Bývalý úředník ministerstva kultura stál i za stamilionovou investicí v Brně
Na opravu poškozených trig na střeše Národního divadla nemá ministerstvo kultury peníze. Když nechal bývalý ředitel Daniel Dvořák zřídit vedle prezidentské lóže luxusní toalety za milion korun, vyhodil ho ministr kultury Martin Štěpánek s ostudou z funkce. Že však v Brně už dva roky funguje muzikálová scéna patřící městu, na jejíž dostavbu a rekonstrukci přispělo ministerstvo kultury neuvěřitelnými 371 miliony korun a zadlužilo se kvůli tomu dokonce u soukromé firmy (EURO 42/2004), jakoby dosud nikomu nevadilo. O kdysi mocném bývalém řediteli odboru vnitřní správy ministerstva Ctiradu Vránovi, odpovědném za tuto investici, sice jeho kolegové šeptali leccos, skandál však odstartovala až náhoda. Vránu se totiž kvůli jeho údajné neobyčejné movitosti, plynoucí prý z provizí, pokusila letos v létě vydírat trojice jeho někdejších známých. Dostalo se to na stůl protikorupční policii, která se začala zajímat i o zakázky, které měl Vrána na ministerstvu kultury na starosti. O policejním vyšetřování jako první informovala Mladá fronta DNES.
Spolužák Vrána.
„To byl vážně stát ve státě,“ popsal poměry na odboru vnitřní správy ministerstva kultury v době Vránova působení (2001 až 2005) zdroj týdeníku EURO. „Ten si tam dělal, úplně co chtěl. Argumentoval, že s ministrem Pavlem Dostálem se zná odmalička a že spolu chodili v Olomouci na základní školu,“ vypráví. Ředitel prý ve skutečnosti nepodléhal žádnému náměstkovi, ale přímo šéfovi resortu. „Nikdo si mu nedovolil říct ani ň,“ doplňuje jeden ze zaměstnanců úřadu. Vránovu kariéru stopnul - avšak ve vší tichosti - ihned po svém nástupu do funkce ministr Vítězslav Jandák, když jej loni 8.září bez udání důvodu na minutu propustil. Nyní třiašedesátiletý exředitel před rokem nenápadně odešel do penze.
Mezi vyšetřovanými zakázkami (například rekonstrukce zámků Valtice a Lednice nebo knihovna v Liberci) je i Městské divadlo Brno. Na té je nestandardní snad úplně všechno od začátku do konce. Například se přesně neví, kdo přišel v roce 2001 s nápadem státní dotace ve výši 230 milionů korun. Přitom právě ta dala zelenou rozjeté rekonstrukci divadla spojené s nákladnou novostavbou muzikálové scény Koloseem. Zatímco ministerstvo činilo odpovědnými zákonodárce, protože částku schválili v rámci státního rozpočtu, poslanec Petr Pleva z ODS naopak v roce 2004 tvrdil, že sumu tehdy resort zakomponoval do kolonky „investice“, o jejímž obsahu se už ve sněmovně nediskutuje.
Stavíme na sekeru.
Brzy se však ukázalo, že stavba bude zhruba dvakrát nákladnější, než se čekalo. Vrána před dvěma lety pro týdeník EURO tvrdil, že šlo o chybu projektantů, zároveň ale přiznal, že kdyby autoři projektu na začátku nezaručili původní „nízkou“ výši částky, brněnský magistrát by prý jako přispěvatel (80 milionů) do akce nešel. Firma Železniční stavitelství Brno, která zakázku prováděla, si s nedostatkem peněz lehce poradila. Stavěla dál, čímž ministerstvo dotlačila k přijetí dodavatelského úvěru. Náklady se nakonec vyšplhaly na závratných 461,023 milionu korun, z čehož na státu leželo břímě 371,669 milionu.
Vrána také na podzim 2004 řekl, že resort kultury úvěr ŽS Brno splatí nejpozději do roku 2011. „Ale vypadá to, že bychom termín mohli zkrátit na tři až čtyři roky, protože nám neplní investoři jinde,“ avizoval už tehdy snahu saturovat věřitelskou firmu co nejdříve. Což se povedlo, úvěr ministerstvo splatilo dokonce už letos. Jak je to možné? „Na takovéto otázky jsem odpovídal v době, než jsem byl na čas vyhozen z ministerstva,“ říká trpce pro týdeník EURO někdejší a také současný ředitel investičního odboru ministerstva kultury Vladimír Brabec. „To byla záležitost bývalého ředitele Vrány. Jeho kámoši se postarali, že už je to u ŽS Brno,“ naznačil, konkrétnější však být nechtěl.
Rychle zaplatit.
Mluvčí ministerstva Ludmila Kadrnková říká, že o urychlení splácení rozhodl ještě ministr Dostál. V letech 2004 až 2006 proto ministerstvo zaplatilo za brněnské městské divadlo navíc ze svého rozpočtu 144,669 milionu korun. Týdeník EURO má k dispozici zprávu, jíž investiční odbor reagoval na nedávný dotaz ekonomického náměstka ministra kultury Jiřího Richtera ohledně financování rekonstrukce Městského divadla Brno. Dodavatelský úvěr od ŽS Brno podle ní činil „pouze“ 42, 223 milionu korun, stodvacetimilionový „zbytek“ byla nová dotace. Úvěr ministerstvo splatilo dvěma částkami. Loni převedlo na účet ŽS Brno 35 milionů, letos 7,223.
Není pochyb o tom, že sen režiséra a ředitele Městského divadla Brno Stanislava Moši vytvořit v jihomoravské metropoli muzikálovou scénu srovnatelnou s produkcí ve Vídni nebo Berlíně podporoval hlavně bývalý ministr Dostál, Mošův přítel. Sám Vrána, ač byl architektem celé transakce, se k projektu vyjadřoval nečekaně zdrženlivě. „Já se divím, že to tam postavili. Takové divadlo mělo stát na nějakém jiném místě,“ komentoval v roce 2004 pro týdeník EURO skutečnost, že Koloseum stojí uvnitř vnitrobloku. „Ale holt už je to postavené. Hlavně, že se stihl termín. Byl jsem na slavnostním otevření a není to tak hrozné,“ dodal smířlivě.
Za babku Kolik dal stát na Městské divadlo v Brně Rok: Částka (milionů Kč):
- 2001 35
- 2002 95,4
- 2003 78,550
- 2004 120,496
- 2005 35
- 2006 7,223
