proudily od roku 2013,“ vysvětluje Kejval.
Autonomie pro sport
Garantem rozdělování peněz by již neměl být Český svaz tělesné výchovy, který si v kauze Sazky vystřihl z ostudy kabát. „Nyní je ve velmi nejisté finanční situaci, nemá vlastní zdroje, desítky milionů korun dluží, vede několik sporů, například se Svazarmem, které také mohou znamenat značné finanční nároky. Navíc jeho součástí není řada sportovních organizací, jako je Orel, Sokol či turisté,“ zdůrazňuje místopředseda ČOV Kejval. Právě výbor olympioniků by se mohl dle názoru funkcionářů stát pokladnou, z níž půjdou peníze dále do sportovních klubů.
S tím už se ale resort školství až tak neztotožňuje a navrhuje, aby „poskytovatelem dotačních prostředků byl orgán státní správy“. Přesto by sport neměl figurovat jen jako jedna z mnoha položek v rozpočtu ministerstva, z níž lze libovolně peníze přesouvat do oblastí, kde je zrovna „díra“. „Chceme diskutovat zřízení samostatné rozpočtové kapitoly na podporu sportu, která by byla garantem autonomie sportu, ale také dlouhodobé stability pro podporu sportovního prostředí,“ prohlašuje mluvčí Faltysová.
Kolik by měl ten který klub či svaz dostat, se prý shodnou všichni. Jednak existují zažité úzy a jednak sportovní funkcionáři souhlasí, že rozdělování financí má být v kompetenci ministerstva školství. Rozhodovat by měla velikost členské základny, počet členů v mládežnických kategoriích a úspěchy sportovního odvětví.
Kluci a holky v trenýrkách
Nové peníze by přitom měly směřovat hlavně na podporu sportujících dětí mezi šesti a osmnácti lety. A bilance by se díky příspěvku od hazardu měla zlepšit natolik, že o jednu korunu by se od roku 2013 dělily již jen dvě děti. „Děti mohou sport vnímat jako hru na život. V tomto věku si vybírají životní hodnoty a není na škodu jim vštípit, že se mají dodržovat pravidla, naučit je hrát fair play, kolektivní i individuální práci, vyhrávat i prohrávat a překonávat problémy a překážky. Sport nenahradí ani dobře fungující rodina. A v současné ekonomické situaci rozhodně nemůžeme žádat vyšší finanční participaci rodičů,“ míní Jiří Kejval.
Druhotným plánem je změnit mediální obraz sportu z nepoctivého závodníka na kluky a holky v trenýrkách. K záměru by měl přispět i připravovaný zákon o podpoře sportu, jehož paragrafované znění má vláda projednat ještě do konce roku. Zakotvit by měl mimo jiné i povinné lékařské prohlídky dětí, které sportují. Hradit je mají zdravotní pojišťovny.
Z již schválené koncepce státní podpory sportu kromě toho vyplývá, že další peníze by odvětví mohlo získávat z koncesionářských poplatků České televize, z odměn za vysílání sportovních přenosů či ze zpoplatnění osobnostních práv sportovců. Sponzoři a dobrovolníci by zase mohli využívat daňových úlev.
